Ruská policie pozatýkala účastníky opozičního setkání v Moskvě

Ruská policie rozpustila v Moskvě setkání představitelů místní opozice a zadržela všechny jeho účastníky. Z místa o tom informovala televize Dožď. Na dvoudenní fórum organizované projektem Sjednocení demokraté přijelo kolem 150 lidí z celé země. Videa zadržených, mezi nimiž jsou i opoziční politici Vladimir Kara-Murza a výkonný ředitel organizace Otevřené Rusko Andrej Pivovarov, odvážených v policejních autech, zveřejnili Sjednocení demokraté na sociální síti Telegram.

Všichni účastníci akce a novináři, kteří se chystali o fóru informovat, byli zadrženi v budově moskevského hotelu. Policie je pak převezla asi ve dvaceti policejních vozech na různá oddělení, kde s nimi sepsala protokoly. Policie přítomné v hotelu informovala, že je zadržuje kvůli účasti a činnosti v organizaci, která byla v Rusku označena za nežádoucí, i za porušení hygienických předpisů. Také zdroj agentury TASS uvedl, že důvodem pro zatčení bylo zapojení do „mezinárodní organizace, jejíž činnost v Rusku je nežádoucí“.

Televize Dožď připomněla, že Sjednocení demokraté na seznamu nežádoucích organizací nefigurují, a napsala, že policejní akce byla zřejmě mířená proti organizaci Otevřené Rusko, založené v roce 2001 podnikatelem Michailem Chodorkovským. Ta však alespoň formálně za pořádáním akce nestála.

Za nežádoucí označily ruské úřady v roce 2017 stejnojmennou nadaci se sídlem ve Velké Británii a členové tohoto hnutí čelí podle opozičního serveru Meduza od té doby pronásledování.

Ruská opozice si opakovaně stěžuje na závažná porušování práva na svobodu shromažďování ze strany bezpečnostních orgánů. Pokusy jinak smýšlejících sejít se a zorganizovat se v minulosti opakovaně selhaly.

Pořádaná akce měla opozičním regionálním politikům pomoci s rozvojem jejich dosavadní činnosti a s organizací kampaně, která by vedla k jejich znovuzvolení. Fórum mělo zahrnovat přednášky a semináře a mělo se na něm objevit několik významných opozičních osobností včetně moskevského komunálního politika Ilji Jašina. Podle agentury AFP také on skončil v policejní cele. V Rusku se bude na podzim volit parlament. Vládnoucí prokremelská strana Jednotné Rusko v nich bude obhajovat svou dvoutřetinovou většinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje i repatriační z Egypta

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Krátce po 07:00 pak v Praze přistálo další letadlo Smartwings z ománského Maskatu, také na jeho palubě by mělo být zhruba 200 lidí. Kolem 7:30 pak dorazil druhý armádní repatriační let, který přiletěl z Egypta.
05:16Aktualizovánopřed 2 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 10 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 20 mminutami

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 29 mminutami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 9 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...