Z možné evakuace civilistů z pěti měst, kterou pro úterý ohlásilo Rusko, se kvůli pokračujícím útokům uskutečnila jen ta z města Sumy. Za úterý se zde evakuovalo pět tisíc civilistů. Moskva večer oznámila, že od středy 8:00 SEČ zastaví palbu a je připravena v dohodě s Ukrajinou utvořit humanitární koridory vedoucí z Kyjeva, Černihivu, Sum, Mariupolu, Charkova a dalších. V bojích zemřel druhý vysoce postavený ruský vojenský velitel, generál Vitalij Gerasimov, tvrdí Kyjev. V bojích na Ukrajině padlo dva až čtyři tisíce ruských vojáků, uvedly americké rozvědky. OSN zakázala zaměstnancům v souvislosti s Ukrajinou používat slovo válka. Polsko je ochotné předat Američanům svoje stíhačky MiG-29, o něž žádá Kyjev. Podle USA ale takový plán není obhajitelný.
Příměří pro evakuaci platilo jen v Sumách, u Mariupolu ho Rusové opět nedodržovali, hlásí Ukrajinci
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková podle agentury Unian potvrdila, že ze severoukrajinského města Sumy se během úterního dočasného příměří evakuovalo pět tisíc civilistů. Vereščuková potvrdila, že přibližně 1700 z nich byli zahraniční studenti. První z civilistů již bezpečně dorazili do středoukrajinské Poltavy.
Příměří v oblasti bylo přerušeno jednou poblíž kontrolního stanoviště, uvedl gubernátor Sumské oblasti Dmytro Žyvyckyj. Agentura Reuters už dříve evakuaci ze Sum označila za první úspěšný „humanitární koridor“ od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Ukrajinská agentura Unian odpoledne také napsala, že evakuaci civilistů ze Sum pozastavilo ostřelování ze strany ruských tanků, později však evakuace byla opět obnovena. Evakuační trasa z města, které leží asi 30 kilometrů od hranic s Ruskem, vedla do 170 kilometrů vzdáleného středoukrajinského města Poltava.
Z Mariupolu, který je už déle než týden ostřelován a bez vody či elektřiny, se však lidé nemohli podle ukrajinských úřadů dostat ani v úterý. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nykolenko uvedl, že ruské jednotky ostřelovaly evakuační trasu z přístavního města. Na potřebu evakuace civilního obyvatelstva upozornil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve svém videoprohlášení zmínil, že v ostřelovaném a obklíčeném Mariupolu zemřelo na dehydrataci dítě.
Asi 150 lidí se pak podařilo evakuovat z města Irpiň u Kyjeva, uvedl gubernátor oblasti Oleksij Kuleba.
Moskva navrhla jen v případě Sum a Mariupolu možnost, aby se obyvatelé evakuovali koridorem vedoucím přes ukrajinské území. V dalších městech stanovila trasy vedoucí do Ruska a Běloruska, což je pro Kyjev nepřijatelné, protože jde o země, z jejichž území směřuje vojenský útok na Ukrajinu. V obléhaném přístavním městě Mariupol čeká na evakuaci na 200 tisíc lidí a Rusko už několikrát slíbilo, že bezpečný odchod civilistů umožní. Zatím se tak ale nestalo.
Zabitý generál
Ukrajinská armáda v bojích u Charkova údajně zabila vrcholného velitele ruské armády Vitalije Gerasimova. Ten zastával roli náčelníka generálního štábu ozbrojených sil a byl prvním zástupcem velitele 41. armády Středního vojenského okruhu. O Gerasimově smrti informovala ukrajinská rozvědka.
Gerasimov se účastnil druhé čečenské války, ruské operace v Sýrii a obdržel také vyznamenání za „navrácení Krymu“ po ruské anexi poloostrova v roce 2014. Generálmajor má být druhým vysoce postaveným vojenským velitelem, který na Ukrajině zemřel. U Mariupolu odstřelovač zabil jednoho z velitelů ruských speciálních jednotek Specnaz Andreje Suchověckého.
Ruské ministerstvo obrany zprávy o Gerasimovově smrti nekomentovalo. Agentuře Reuters se informaci nepodařilo ověřit.
Štáb ukrajinské armády informoval, že ruské síly od začátku invaze ztratily téměř 12. tisíc vojáků. Není ale jasné, zda jde jen o mrtvé, či také o zajatce a zraněné. Moskva nejprve popírala jakékoliv oběti invaze, posléze přiznala stovky mrtvých – nejnovější údaj hovoří o zhruba pětistovce. Ani jedna strana nezveřejňuje statistiky obětí v řadách ukrajinské armády. Údaje ani jedné strany nelze ověřit.
Napětí v Kyjevě a dobrovolníci
Pozice na okraji Kyjeva už zaujali první zahraniční dobrovolníci, kteří přijeli Ukrajincům pomoci s obranou země před ruskými agresory. Informovala o tom BBC s odvoláním na komuniké ukrajinské armády. Do mezinárodní legie se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přihlásilo na šestnáct tisíc zájemců. Kolik jich už dorazilo, úřady neoznámily.
Ostřelování hlavního města v posledních hodinách ustalo. Několik explozí bylo slyšet v pondělí večer na předměstích metropole. Ve městě se stále daří držet v chodu základní služby i zásobování. Před obchody se ale tvoří dlouhé fronty.
Ve městě jsou podle zpravodaje ČT Václava Černohorského barikády a jednotlivé kontrolní body, u kterých ukrajinská armáda a policie prověřují lidi a auta, co chtějí projet. Těžké boje se ale vedou na předměstích Kyjeva jako Irpiň, Buča nebo Hostomel.
Ze samotného hlavního města se ale odjet zatím dá, ruská armáda jej celé neobklíčila. Lidé tak mohou odjet jihozápadním směrem po silnici. Funguje také kyjevské nádraží, odkud se dá vlakem dostat například na západ do Lvova.
Civilní oběti po ostřelování Sum
Podle ukrajinských úřadů od začátku ruské invaze přišly o život více než dvě tisícovky civilistů, včetně několika desítek dětí. OSN zatím potvrdila, že zahynulo nejméně 474 civilistů, z toho 27 dětí, a přes dvanáct set dalších osob utrpělo zranění – reálná čísla ale s vysokou pravděpodobností budou vyšší, protože OSN eviduje statistiky civilních úmrtí podle velmi přísných podmínek.
Počet potvrzených obětí leteckého útoku z noci na úterý na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny stoupl na 21, uvedla oblastní prokuratura. Mezi mrtvými jsou dvě děti. Agentura Unian předtím s odvoláním na poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka napsala, že útok si vyžádal 18 civilních obětí na životech. Prokuratura ve svém prohlášení zdůraznila, že ruské síly útočily na rezidenční čtvrti, a uvedla, že zahajuje trestní stíhání.
„Hasiči rozebírají trosky a hasí požáry. Zdravotníci pracují, zachraňují životy,“ konstatoval gubernátor Dmytro Žyvyckyj. „Nikdy to neodpustíme,“ dodal na adresu Ruska.
„Téměř v centru města Sumy bomby zničily několik domů. Úplně je to smetlo z povrchu. Byly to soukromé domy. Jsou mrtví, více než deset lidí. Bohužel jsou i mrtvé děti,“ řekl Žyvyckyj. Připomněl, že během pondělních bojů přišli o život čtyři mladí vojáci z místní domobrany.
V bojích padlo až čtyři tisíce ruských vojáků, tvrdí americké rozvědky
V bojích na Ukrajině padlo dva tisíce až čtyři tisíce vojáků. Odhad zazněl při slyšení šéfů amerických výzvědných služeb v Kongresu. Podle nich ale ruského prezidenta Vladimira Putina ztráty a komplikace na bojišti a ekonomické obtíže způsobené sankcemi neodradí od pokračování v konfliktu. Podle šéfa americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Williama Burnse tak Ukrajinu zřejmě čeká „několik škaredých týdnů“.
Kyjev v úterý uvedl, že Moskva přišla až o 12 tisíc vojáků. Není ale jasné, zda Ukrajina započítává do tohoto údaje pouze mrtvé, nebo také zajatce a raněné. Moskva své ztráty pravidelně nekomentuje. Údaje je nemožné nezávisle ověřit.
„Naši analytici se domnívají, že je nepravděpodobné, že by se Putin nechal odradit těmito nezdary, a naopak by patrně dále eskaloval (konflikt),“ uvedla před výborem v Kongresu ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová. Podle Hainesové Rusko podcenilo výdrž a sílu ukrajinského ozbrojeného vzdoru. Moskva se zřejmě na útok na Ukrajinu špatně připravila z hlediska plánování a logistiky. Hainesová se ale domnívá, že Putin stále věří, že válku s Ukrajinou vyhraje.
Šéf CIA Burns uvedl, že americké rozvědky spolupracují a poskytují informace Ukrajině, a to také o ruských vojenských plánech. Podle něj ruský prezident počítal s rychlým průběhem války kvůli tomu, že ruská armáda má modernější výbavu. Šéf rozvědky se domnívá, že ruská vojska budou stupňovat své útoky na ukrajinskou armádu, a to bez ohledu na ztráty mezi civilisty. Ukrajinci ale budou i nadále vzdorovat „účinně a urputně“ ruským jednotkám, dodal. Analytici americké rozvědky ale nyní nevidí způsob, jak by ruský prezident mohl dosáhnou svého cíle dosadit v Kyjevě svůj loutkový kabinet.
OSN zakázala zaměstnancům používat slovo válka v souvislosti s Ukrajinou
Organizace spojených národů zakázala svým zaměstnancům používat slova válka či invaze v souvislosti s děním na Ukrajině. Podle deníku The Irish Times to vyplývá z interní e-mailové komunikace, v níž jsou pracovníci vybízeni k „nestrannému“ vyjadřování.
Oddělení komunikace v OSN v pondělí rozeslalo zaměstnancům instrukce, aby ruskou invazi na Ukrajinu – při níž zemřely už stovky civilistů a dva miliony lidí musely opustit domovy – popisovali jako konflikt či vojenská ofenziva. Pracovníci jsou také nabádáni, aby neumísťovali ukrajinskou vlajku na své soukromé či oficiální profily na sociálních sítích či webových stránkách.
„Je důležité připomenout, že jako mezinárodní úředníci máme povinnost být nestranní,“ stojí podle listu v e-mailu. „Existuje vážné riziko ohrožení dobré pověsti, na které nedávno upozornili vysoce postavení činitelé.“
Polsko nabízí svoje stíhačky MiG-29, podle USA plán není obhajitelný
Polsko je připravené předat Spojeným státům všechny svoje stíhačky sovětské konstrukce MiG-29, uvedl v úterý na Twitteru mluvčí ministerstva zahraničí ve Varšavě Lukasz Jasina. O poskytnutí bojových letadel opakovaně žádá ukrajinský prezident Zelenskyj.
„Po konzultacích vlády a prezidenta je Polsko připravené bezodkladně a bezplatně přemístit všechny svoje letouny MiG-29 na základnu Ramstein a dát je k dispozici vládě Spojených států,“ napsal Jasina. Podle portálu gazeta.pl to mohlo znamenat, že Severoatlantická aliance pak letouny předá Ukrajině, jejíž armáda jimi také disponuje.
Americké ministerstvo obrany však později večer oznámilo, že plán Polska předat nepovažuje za obhajitelný. Podle agentury Reuters i amerických médií tím Washington polskou nabídku odmítl. Podle Pentagonu plán Polska vzbuzuje značné obavy pro celou Severoatlantickou alianci.
