Rusko bojkotovalo jednání soudu v Haagu, kde Ukrajina požaduje zastavení invaze

Ukrajina chce prostřednictvím jednání u soudu co nejrychleji zastavit válečné operace na svém území. Argumentuje tím, že odůvodnění „speciálních operací“ ze strany Ruska jsou lživá. Rusko opakovaně tvrdí, že Ukrajina utlačuje rusky mluvící obyvatelstvo Donbasu, podle Moskvy mělo na východě Ukrajiny docházet ke genocidě.

To však zahraniční činitelé i pozorovatelé odmítají jako nepatřičné. „Neexistuje absolutně žádný důkaz, že by na Ukrajině probíhala genocida,“ řekla agentuře Reuters Melanie O'Brienová, prezidentka mezinárodní asociace vědců zabývajících se genocidou.

Případ se soustředí na výklad smlouvy o prevenci genocidy z roku 1948, kterou podepsaly obě země. Kyjevský právní tým v pondělí zdůraznil, že Moskva smlouvu porušuje a zneužívá k ospravedlnění války.

„(Ukrajina) požaduje po Mezinárodním soudním dvoru, aby vyšetřil, jestli tam genocida byla, nebo nebyla, což Ukrajina samozřejmě ví, že bude běh na dlouhou trať,“ popsal zahraniční zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.

Napadená země se tak spoléhá na rychlé vydání předběžného opatření soudem. „To by mělo Rusku zakázat jakékoliv válečné operace,“ vysvětlil Dolanský. Šance na vyhlášení tohoto opatření jsou nejspíš poměrně velké. Agentura Reuters již informovala, že Haag údajně vyzval ruskou stranu, aby se na krok tribunálu připravila. „Rusko musí být zastaveno a tento soud musí v jeho zastavení sehrát svou roli,“ řekl na úvod pondělního jednání ukrajinský zástupce Anton Korynevyč.

Zástupci Ruska na jednání chyběli

Na pondělní jednání ale Ruská federace své zástupce nevyslala, předsedající soudkyně Joan Donoghueová uvedla, že soud rozhodnutí Ruska neúčastnit se „lituje“. „Skutečnost, že místa pro Rusko jsou prázdná, hovoří jasně. Nejsou zde u tohoto soudu: jsou na bitevním poli, kde vedou agresivní válku proti mé zemi,“ řekl Korynevyč.

Ruský právní tým oslabila nepřítomnost Allaina Pelleta z Francie, který oznámil svou rezignaci v otevřeném dopise zveřejněném tento týden. „Už toho bylo dost,“ napsal Pellet, který zastupoval Rusko v jiných mezinárodních případech, včetně probíhající žaloby Ukrajiny proti Rusku u Mezinárodního soudního dvora kvůli anexi Krymu v roce 2014.

Soud v pondělí uvedl, že rozhodne „co nejdříve“. Ani v případě vydání předběžného opatření soudem není jisté, že Moskva bude tento krok respektovat. „To je právě kámen úrazu,“ popsal Dolanský. Připomněl, že většina zemí rozhodnutí soudního dvoru dodržovala, tribunál je institucí zřízenou OSN. Pokud by se Rusko rozhodlo předběžné opatření nerespektovat, následovalo by zasedání Rady bezpečnosti OSN, kde má ale Rusko hlas veta. Je pravděpodobné, že by jej uplatnilo i teď.

Soudní slyšení nicméně dává Ukrajině k dispozici další význačnou platformu, na níž může vyjádřit nesouhlas s postupem Moskvy. „Myslím, že je to součást celkové diplomatické strategie, jejímž cílem je vyvinout co největší nátlak na Rusko,“ řekl agentuře AP profesor vojenského práva z Amsterdamské univerzity Terry Gill.

V Haagu se bude rozhodovat i o možných válečných zločinech na Ukrajině

Válkou na Ukrajině se bude zabývat i další instituce v Haagu, a to Mezinárodní trestní soud, který je na rozdíl od mezinárodního soudního tribunálu nezávislou institucí. Jeho pozorovatelé se již vydali na Ukrajinu mapovat situaci, aby měli dostatek materiálu k rozhodnutí o tom, zda během konfliktu dochází k porušování lidských práv.

Soudci upozorňují, že většinou se podařilo válečné zločince před tento soud postavit. „I tady je to ale běh na dlouhou trať a je otázka, zda to momentálně pomůže konfliktu na Ukrajině,“ zakončil Dolanský. 

Vedoucí katedry mezinárodního práva Univerzity Karlovy Pavel Šturma řekl v pořadu Události, komentáře, že je podle něj možné, že by někdy před soudem mohli stanout nejen vykonavatelé rozkazů, ale i vedoucí představitelé Ruské federace. „I když kvůli všem překážkám, které jsou právní a faktické, imunity hlavy státu a podobně, si to dokážu představit ve vzdálenější budoucnosti, až Vladimir Putin nebude prezidentem.“

Šturma také řekl, že vzhledem k tomu, že Rusko nevyslalo na pondělní slyšení svou delegaci, dá se očekávat, že nebude chtít rozhodnutí respektovat. Podle něj by některé útoky, které jsou vedené proti civilnímu obyvatelstvu, mohly naplnit skutkovou podstatu válečných zločinů.

„Vidíme útočení na zdravotnická zařízení a personál. Útoky přicházejí ze vzduchu, někdy jsou to dělostřelecké granáty, někdy normální ruční zbraně. Zdravotnická zařízení by měla mít výjimku z útočení, ale vidíme, že na Ukrajině se to neděje,“ uvedl vedoucí komunikace Lékařů bez hranic Tomáš Bendl.

„OSN je do určité míry paralyzovaná neochotou Ruska, které blokuje všechna pro sebe nepříjemná rozhodnutí. My to vidíme, máme s tím přímé zkušenosti, ale zároveň jako zdravotnická organizace si nepřipadáme kvalifikovaní navrhovat nějaké restrukturalizace,“ dodal Bendl. „K tomu jsou daleko povolanější instituce a v tomto ohledu vzdělanější lidé. My můžeme jen říct, že s ohledem na to, co vidíme v terénu, je spousta aspektů, ve kterých OSN nefunguje.“