Ukrajina během středy evakuovala 48 tisíc ohrožených civilistů. Moskva přiznala účast branců při invazi na Ukrajinu, někteří padli do zajetí. Rusko má plnou kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou. Bez proudu se ocitla dle ukrajinských úřadů černobylská elektrárna. Mezinárodní agentura pro atomovou energii však oznámila, že ztratila spojení se zařízením sledujícím bezpečnost v obou elektrárnách. Ruský nálet zasáhl v Mariupolu dětskou nemocnici – je to válečný zločin, shodli se premiér Petr Fiala a ministr zahraničí Jan Lipavský. Britské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská armáda potvrdila použití termobarických (vakuových) bomb.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Ukrajina skrze humanitární koridory evakuovala zhruba 48 tisíc lidí. Uvedla to agentura Interfax-Ukrajina s odvolání na prohlášení zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta. Předseda poslaneckého klubu ukrajinské vládní strany Sluha národa David Arachamija dříve uvedl, že se podařilo zajistit odchod čtyřiceti tisíc ohrožených civilistů. Problémy s evakuací podle něj přetrvávají v Kyjevě, Charkově a Mariupolu.
Podle údajů zveřejněných představitelem prezidentské kanceláře na 43 tisíc lidí odešlo z města Sumy, tři a půl tisíce lidí z měst v okolí Kyjeva a tisíc lidí opustilo město Enerhodar, které leží nedaleko Záporožské jaderné elektrárny.
„Za jediný den bylo evakuováno přes 40 tisíc žen a dětí z celé Ukrajiny. Snažili jsme se evakuovat 100 tisíc, ale nepodařilo se to. Nadále pracujeme na nejproblematičtějších oblastech: Mariupol, Charkov a Kyjevská oblast,“ napsal Arachamija na Facebooku.
Ukrajina a Rusko se navzájem viní, že druhá strana ostřeluje oblasti s civilním obyvatelstvem a brání evakuacím.
Jaké byly plány
Dohodnuté příměří se mělo týkat měst Enerhodar, Sumy, Mariupol, Volnovacha, Izjum a další humanitární koridor má zahrnout města Vorzel, Buča, Boroďanka, Irpiň a Hostomel, napsala agentura Interfax-Ukrajina.
Konvoj s evakuovanými – hlavně ženami, dětmi a staršími lidmi – v rámci humanitárního koridoru opustil například Enerhodar, oznámil jeho starosta Dmytro Orlov.
Civilisté v osobních automobilech opouštěli také severoukrajinské město Sumy, oznámil jeho starosta Oleksandr Lysenko. Z města Sumy se podle Kyjeva už během úterního dočasného příměří evakuovalo pět tisíc civilistů, což byl podle Reuters první úspěšný „humanitární koridor“ od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Zahájení evakuace civilistů z několika měst v Kyjevské oblasti oznámil také tamní gubernátor Oleksij Kuleba. Dodal, že vzhledem k tomu, že v těchto místech chybí elektřina a mobilní komunikace, úkol informovat obyvatelstvo o evakuaci převzala služba pro mimořádné situace, která jezdí v ulicích a o evakuaci informuje skrze reproduktory.
Gubernátor Charkovské oblasti podle agentury Reuters naopak uvedl, že evakuace z města Izjum zatím není kvůli ruskému ostřelování možná.
Rusové zasáhli v Mariupolu dětskou nemocnici
Dětská nemocnice v Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny se ve středu stala terčem ruského náletu, informovaly ukrajinské úřady. Gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko zatím potvrdil 17 zraněných z řad ošetřujícího personálu. Ujistil, že podle první bilance nebylo zraněno ani zabito žádné dítě. Nálet byl podle něj podniknutý v době dohodnutého příměří, které mělo umožnit evakuaci civilistů.
„Mariupol. Přímý zásah ruských vojsk do porodnice. Pod troskami jsou lidé. Pod troskami jsou děti. Je to zvěrstvo!“ uvedl podle listu Ukrajinska pravda ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Prezident podle deníku položil otázku, jak dlouho ještě bude svět spolupachatelem tím, že ignoruje teror. „Okamžitě uzavřete nebe! Okamžitě zastavte vraždění! Máte (k tomu) sílu. Ale zdá se, že ztrácíte lidskost,“ prohlásil.
Zelenskyj tak opět vyzval mezinárodní společenství k okamžitému vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou. Tu však státy NATO jednomyslně odmítají vyhlásit, protože by pak musely dohlížet na její dodržování. To by následně mohlo vést k přímému vojenskému střetu s Ruskem, kterému se Aliance i EU snaží vyhnout. Zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou by mohlo rozpoutat světovou válku, řekl nedávno předseda Evropské rady Charles Michel.
Fiala: Jde o válečný zločin
Ruský nálet na ukrajinský Mariupol, při kterém byla zasažena dětská nemocnice, je válečným zločinem, uvedl ve středu večer na Twitteru český premiér Petr Fiala (ODS). Ruského prezidenta Vladimira Putina obvinil ze zabíjení nevinných žen a dětí.
Také podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského (Piráti) nálet potvrdil, že ruský prezident je válečný zločinec.
Johnson: Zvrácený čin
„Je málo věcí zvrácenějších než brát si na mušku zranitelné a bezbranné,“ zareagoval na zprávy o náletu britský premiér Boris Johnson. Na Twitteru přislíbil další britskou pomoc Ukrajině, aby se mohla lépe bránit před nálety, jakož i pohnat ruského prezidenta Vladimira Putina k spravedlnosti, aby skládal účty „ze svých hrozných zločinů“.
Za naprosto nepřijatelné a bezdůvodné označil bombardování nemocnice šéf vatikánské diplomacie Pietro Parolin.
„Je děsivé vidět takové barbarské použití vojenské síly proti nevinným civilistům suverénní země,“ komentovala nálet na nemocnici v Mariupolu mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.
Mluvčí OSN Stéphane Dujarric v reakci na nálet zdůraznil, že žádné zdravotnické zařízení „nikdy nesmí být terčem“. OSN a Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvaly k „okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení, nemocnice, zdravotníky a sanitky“, uvedl mluvčí podle agentury AFP během pravidelného setkání s novináři.
Každý velitel, který plánuje palbu, má k dispozici mapy, dneska satelitní snímky, letecké snímky, řekl k útoku bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. Stoprocentně jsou na místě průzkumníci nebo vojáci speciálních sil, kteří přesně ví, „který objekt se má palebně pokrýt a zároveň provádí vyhodnocení.“ Šedivý zdůraznil, že není možné, aby si někdo spletl nemocnici s nějakým vojenským objektem. „To je zcela zřejmý úmysl,“ dodal.
Není také zatím jasné, zda se z obleženého Mariupolu podařilo někoho evakuovat. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba však na Twitteru po poledni napsal, že „Rusko nadále zadržuje v Mariupolu více než 400 tisíc lidí, blokuje humanitární pomoc a evakuaci“. „Bezohledné ostřelování pokračuje. Téměř tři tisíce novorozenců postrádá léky a jídlo. Vyzývám svět, aby jednal!“ uvedl.
Mariupol je v obležení už déle než týden . Město je bez vody, tepla, jídla, elektřiny, funkční kanalizace i telefonního spojení. V ulicích leží mrtvoly, vodu lidé získávají z potoků nebo roztápějí sníh a čím dál častěji se vloupávají do obchodů, aby měli co jíst, popsala agentura AP. Zástupce starosty Serhij Orlov uvedl, že ve městě bylo od začátku invaze zabito nejméně 1170 civilistů.
Snímky z družic potvrzují rozsáhlé škody způsobené na civilní infrastruktuře, v obytných čtvrtích, na výškových obytných budovách, supermarketech a nákupních střediscích v obléhaném Mariupolu, uvedla s odvoláním na americkou společnost Maxar agentura Reuters.
Rusko zavedení humanitárních koridorů z obléhaných měst oznámilo už v předchozích dnech, kromě evakuace z města Sumy však skončily neúspěchem. Bojující strany se vzájemně obviňovaly z porušování dočasného příměří.
Londýn: Moskva přiznala užití termobarických bomb
Britské ministerstvo obrany uvedlo, že ruská armáda potvrdila použití termobarických (vakuových) bomb na Ukrajině. Bez bližších podrobností to napsal web listu The Financial Times. Vakuové bomby jsou považovány za nejsilnější nejadernou zbraň na světě.
O užití těchto bomb ruskou armádou ve válce na Ukrajině se spekuluje od konce února. Tehdy starosta města Ochtyrka Pavlo Kuzmenko uvedl, že Rusové na město těmito zbraněmi útočili opakovaně. Později to řekla také ukrajinská velvyslankyně při OSN Oksana Markarovová. USA dříve uvedly, že použití těchto zbraní nemohou potvrdit.
Moskva přiznala účast branců při invazi na Ukrajinu, někteří padli do zajetí
Ruské ministerstvo obrany ve středu uvedlo, že invaze na Ukrajinu se účastní také branci a že někteří tam padli do zajetí. Prezident Vladimir Putin přítomnost odvedenců na Ukrajině v úterý popřel a uvedl, že bojů se účastní pouze profesionální vojáci, kteří mají podepsanou smlouvu s ruskou armádou. Kreml slíbil potrestat ty, kteří odvedence na Ukrajinu vyslali.
„Bohužel bylo odhaleno několik skutečností o přítomnosti branců v jednotkách ruských ozbrojených sil, které se účastní speciální vojenské operace na území Ukrajiny. Prakticky všichni tito vojáci už byli staženi na ruské území,“ citovala agentura Interfax mluvčího ruského ministerstva obrany Igora Konašenkova. Speciální operací označují ruské úřady invazi na Ukrajinu.
Konašenkov také uvedl, že „jedna z jednotek plnících logistické úkoly“ byla napadena a několik vojáků, včetně branců, bylo zajato. „V současné době jsou přijímána vyčerpávající opatření, aby se zabránilo odesílání branců do bojových oblastí a aby byli zajatí vojáci propuštěni,“ dodal.
Putin v úterý uvedl, že branci na Ukrajinu posíláni nebudou. „V bojových operacích nejsou a nebudou žádní vojáci vykonávající povinnou vojenskou službu. Nedojde ani k dodatečnému povolání záložníků,“ řekl. Ruské zákony nasazení branců v boji zakazují.
Rusko ovládlo Záporožskou elektrárnu, mezinárodní agentura už nedostává data
Agentura TASS s odvoláním na jednotky ruské vnitřní bezpečnosti ve středu napsala, že příslušníci ruské národní gardy převzali plnou kontrolu nad ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnou. Zaměstnanci zařízení podle nich pracují v běžném režimu a ukrajinští obránci odevzdali zbraně a byli propuštěni. Ukrajinský ministr pro energetiku Herman Haluščenko předtím podle agentury Unian Rusko obvinil, že pracovníky elektrárny mučí a drží proti jejich vůli. Prohlášení ani jedné ze stran nelze nezávisle ověřit.
„Zaměstnanci Záporožské jaderné elektrárny jsou drženi jako rukojmí už čtyři dny. Uvnitř zařízení je okolo pěti set ruských vojáků,“ uvedl Haluščenko a dodal, že zaměstnanci jsou „fyzicky a psychicky vyčerpaní“. Ministr vyzval mezinárodní společenství, aby přijalo veškerá opatření k ukončení bojů v blízkosti elektrárny a podpořilo stažení nepřátelských jednotek.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) pak ve středu večer oznámila, že ztratila spojení se zařízením sledujícím bezpečnost v Záporožské jaderné elektrárně. Podobný problém hlásila MAAE také v případě vyřazené jaderné elektrárny Černobyl. Šéf organizace Rafael Grossi uvedl, že je „znepokojen náhlým přerušením toku těchto dat do vídeňského sídla MAAE z obou lokalit, kde se nachází velké množství jaderného materiálu v podobě vyhořelého nebo čerstvého jaderného paliva a dalších druhů jaderného materiálu,“ uvedla MAAE v prohlášení.
Důvod, proč zařízení na obou ukrajinských jaderných elektrárnách obsazených ruskými vojsky přestala data vysílat, není podle MAAE jasný. MAAE rovněž potvrdila, že ji Ukrajina informovala o tom, že Černobylská jaderná elektrárna je odpojena od elektrické sítě.
Drábová: Nutno vyjednat lidské podmínky
Šéfka českého úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová nad ránem na Twitteru uvedla - tedy ještě přes vydáním zprávy MAAE - že přes ztrátu on-line přenosu dat a stále obtížnější zajištění komunikace s personálem v Černobylu a Záporožské jaderné elektrárně je stále dost údajů o radiační situaci na celém území Ukrajiny a v sousedních zemích a nic neukazuje na zhoršení. Za rostoucí problém nicméně označila situaci personálu, pro který je třeba vyjednat „lidské podmínky“.
Rusko se stalo terčem ostré kritiky poté, co se v noci ze 3. na 4. března rozhořely boje v elektrárně, kterou následně ovládli ruští vojáci. Hořelo v pětipatrovém výcvikovém středisku, požár se však podařilo uhasit. Zařízení na jihovýchodě Ukrajiny je pokládáno za největší jadernou elektrárnu v Evropě. Moskva trvá na tom, že za incident nesou odpovědnost ukrajinští radikálové.
Černobylská elektrárna bez proudu
Ruské jednotky se na počátku invaze na Ukrajinu zmocnily také bývalé jaderné elektrárny Černobyl, což vyvolalo obavy. Ve středu státní společnost Energoatom, která spravuje čtyři funkční ukrajinské jaderné elektrárny, oznámila, že je odstavený černobylský komplex bez elektrického proudu, což by mohlo vést k úniku radiace. Bez elektřiny totiž nelze zajistit chlazení spotřebovaného jaderného paliva. Proud zatím zajišťují záložní generátory.
Ukrajinská energetická společnost Ukrenergo uvedla, že práci na obnovení dodávek elektřiny znemožňují pokračující boje. Situaci dál sleduje a slibuje, že o případných změnách situace bude informovat. Kuleba uvedl, že Rusko musí naléhavě přistoupit k dočasnému zastavení palby, aby bylo možné opravit poškozené elektrické vedení do elektrárny. „Záložní dieselové generátory mají kapacitu 48 hodin pro napájení JE Černobyl. Poté se zastaví chladicí systémy skladu vyhořelého jaderného paliva a hrozí úniky radiace,“ napsal na Twitteru.
Podle Enerhoatomu je v Černobylu 20 tisíc článků vyhořelého jaderného paliva, které v případě výpadku proudu není možné chladit. Jejich oteplování by mohlo vést k „uvolnění radioaktivních látek do životního prostředí. Radioaktivní mrak by mohl být větrem přenesen do dalších oblastí Ukrajiny, Běloruska, Ruska a Evropy,“ uvedla společnost v prohlášení. Upozornila také, že bez elektřiny by v elektrárně nefungovaly ani ventilační systémy, což by vystavovalo zaměstnance nebezpečným dávkám radiace.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v úterý večer sdělila, že možná ztratila spojení se systémy, které monitorují bezpečnostní situaci v této odstavené elektrárně.
V středečním prohlášení MAAE uvedla, že radioaktivní materiál v černobylské elektrárně je přes výpadek proudu nadále bezpečně uložen. Zásobení elektřinou je sice podle agentury zásadním bezpečnostním faktorem, ale v Černobylu je vyhořelé palivo uloženo v dostatečně velkých chladicích nádržích, které i bez elektřiny odvádějí dostatek tepla. „V tomto případě MAAE nevidí kritický dopad na bezpečnost,“ ujistila organizace.
Kyjev: Rusové zadrželi v Chersonské oblasti 400 protestujících
Příslušníci ruské Národní gardy zadrželi v ukrajinské Chersonské oblasti více než čtyři sta lidí, kteří protestovali proti ruské okupaci, uvedlo podle agentury Reuters velení ukrajinské armády. Cherson je dosud největší město, které ruské invazní jednotky ovládly. Agentura Interfax-Ukrajina píše, že obyvatelé jihoukrajinského regionu protestují proti ruské invazi už několik dní.
„Kvůli zuřivému odporu obyvatel Chersonu se okupanti snaží zavést administrativně-policejní režim, kvůli kterému byly do Chersonské oblasti dopraveny jednotky ruské gardy. Ty nezákonně zadržely už více než čtyři sta občanů Ukrajiny,“ cituje ukrajinský generální štáb agentura Interfax-Ukrajina.
Jihoukrajinský Cherson, kde žije zhruba 300 tisíc obyvatel, je jediným velkým městem a regionální metropolí, které ruská armáda od začátku invaze na Ukrajinu ovládla. Stalo se tak 2. března.
Například v sobotu vyšly v přístavním městě do ulic stovky lidí, aby protestovaly proti ruské okupaci. Obyvatelé města zpívali ukrajinskou hymnu a skandovali hesla vyzývající Rusko k opuštění země, uvedla britská BBC na svém webu. Pokojná demonstrace se podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby odehrála také v Berďansku, přístavu na pobřeží Azovského moře, který také obsadila ruská vojska.
Zemřelé hlásí i Severodoněck
Nejméně deset lidí zahynulo v úterý při ruském ostřelování východoukrajinského města Severodoněck, uvedl podle agentury AFP gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj a dodal, že dalších deset lidí utrpělo zranění. Ukrajinští záchranáři hlásí, že ruské síly ostřelovaly soukromé domy a během 24 hodin zabily desítky dospělých a dětí, píše server Ukrajinska pravda.
Ukrajinská služba pro mimořádné situace uvedla, že ruské jednotky ostřelovaly soukromé domy v Mykolajivské, Žytomyrské, Sumské, Charkovské a Luhanské oblasti, napsal dopoledne ukrajinský zpravodajský server.
Hajdaj obvinil ruské jednotky z toho, že zahájily palbu na obytné domy a další budovy. V oblasti se už několik dní odehrávají těžké boje, poznamenala AFP.
Ruskojazyčný server stanice BBC ráno napsal, že ukrajinské ministerstvo vnitra informovalo o dalších sedmi mrtvých civilistech, kteří zahynuli v úterý. Podle resortu vnitra ruský nálet zničil v Žytomyrské oblasti sedm domů, přičemž zabil pět lidí, včetně dvou dětí.
V Charkově, druhém největším ukrajinském městě, utrpělo zásah oblastní policejní velitelství, čtyři lidé přišli o život a dalších 15 utrpělo zranění, uvedl podle listu Ukrajinska pravda náčelník oblastní vyšetřovací správy Serhij Bolvinov. Momentálně se odstraňují trosky, ze kterých hasiči vynášejí těla zabitých.
Kyjevský orchestr zahrál na náměstí Majdan
Ačkoliv ukrajinským hlavním městem pravidelně znějí sirény protivzdušné obrany, kyjevský symfonický orchestr ve středu na náměstí Majdan odehrál koncert. Na umělecké představení upozornil server ruskojazyčné služby stanice BBC. Hudebníci podle agentury Reuters nevelkému počtu posluchačů zahráli například ukrajinskou národní hymnu nebo úryvek Ódy na radost Ludwiga van Beethovena.
BBC označila koncert za okamžik úlevy uprostřed hrůz, Reuters o něm píše jako o aktu vzdoru. Ruské invazní síly totiž postupují na hlavní město z několika směrů, byť těžké boje v okolních oblastech jejich postup zpomalily. Kyjev byl povětšinou ušetřen těžkého ostřelování, které zničilo části měst, jako je Charkov, Mariupol nebo Sumy, ale ozbrojené síly posilují obranu a připravují se na plný ruský útok.
