Putin je válečný zločinec, soudí Rychetský. Oligarchové by se ho měli zbavit „jakýmkoliv způsobem“

Nahrávám video

Ruský prezident Vladimir Putin je válečný zločinec a vrah a takto by s ním mělo mezinárodní společenství civilizovaných demokratických zemí zacházet, řekl v pořadu ČT Události, komentáře předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Věří, že síly, které Putina vynesly k moci, se ho nyní pod mezinárodním tlakem dokážou zbavit.

Rychetský řekl, že Rusko nikdy nebylo demokratickou zemí, a proto nevěří, že se dokáže zbavit Vladimira Putina ve volbách. Podle předsedy Ústavního soudu jsou Rusové tak zmanipulovaní státní propagandou, že prezidenta nesvrhnou. Rychetský však začíná věřit, že mezinárodní  tlak by mohl k zásahu donutit oligarchy (kteří Putina vynesli k moci).

K této situaci by mohlo dojít tím, že se Rusko dostane do totální izolace, bude vyloučeno ze všech mezinárodních společenství, mimo jiné i ze sportovních. Pomoci mají také ekonomické sankce i to, že se oligarchům neumožní cestování a zmrazí se či zkonfiskuje  jejich majetek. I to, že nebudou moci užívat své vily v zahraničí, jejich děti nebudou moci studovat na Západě, bude pro oligarchy dostatečnou motivací k akci. 

Rychetský soudí, že Putin je válečný zločinec a patří před  Mezinárodní soudní tribunál v Haagu. Ocenil, že prokurátor už zahájil šetření těchto možných zločinů. Připomněl, že Slobodan Miloševič byl též hlava státu, „také se dopouštěl genocidy a nakonec ho jeho vlastní země vydala.“

V případě Putina nevěří, že ho Rusko vydá, ale může tam být souzen, aniž by byl přítomen. Může na něj být také vydán mezinárodní zatykač. I to by vedlo k totální izolaci Putina, a pak by bylo v zájmu mocenských skupin v samotném Rusku se ho zbavit. „Co řeknu, je drsné. Líbil by se mi jakýkoliv způsob. Neprotestoval bych, kdyby zvolili jakýkoliv způsob, jak se ho zbavit,“ řekl Rychetský a ruského prezidenta označil za nebezpečí pro celý civilizovaný svět.

Rychetský je pro bezletovou zónu nad koridory

Rychetský se také vyslovil pro vytvoření bezletové zóny přinejmenším nad humanitárními koridory, která by měla být bráněna nejen silami NATO, ale i nečleny této Aliance, kteří sdílejí stejný názor. Doplnil, že si je vědom, že za tento názor bude kritizován. 

Vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou striktně odmítají všechny státy NATO. V případě jejího vyhlášení by totiž bylo nutné ji také zajistit. A to by mohlo vést k přímému vojenskému střetu s Ruskem, čemuž se Aliance snaží vyhnout. 

Rychetský se již dříve vyslovil také pro vyloučení Ruska z Rady bezpečnosti.

Mezinárodní soudní tribunál v Haagu v pondělí projednal žalobu, kterou podala Ukrajina na Rusko. Stání skončilo kvůli neúčasti ruské delegace předčasně, původně bylo naplánované i na úterý. Ukrajina soud žádá, aby nařídil přerušit vojenské operace. Moskva podle Kyjeva a západních lídrů porušuje lidská práva. Po vyslechnutí argumentů Ukrajiny soud uvedl, že rozhodne „co nejdříve“.

Ukrajina chce prostřednictvím jednání u soudu co nejrychleji zastavit válečné operace na svém území. Argumentuje tím, že odůvodnění „speciálních operací“ ze strany Ruska jsou lživá. Rusko opakovaně tvrdí, že Ukrajina utlačuje rusky mluvící obyvatelstvo Donbasu, podle Moskvy mělo na východě Ukrajiny docházet ke genocidě.

Válkou na Ukrajině se bude zabývat i další instituce v Haagu, a to Mezinárodní trestní soud, který je na rozdíl od mezinárodního soudního tribunálu nezávislou institucí. Jeho pozorovatelé se již vydali na Ukrajinu mapovat situaci, aby měli dostatek materiálu k rozhodnutí o tom, zda během konfliktu dochází k porušování lidských práv.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině.
před 14 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 57 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 4 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 6 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 14 hhodinami

Evropský pohled