Putin je válečný zločinec, soudí Rychetský. Oligarchové by se ho měli zbavit „jakýmkoliv způsobem“

Nahrávám video

Ruský prezident Vladimir Putin je válečný zločinec a vrah a takto by s ním mělo mezinárodní společenství civilizovaných demokratických zemí zacházet, řekl v pořadu ČT Události, komentáře předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Věří, že síly, které Putina vynesly k moci, se ho nyní pod mezinárodním tlakem dokážou zbavit.

Rychetský řekl, že Rusko nikdy nebylo demokratickou zemí, a proto nevěří, že se dokáže zbavit Vladimira Putina ve volbách. Podle předsedy Ústavního soudu jsou Rusové tak zmanipulovaní státní propagandou, že prezidenta nesvrhnou. Rychetský však začíná věřit, že mezinárodní  tlak by mohl k zásahu donutit oligarchy (kteří Putina vynesli k moci).

K této situaci by mohlo dojít tím, že se Rusko dostane do totální izolace, bude vyloučeno ze všech mezinárodních společenství, mimo jiné i ze sportovních. Pomoci mají také ekonomické sankce i to, že se oligarchům neumožní cestování a zmrazí se či zkonfiskuje  jejich majetek. I to, že nebudou moci užívat své vily v zahraničí, jejich děti nebudou moci studovat na Západě, bude pro oligarchy dostatečnou motivací k akci. 

Rychetský soudí, že Putin je válečný zločinec a patří před  Mezinárodní soudní tribunál v Haagu. Ocenil, že prokurátor už zahájil šetření těchto možných zločinů. Připomněl, že Slobodan Miloševič byl též hlava státu, „také se dopouštěl genocidy a nakonec ho jeho vlastní země vydala.“

V případě Putina nevěří, že ho Rusko vydá, ale může tam být souzen, aniž by byl přítomen. Může na něj být také vydán mezinárodní zatykač. I to by vedlo k totální izolaci Putina, a pak by bylo v zájmu mocenských skupin v samotném Rusku se ho zbavit. „Co řeknu, je drsné. Líbil by se mi jakýkoliv způsob. Neprotestoval bych, kdyby zvolili jakýkoliv způsob, jak se ho zbavit,“ řekl Rychetský a ruského prezidenta označil za nebezpečí pro celý civilizovaný svět.

Rychetský je pro bezletovou zónu nad koridory

Rychetský se také vyslovil pro vytvoření bezletové zóny přinejmenším nad humanitárními koridory, která by měla být bráněna nejen silami NATO, ale i nečleny této Aliance, kteří sdílejí stejný názor. Doplnil, že si je vědom, že za tento názor bude kritizován. 

Vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou striktně odmítají všechny státy NATO. V případě jejího vyhlášení by totiž bylo nutné ji také zajistit. A to by mohlo vést k přímému vojenskému střetu s Ruskem, čemuž se Aliance snaží vyhnout. 

Rychetský se již dříve vyslovil také pro vyloučení Ruska z Rady bezpečnosti.

Mezinárodní soudní tribunál v Haagu v pondělí projednal žalobu, kterou podala Ukrajina na Rusko. Stání skončilo kvůli neúčasti ruské delegace předčasně, původně bylo naplánované i na úterý. Ukrajina soud žádá, aby nařídil přerušit vojenské operace. Moskva podle Kyjeva a západních lídrů porušuje lidská práva. Po vyslechnutí argumentů Ukrajiny soud uvedl, že rozhodne „co nejdříve“.

Ukrajina chce prostřednictvím jednání u soudu co nejrychleji zastavit válečné operace na svém území. Argumentuje tím, že odůvodnění „speciálních operací“ ze strany Ruska jsou lživá. Rusko opakovaně tvrdí, že Ukrajina utlačuje rusky mluvící obyvatelstvo Donbasu, podle Moskvy mělo na východě Ukrajiny docházet ke genocidě.

Válkou na Ukrajině se bude zabývat i další instituce v Haagu, a to Mezinárodní trestní soud, který je na rozdíl od mezinárodního soudního tribunálu nezávislou institucí. Jeho pozorovatelé se již vydali na Ukrajinu mapovat situaci, aby měli dostatek materiálu k rozhodnutí o tom, zda během konfliktu dochází k porušování lidských práv.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemětřesení v Kolumbii má 265 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech- Dalších 496 lidí se pohřešuje, zranění utrpělo téměř 3500 lidí. V noci na čtvrtek SELČ to podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.
před 1 hhodinou

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 6 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 6 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

OBRAZEM: Češi i Evropa sledovali zatmění Slunce. Někde bylo i úplné

Lidé v Česku ve středu večer sledovali velmi výrazné částečné zatmění Slunce, které vyvrcholilo krátce po 20. hodině. Ojedinělý vesmírný jev byl vidět i v dalších částech Evropy – v pásu od severozápadního pobřeží po jihovýchod Španělska a Baleárské ostrovy Měsíc zakryl Slunce úplně. Podívejte se na záběry nebeského úkazu.
před 7 hhodinami

Agenti ICE dostanou rukavice vysílající bolestivé elektrické šoky

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou vybaveni rukavicemi, které vysílají bolestivé elektrické šoky, napsala agentura AP s odvoláním na oznámení ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. ICE na novou výbavu plánuje vynaložit až 20 milionů dolarů (asi 420 milionů korun). Obhájci občanských práv ohledně plánu vyjadřují znepokojení. Imigrační agenti podle nich už teď čelí kritice za používání nepřiměřené síly téměř bez dohledu a vyvozování odpovědnosti, zatímco plní protiimigrační kampaň prezidenta Donalda Trumpa.
před 10 hhodinami

Generátory, fronty a opuštěné pláže. Jaký je teď život na okupovaném Krymu

Prázdné regály v obchodech, hučení generátorů, pláže bez turistů, fronty a potyčky u čerpacích stanic, sirény a výbuchy – tak vypadá život na okupovaném Krymu od konce června, kdy ukrajinské obranné síly zahájily operaci s cílem donutit Rusko k uzavření míru. Zároveň se okupační úřady snaží ruskému publiku vykreslit zcela odlišný obraz – obraz hladce fungujících podniků, podpory podnikání a ochoty pomáhat obyvatelstvu.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.