Ruské soudy potrestaly vězením další dva kritiky války za „šíření lží“ a „diskreditaci armády“

Moskevský soud poslal na osm let do vězení známého televizního novináře Alexandra Něvzorova za zveřejnění zpráv, že ruští vojáci úmyslně ostřelovali porodnici v tehdy obléhaném ukrajinském Mariupolu. Ruské úřady tvrdí, že jsou to lži. Jiný ruský soud udělil tři roky vězení za „opakovanou diskreditaci“ ruské armády a pohrdání soudem Vladislavu Nikitěnkovi. Důvodem jsou jeho protiválečná vyjádření na Facebooku. Nikitěnko také už dříve podal trestní oznámení na vůdce Vladimira Putina za rozpoutání agresivní války.

Něvzorova soudili v nepřítomnosti, loni na jaře jeho manželka informovala, že je v Izraeli, v létě dostal ukrajinské občanství.

Soud shledal Něvzorova vinným z šíření lživých zpráv o ruské armádě kvůli politické nenávisti. Novinář podle vyšetřovatelů loni 9. března na sociálních sítích a na internetu „úmyslně šířil záměrně lživé informace“, že ruská armáda ostřelovala porodnici v Mariupolu, přičemž si byla vědoma, že jde o zdravotnické zařízení. Zprávu Něvzorov opatřil snímky raněných pacientek. Ruské ministerstvo obrany označilo důkazy za lživé.

Rusové porodnici ostřelovali loni v březnu

Ruské ostřelování porodnice a dětské nemocnice v Mariupolu z 9. března si vyžádalo životy tří civilistů, včetně dítěte. Dalších sedmnáct lidí vyvázlo se zraněním, připomněla ruská redakce BBC a dodala, že ruské úřady tyto informace popírají jako falešné a odmítají vzít na vědomí četná svědectví zahraničních novinářů a závěry mezinárodních organizací na ochranu lidských práv.

Obhajoba žádala o zproštění obvinění. Argumentovala, že obžalovaný jen použil informace z otevřených zdrojů. Obžaloba navrhovala odsoudit novináře na devět let.

Něvzorov řekl zpravodajskému kanálu „Možem objasnit“ působícímu na sociálních sítích, že se do Ruska, pošpiněného válkou, nehodlá vracet a že šéf Kremlu Putin směřuje k „diktatuře opírající se o špínu, krev a udavačství“. Za devět let, které pro něj požadovala prokuratura, už Rusko nemusí existovat, odhadl novinář, který si udělal jméno ještě v éře prvního a posledního sovětského prezidenta Michaila Gorbačova.

Změny zákonů, které umožnily trestat až patnácti lety vězení šíření informací, které ruské úřady označí za lživé či falešné, přijali ruští zákonodárci krátce po začátku loňské plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu. K vězeňským trestům mezitím byli odsouzeni opoziční politici Alexej Gorinov a Ilja Jašin.

Nikitěnko je podle Memorialu politický vězeň

Nikitěnka poslal do vězení soud v Amurské oblasti na Dálném východě, informoval server Meduza, který působí v lotyšském exilu, s odvoláním na vyjádření mužova advokáta na sociálních sítích. Nikitěnko je označován za prvního člověka, který byl v Rusku trestně stíhán kvůli „opakované diskreditaci“ ruské armády poté, co byl o tento paragraf krátce po začátku loňské invaze rozšířen trestný zákoník.

Případ se opíral o Nikitěnkova protiválečná vyjádření na Facebooku, obviněn byl loni na jaře. Od května byl v domácím vězení, od července ve vyšetřovací vazbě. Nevládní lidskoprávní organizace Memorial, která je v Rusku zakázaná a loni dostala Nobelovu cenu za mír, pokládá Nikitěnka za politického vězně.

„Rusko je rozhodně vězením, a to vězením té nejhnusnější třídy,“ napsal Nikitěnko v roce 2021 po propuštění z kriminálu. Odpykal si šestiletý trest za údajné zbití policisty při zatýkání v roce 2015 – poté, co sám u soudu hájil tři policisty obviněné ze zmlácení podezřelého. Byl ale obviněn z urážky účastníků soudu a později také porušil zákaz vzdalovat se z domova. Během svého uvěznění napsal asi osm tisíc stížností.

Nikitěnko podal kvůli válce trestní ozámení na vedení země

Nikitěnko tvrdí, že „miluje trestní zákoník“. Jako „právník-amatér“ od počátku tisíciletí posílá na ruské soudy a justiční orgány každý rok spousty stížností. V předminulé dekádě se roky vlekl jeho spor s předsedou soudu, kterého označil za podvodníka.

V té době na jízdním kole odjel na Ukrajinu, kde před ruským velvyslanectvím několik týdnů stanoval a držel hladovku, zatímco úřady ve vlasti po něm vyhlásily pátrání. Po návratu do Ruska zmiňovaný soudní spor vyhrál. Případ se dostal do učebnic ruských kriminalistů jako příklad zprošťujícího rozsudku vinou „nepřesvědčivosti“ prokurátora před soudem.

Nikitěnko také podal na všechny regionální pobočky federální kriminální ústředny a prokuratury trestní oznámení na diktátora Putina a další členy politického a vojenského vedení země. Obvinil je z rozpoutání agresivní války.

„Rusko je osídleno dobytkem, kterému vládne dobytek. Vzácné výjimky jsou jen od toho, aby potvrzovaly toto pravidlo,“ tvrdí Nikitěnko, který obviňuje Putina a jeho svitu také z válečných zločinů, genocidy a mezinárodního terorismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev to s mírem myslí vážně, říká Lipavský o paktu s USA

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil americko-ukrajinskou dohodu o přírodních zdrojích za milník v partnerství obou zemí. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) považuje ujednání za důkaz, že Kyjev je připraven na mírová jednání, zatímco Rusko se dál vykrucuje.
před 11 mminutami

Ruský dronový útok zabil v Oděse dva lidi a dalších patnáct zranil

Ruský dronový útok na rezidenční čtvrť v ukrajinské Oděse zabil v noci na čtvrtek dva lidi a dalších patnáct zranil, informovala agentura Reuters s odvoláním na šéfa vojenské správy Oděské oblasti Oleha Kipera. Moskvou dosazený šéf Ruskem okupované části Chersonské oblasti Vladimir Saldo tvrdí, že při ranním ukrajinském dronovém útoku zemřelo sedm lidí na trhu ve městě Olešky.
06:16Aktualizovánopřed 42 mminutami

Trump po dohodě o nerostech schválil prodej zbraní Ukrajině

Administrativa Donalda Trumpa poprvé od lednového nástupu k moci odsouhlasila prodej zbraní Kyjevu. Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly historickou „dohodu o hospodářském partnerství“, která umožní Washingtonu přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám a založení společného investičního fondu pro obnovu Ruskem napadené země. Moskva se k vývoji zatím nevyjádřila.
00:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sesazený jihokorejský prezident Jun Sok-jol čelí další obžalobě

Jihokorejská prokuratura obžalovala sesazeného prezidenta Jun Sok-jola ze zneužití pravomocí, informovala agentura Jonhap. Exprezident už je také souzen za vzpouru v souvislosti s vyhlášením stanného práva na začátku loňského prosince. Statní zastupitelství pro Juna vazbu nepožadovalo. Ve čtvrtek také podle očekávání rezignoval na své funkce premiér a úřadující prezident Han Duk-so, aby se mohl 3. června zúčastnit předčasných prezidentských voleb.
08:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čapími mláďaty se chlubí už sedm hnízd

V sedmi pozorovaných hnízdech na západě a jihu země se v posledních dnech narodila čápata, která se tradičně líhnou až kolem poloviny května. Odborná data naznačují, že pokračuje vědecky zdokumentovaný trend dřívějšího hnízdění těchto ptáků. Informace ČT potvrdil ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. V rámci programu Čapí hnízda sledují ornitologové se zapojením veřejnosti 1709 známých hnízd čápa bílého v Česku.
před 5 hhodinami

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 13 hhodinami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 16 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 16 hhodinami
Načítání...