Někteří uvěznění ruští opoziční politici drží hladovku

Někteří uvěznění ruští politici v pondělí drží jednodenní hladovku. Informovaly o tom Rádio Svoboda nebo list Novaja gazeta Evropa. Pod iniciativou je podepsaný například opoziční předák Alexej Navalnyj, opoziční politici Vladimir Kara-Murza a Ilja Jašin nebo Navalného bývalá spolupracovnice Lilija Čanyševová. V Rusku je Den památky obětí politických represí, iniciátoři hladovky ale chtějí tomuto dni vrátit název „Den politického vězně“, je podle nich opět aktuální.

Autoři výzvy připomněli, že historie tohoto dne se váže ke 30. říjnu 1974, kdy sovětští političtí vězni Kronid Ljubarskij a Alexej Murženko drželi symbolickou jednodenní hladovku, aby dosáhli uznání statutu politického vězně, zrušení omezení korespondence, zvýšení počtu návštěv s příbuznými nebo získali plnou lékařskou péči, píše Rádio Svoboda. Od roku 1991 si Rusko v tento den připomíná Den památky obětí politických represí.

Podle odhadů organizace na obranu lidských práv Memorial je v Rusku v současné době více než 600 lidí pronásledováno kvůli svým politickým názorům nebo náboženskému přesvědčení. Od začátku roku 2014 se počet politických vězňů podle organizace zvýšil ze 40, tedy patnáctkrát. Memorial zároveň připouští, že stovky lidí mohou v jeho přehledu chybět.

V současné době nejsou zprávy o tom, zda všichni, kdo se k Navalného návrhu přihlásili, dnes zvládli jídlo odmítnout, poznamenalo Rádio Svoboda. Pracovníci ruských trestaneckých kolonií se podle něj obvykle snaží podobným akcím zabránit nebo je zastavit. V dobách SSSR mohlo být odmítnutí jídla 30. října ve věznicích trestáno umístěním do izolace.

V neděli si někteří Rusové v Moskvě a dalších městech připomněli oběti sovětských represí za vlády diktátora Josifa Stalina. Podle ruských a západních historiků si represe označované i jako velký teror vyžádaly kolem 20 milionů mrtvých. Čtení jmen lidí popravených v letech 1936 až 1938 jako každoročně pořádala organizace Memorial, kterou Rusko na konci roku 2021, jen několik týdnů před začátkem své invaze na Ukrajinu, nechalo rozpustit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 21 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 22 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 26 mminutami

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 1 hhodinou

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 4 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 6 hhodinami
Načítání...