Vladimir Kara-Murza a Andrej Pivovarov, dva ruští aktivisté, propuštění v rámci výměny vězňů vyzvali při páteční tiskové konferenci v Německu svět, aby rozlišoval mezi ruským lidem a Vladimirem Putinem. Poděkovali také všem, kteří pomohli zajistit jejich čtvrteční propuštění. Ruský opoziční politik Ilja Jašin, který byl rovněž součástí výměny, však řekl, že jeho cílem je návrat do Ruska. Informovala o tom agentura Reuters.
Jašin prohlásil, že nedal souhlas k deportaci z Ruska v rámci výměny vězňů, a varoval, že tento krok povzbudí ruského vůdce Vladimira Putina, aby přijal další „politické vězně“.
„Nedal jsem souhlas k tomu, abych byl poslán mimo Rusko," řekl novinářům v Bonnu. „To, co se stalo 1. srpna, není výměna. Je to mé vyhoštění z Ruska proti mé vůli. Mým prvním přáním v Ankaře bylo koupit si letenku a vrátit se do Ruska.“ Podle jeho slov mu však naznačili, že jeho návrat do vlasti by zabránil jakékoliv další výměně a jiní političtí vězni by přišli o šanci dostat se na svobodu. Zdůraznil také, že odmítl podepsat žádost Putinovi o milost.
Novináře informoval, že jeho cílem je vrátit se do Ruska. „Jsem ruský patriot a budu pro Rusko pracovat zadarmo.“ Zmínil však také, že jeden z důstojníků ruské bezpečnostní služby FSB mu prý řekl, že pokud se vrátí do Ruska, „vaše dny skončí stejně jako dny Navalného“. Ruské vězeňské úřady v únoru oznámily, že Alexej Navalnyj, někdejší největší domácí odpůrce Putina, upadl do bezvědomí a zemřel v arktické trestanecké kolonii, kde si odpykával trest.
„Budu pokračovat v politické činnosti, chápu svou odpovědnost,“ doplnil Jašin, který byl uvězněn za kritiku války na Ukrajině. „Nevím, jak se dělá ruská politika mimo Rusko, ale pokusím se to naučit.“
Pivovarov: Výměna zachránila vězňům život
„V Rusku je mnoho lidí, kteří jsou proti válce a nevěří kremelské propagandě,“ řekl podle agentury Reuters Kara-Murza, který byl zadržován od roku 2022 a až do čtvrtečního propuštění si odpykával 25letý trest vězení.
„Je špatné spojovat ruské lidi s politikou vlády,“ řekl pak Pivovarov a dodal, že jejich úkolem je pracovat na tom, aby Rusko bylo „svobodné a demokratické“. Doplnil, že výměna zachránila některým zadrženým vězňům život.
Kara-Murza uvedl, že za dva roky věznění směl se svou ženou mluvit jen jednou a se svým dětmi jen dvakrát. Řekl také, že ve vězení byli všichni vystaveni nezákonnému psychickému mučení. „Čekal jsem, že v Putinově vězení zemřu.“ Zmínil, že první telefonní hovor, který po propuštění vedl, byl od amerického prezidenta Joea Bidena. Řekl také, že o chystané výměně dopředu nevěděl.
Spekuloval též, že kolega disident Alexej Navalnyj, který v únoru zemřel v ruské trestanecké kolonii, mohl být ještě naživu, kdyby se Západ s Kremlem dohodl na výměně dříve.
Připustil však v této souvislosti, jak obtížné bylo pro Německo souhlasit s propuštěním Vadima Krasikova, Rusa odsouzeného v roce 2019 na doživotí za vraždu bývalého čečenského bojovníka v Berlíně.
„Je pro mě těžké nemyslet si, že možná kdyby se tyto procesy nějak urychlily... kdyby byl menší odpor, který musela vláda Olafa Scholze překonat, pokud jde o propuštění Krasikova, tak by možná Alexej byl tady a na svobodě," řekl.
Život po propuštění
Bývalý vojenský psycholog Daniel Štrobl řekl v pořadu Devadesátka ČT24, že psychicky jde pro nečekaně propuštěné vězně o podobný obrat, jako když nastoupili do vězení. „Obrat negativním směrem. Každý z nás potřebujeme svět, který je v zásadě předvídatelný. A pokud se v něm dějí nepředvídatelné věci, tak nevíme, jak na ně reagovat.“
Studie ukazují, že se u nich může projevit otupělost, kdy se člověk chová apaticky, nemá projevy ani radosti, ani zlosti. „Zkrátka jako byste všechny emoce, strach, radost, štěstí stáhli na nulu.“ Dále může docházet k opětovnému prožívání traumat prostřednictvím nočních můr či takzvanými flashbacky, kdy bolest znovu zakouší. Časté jsou pak také problémy v partnerství. Člověk je také mnohdy až do smrti vůči vztahům nedůvěřivý a je pro něj problém tyto vztahy udržovat.
Těžká je situace také pro příbuzné muže, kterého Krasikov v Německu zabil. Podle psychologa bude důležité, zda se německým politikům podaří jim vysvětlit, že výměna (a tedy i propuštění na doživotí odsouzeného Krasikova) pomohla jiným lidem. Pokud se tak nestane, mohou si i oni nést do života trauma z toho, že spravedlnosti nebylo učiněno zadost.
Amerikanista Jan Beneš si myslí, že dopad výměny vězňů na americkou předvolební politiku bude minimální. Zajímá to jen ty Američany, kteří se věnují zahraniční politice, která navíc ve volebním klání většinou hraje malou roli. Do centra pozornosti se naopak nyní dostávají ekonomické záležitosti.
Americká média se podle něj již Bidena také ptala, co bude s dalšími v Rusku vězněnými Američany. Odpověděl jim, že se na tom pracuje.
Čtvrteční největší výměna vězňů od konce studené války se uskutečnila v Turecku, odkud se do Ruska vydalo deset lidí – osm dospělých a dvě děti. Do Spojených států a Německa zamířilo 16 propuštěných. Na rozsáhlé dohodě se podle západních médií podílela celá řada státních orgánů a vyjednavačů.
Vyjednávání o výměně vězňů byla podle Kremlu v režii FSB a americké Ústřední zpravodajské služby (CIA), přičemž musela být zcela utajená.
