Někteří uvěznění ruští opoziční politici drží hladovku

Někteří uvěznění ruští politici v pondělí drží jednodenní hladovku. Informovaly o tom Rádio Svoboda nebo list Novaja gazeta Evropa. Pod iniciativou je podepsaný například opoziční předák Alexej Navalnyj, opoziční politici Vladimir Kara-Murza a Ilja Jašin nebo Navalného bývalá spolupracovnice Lilija Čanyševová. V Rusku je Den památky obětí politických represí, iniciátoři hladovky ale chtějí tomuto dni vrátit název „Den politického vězně“, je podle nich opět aktuální.

Autoři výzvy připomněli, že historie tohoto dne se váže ke 30. říjnu 1974, kdy sovětští političtí vězni Kronid Ljubarskij a Alexej Murženko drželi symbolickou jednodenní hladovku, aby dosáhli uznání statutu politického vězně, zrušení omezení korespondence, zvýšení počtu návštěv s příbuznými nebo získali plnou lékařskou péči, píše Rádio Svoboda. Od roku 1991 si Rusko v tento den připomíná Den památky obětí politických represí.

Podle odhadů organizace na obranu lidských práv Memorial je v Rusku v současné době více než 600 lidí pronásledováno kvůli svým politickým názorům nebo náboženskému přesvědčení. Od začátku roku 2014 se počet politických vězňů podle organizace zvýšil ze 40, tedy patnáctkrát. Memorial zároveň připouští, že stovky lidí mohou v jeho přehledu chybět.

V současné době nejsou zprávy o tom, zda všichni, kdo se k Navalného návrhu přihlásili, dnes zvládli jídlo odmítnout, poznamenalo Rádio Svoboda. Pracovníci ruských trestaneckých kolonií se podle něj obvykle snaží podobným akcím zabránit nebo je zastavit. V dobách SSSR mohlo být odmítnutí jídla 30. října ve věznicích trestáno umístěním do izolace.

V neděli si někteří Rusové v Moskvě a dalších městech připomněli oběti sovětských represí za vlády diktátora Josifa Stalina. Podle ruských a západních historiků si represe označované i jako velký teror vyžádaly kolem 20 milionů mrtvých. Čtení jmen lidí popravených v letech 1936 až 1938 jako každoročně pořádala organizace Memorial, kterou Rusko na konci roku 2021, jen několik týdnů před začátkem své invaze na Ukrajinu, nechalo rozpustit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské útoky v Izraeli i Perském zálivu mají zraněné

Izraelem se opět v neděli ozývají zvuky sirén, které hlásí útok íránských raket nebo dronů. Podle serveru Times of Israel zatím v zemi mají několik zraněných včetně dětí. Hlasité exploze se ozvaly také ve Spojených arabských emirátech (SAE) v Dubaji nebo Abú Dhabí, kde drony taktéž zraňovaly. Terčem úderů jsou i katarská metropole Dauhá a bahrajnské hlavní město Manáma. Také na ománský přístav Dakm zaútočily íránské drony.
00:01AktualizovánoPrávě teď

Nejméně devět lidí zemřelo v Karáčí, kde dav vpadl na konzulát USA

Nejméně devět lidí bylo zabito v Pákistánu, když stovky lidí vpadly na americký konzulát v přístavním městě Karáčí. Nejméně 25 dalších osob utrpělo zranění při prudkých střetech s bezpečnostními silami; někteří jsou v kritickém stavu a počet obětí může ještě stoupnout. Dav rozlítily zprávy o smrti íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Informovala o tom agentura AP.
09:29Aktualizovánopřed 5 mminutami

Izraelská armáda útočí v srdci Teheránu

Izraelská armáda v neděli dopoledne oznámila, že zahájila údery na cíle v srdci Teheránu, píše agentura AFP. Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli.
02:27Aktualizovánopřed 21 mminutami

Íránským vůdcem bude dočasně ajatolláh Arafí

Funkci nejvyššího duchovního vůdce bude po Chameneího smrti dočasně plnit ajatolláh Alireza Arafí. Tento člen Rady strážců byl jmenován do vládnoucí rady, která dočasně převezme vedení státu. Kromě Arafího jsou ve vládnoucí radě také prezident Masúd Pezeškján a předseda soudní moci Gholám Hosejn Mohsení Edžeheí. Nového velitele pak mají íránské revoluční gardy.
05:12Aktualizovánopřed 28 mminutami

Rusko v únoru vypálilo proti Ukrajině nejvíce střel od začátku roku 2023, uvádí AFP

Rusko letos v únoru vypálilo proti Ukrajině více raket a střel než v kterémkoli jiném měsíci přinejmenším od začátku roku 2023, a to zejména při nočních útocích na energetickou síť. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů, které každý den zveřejňuje ukrajinské letectvo.
12:16Aktualizovánopřed 30 mminutami

Uzavřené nebe nad Blízkým východem ochromuje lety

Silné narušení globální letecké dopravy trvá vzhledem k bojům na Blízkém východě i v neděli. Mnoho zemí, včetně těch s klíčovými letišti v Dubaji nebo Dauhá, uzavřelo svůj vzdušný prostor, což vedlo k zrušení nebo přesměrování tisíců letů. Z Letiště Václava Havla v Praze od rána neodletěly desítky letadel, všechny právě do zemí v oblasti.
před 42 mminutami

Belgie zadržela tanker z ruské stínové flotily

Belgické speciální síly zadržely v Severním moři tanker z takzvané ruské stínové flotily obcházející sankce. Po připlutí do přístavu Brusel loď zabaví, informovala agentura AFP s odvoláním na členy belgické vlády. Později informaci potvrdil francouzský prezident Emmanuel Macron, který zveřejnil záběry ze zásahu. Francouzské jednotky s těmi belgickými spolupracovaly. Zásah ocenil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
11:27Aktualizovánopřed 46 mminutami

Doprava přes Hormuzský průliv je minimální, píše Bloomberg. Hrozí zdražení ropy

Lodní doprava v Hormuzském průlivu se po amerických a izraelských úderech na Írán z velké části zastavila, píše agentura Bloomberg s tím, že podle íránských médií je tato klíčová námořní tepna „prakticky uzavřena“. Přes Hormuzský průliv při běžném provozu prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy. Podle tržní analytičky Helimy Croftové z RBC Capital Markets v případě pokračující eskalace hrozí růst ceny ropy nad 100 dolarů za barel.
před 4 hhodinami
Načítání...