Ruské soudy potrestaly vězením další dva kritiky války za „šíření lží“ a „diskreditaci armády“

Moskevský soud poslal na osm let do vězení známého televizního novináře Alexandra Něvzorova za zveřejnění zpráv, že ruští vojáci úmyslně ostřelovali porodnici v tehdy obléhaném ukrajinském Mariupolu. Ruské úřady tvrdí, že jsou to lži. Jiný ruský soud udělil tři roky vězení za „opakovanou diskreditaci“ ruské armády a pohrdání soudem Vladislavu Nikitěnkovi. Důvodem jsou jeho protiválečná vyjádření na Facebooku. Nikitěnko také už dříve podal trestní oznámení na vůdce Vladimira Putina za rozpoutání agresivní války.

Něvzorova soudili v nepřítomnosti, loni na jaře jeho manželka informovala, že je v Izraeli, v létě dostal ukrajinské občanství.

Soud shledal Něvzorova vinným z šíření lživých zpráv o ruské armádě kvůli politické nenávisti. Novinář podle vyšetřovatelů loni 9. března na sociálních sítích a na internetu „úmyslně šířil záměrně lživé informace“, že ruská armáda ostřelovala porodnici v Mariupolu, přičemž si byla vědoma, že jde o zdravotnické zařízení. Zprávu Něvzorov opatřil snímky raněných pacientek. Ruské ministerstvo obrany označilo důkazy za lživé.

Rusové porodnici ostřelovali loni v březnu

Ruské ostřelování porodnice a dětské nemocnice v Mariupolu z 9. března si vyžádalo životy tří civilistů, včetně dítěte. Dalších sedmnáct lidí vyvázlo se zraněním, připomněla ruská redakce BBC a dodala, že ruské úřady tyto informace popírají jako falešné a odmítají vzít na vědomí četná svědectví zahraničních novinářů a závěry mezinárodních organizací na ochranu lidských práv.

Obhajoba žádala o zproštění obvinění. Argumentovala, že obžalovaný jen použil informace z otevřených zdrojů. Obžaloba navrhovala odsoudit novináře na devět let.

Něvzorov řekl zpravodajskému kanálu „Možem objasnit“ působícímu na sociálních sítích, že se do Ruska, pošpiněného válkou, nehodlá vracet a že šéf Kremlu Putin směřuje k „diktatuře opírající se o špínu, krev a udavačství“. Za devět let, které pro něj požadovala prokuratura, už Rusko nemusí existovat, odhadl novinář, který si udělal jméno ještě v éře prvního a posledního sovětského prezidenta Michaila Gorbačova.

Změny zákonů, které umožnily trestat až patnácti lety vězení šíření informací, které ruské úřady označí za lživé či falešné, přijali ruští zákonodárci krátce po začátku loňské plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu. K vězeňským trestům mezitím byli odsouzeni opoziční politici Alexej Gorinov a Ilja Jašin.

Nikitěnko je podle Memorialu politický vězeň

Nikitěnka poslal do vězení soud v Amurské oblasti na Dálném východě, informoval server Meduza, který působí v lotyšském exilu, s odvoláním na vyjádření mužova advokáta na sociálních sítích. Nikitěnko je označován za prvního člověka, který byl v Rusku trestně stíhán kvůli „opakované diskreditaci“ ruské armády poté, co byl o tento paragraf krátce po začátku loňské invaze rozšířen trestný zákoník.

Případ se opíral o Nikitěnkova protiválečná vyjádření na Facebooku, obviněn byl loni na jaře. Od května byl v domácím vězení, od července ve vyšetřovací vazbě. Nevládní lidskoprávní organizace Memorial, která je v Rusku zakázaná a loni dostala Nobelovu cenu za mír, pokládá Nikitěnka za politického vězně.

„Rusko je rozhodně vězením, a to vězením té nejhnusnější třídy,“ napsal Nikitěnko v roce 2021 po propuštění z kriminálu. Odpykal si šestiletý trest za údajné zbití policisty při zatýkání v roce 2015 – poté, co sám u soudu hájil tři policisty obviněné ze zmlácení podezřelého. Byl ale obviněn z urážky účastníků soudu a později také porušil zákaz vzdalovat se z domova. Během svého uvěznění napsal asi osm tisíc stížností.

Nikitěnko podal kvůli válce trestní ozámení na vedení země

Nikitěnko tvrdí, že „miluje trestní zákoník“. Jako „právník-amatér“ od počátku tisíciletí posílá na ruské soudy a justiční orgány každý rok spousty stížností. V předminulé dekádě se roky vlekl jeho spor s předsedou soudu, kterého označil za podvodníka.

V té době na jízdním kole odjel na Ukrajinu, kde před ruským velvyslanectvím několik týdnů stanoval a držel hladovku, zatímco úřady ve vlasti po něm vyhlásily pátrání. Po návratu do Ruska zmiňovaný soudní spor vyhrál. Případ se dostal do učebnic ruských kriminalistů jako příklad zprošťujícího rozsudku vinou „nepřesvědčivosti“ prokurátora před soudem.

Nikitěnko také podal na všechny regionální pobočky federální kriminální ústředny a prokuratury trestní oznámení na diktátora Putina a další členy politického a vojenského vedení země. Obvinil je z rozpoutání agresivní války.

„Rusko je osídleno dobytkem, kterému vládne dobytek. Vzácné výjimky jsou jen od toho, aby potvrzovaly toto pravidlo,“ tvrdí Nikitěnko, který obviňuje Putina a jeho svitu také z válečných zločinů, genocidy a mezinárodního terorismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 15 mminutami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 3 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 7 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 7 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.