Termobarické zbraně jsou to nejsilnější, co se dá na bojištích použít, s výjimkou jaderných raket

5 minut
Monika Hoskovcová z Univerzity obrany o možném použití vakuových bomb v konfliktu na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Rusko podle několika svědectví používá na Ukrajině takzvané termobarické bomby nebo rakety. Zda k explozím těchto pum došlo, zatím není jasné, ale s jistotou se dá říct, že jsou na Ukrajině přítomné. Jedná se o jedny z nejničivějích zbraní, které v současné době existují.

V pondělí podle ukrajinských zdrojů ruská armáda opakovaně bombardovala město Ochtyrka s asi 50 tisíci obyvateli na severovýchodě Ukrajiny. Starosta města Pavlo Kuzmenko na sociálních sítích uvedl, že při tom použila takzvaných vakuových neboli termobarických zbrají.

Později to podle agentury Reuters potvrdila i ukrajinská velvyslankyně při OSN Oksana Markarovová, která zároveň upozornila, že použití této zbraně zakazuje Ženevská úmluva. Explozi této zbraně by mělo údajně zachycovat toto video: 

„Nepřítel válčí zbaběle. Na Ochtyrku znovu shodili vakuovou bombu, a to na sklad ropných paliv. Ropnou nádrž to vyhodilo do povětří,“ uvedl starosta. „Použili vakuovou bombu,“ zdůraznila Markarovová, která se ve Spojených státech obrátila na členy amerického Kongresu s žádostí o další pomoc Ukrajině.

Přítomnost termobarických zbraní v zemi je potvrzená

Tvrzení starosty města ani další možné použití těchto zbraní zatím není možné ověřit z nezávislých zdrojů, exploze mohou být totiž velmi podobné výbuchům odlišného původu.

Prokázané naopak je, že Rusko těmito zbraněmi na Ukrajině disponuje – jejich pohyby byly mnohokrát zachyceny místními lidmi i respektovanými novináři, například z televizní stanice CNN. Zde je zachycen přesun raketometů TOS-1 s termobarickými střelami:

Znovu byly nafilmovány v ukrajinském městě Tokmak:


Novináři potvrzují pohyby těchto sil pomocí takzvané geolokace: nacházejí místa na satelitních a jiných mapách a porovnávají je s tím, co je na fotografii/videu, respektive s tím, jaké informace tato digitální data obsahují.

Například následující video bylo také uváděno jako důkaz použití ruských vakuových zbraní, ale geolokace novinářů ze serveru Bellingcat ukazuje, že se pravděpodobněji jednalo o explozi zbrojního skladu ukrajinské armády: 

Rusko také průkazně tyto zbraně již v minulosti proti nepřátelům použilo. Stalo se to v roce 2017, kdy využilo leteckou bombu na tomto principu, aby zlikvidovalo vojenské cíle Islámského státu v Sýrii.

Dvě fáze výbuchu

Vakuové zbraně mají mnoho názvů a také celou řadu podob. Zbraň se podle principu fungování nazývá termobarická, objemově detonující, aerosolová či palivo-vzdušná.

Co je zásadní a co určuje její vojenské využití, je její síla. Vakuová (termobarická) bomba je totiž obecně považována za nejsilnější nejadernou zbraň na světě.

Využívá exploze k vymrštění hořících pevných částeček do okolí. To je zajištěno smícháním samotných palivových částeček s klasickou výbušninou, popřípadě kontejner s prachovými částečkami obklopuje klasickou nálož. U jiné varianty jádro tvoří klasická výbušnina s menším množstvím hořlavého prachu a venkovní nálož obsahuje větší množství hořlavého prachu.

V první fázi výbuchu se otevře ve stanovené výšce kontejner a vypustí palivový mrak, jenž se smísí s kyslíkem. Druhá nálož zapálí mrak, který může následně pohltit objekty či budovy.  Ničí pak nejen tlaková vlna z exploze, ale také následný podtlak, který vznikne po spálení vzduchu tímto ohnivým oblakem.

Bomba má mnohem větší devastující sílu oproti klasické výbušnině. V uzavřených prostorách může mít až dvojnásobnou účinnost. V místě exploze zraňuje všechno živé, má velký destruktivní účinek. Koho nezabije tlaková vlna a žár výbuchu, ten zahyne či je zraněn padajícími troskami. Bomby také vysávají vzduch z budov a způsobují jejich zřícení, mohou působit i udušení osob v objektu, popřípadě jeskyni. Vakuová bomba je proto velmi účinná při útocích na bunkry a podzemní kryty. Pro svou ničivou sílu zatím nikdy nebyly použity proti civilním cílům, jako jsou města.

„Mechanismus zabíjení živých cílů je jedinečný – a nepříjemný. To, co zabíjí, je tlaková vlna. A co je důležitější, následný podtlak, který roztrhne plíce,“ popsala výsledky amerických testů nezisková organizace Human Rights Watch, která proti těmto zbraním protestovala. 

Vakuové bomby už byly použity

Ruská verze bomby přezdívaná „otec všech bomb“ obsahuje méně výbušnin než americká, zvaná „matka všech bomb“, ale čtyřikrát přesahuje její ničivou sílu. Rovněž v epicentru výbuchu vytváří dvakrát vyšší teplotu.  

„Testy ukázaly, že nové zbraně jsou srovnatelné s jadernou bombou co do účinnosti i schopnosti,“ prohlásil po výše popsaném použití pumy proti Islámskému státu v roce 2017 zástupce náčelníka generálního štábu ruské armády Alexandr Rukšin v televizním vysílání. „Zároveň chci zdůraznit, že tato zbraň nekontaminuje prostředí na rozdíl od jaderné bomby,“ popsal její hlavní vojenskou výhodu.

V současné době má ve výzbroji termobarické zbraně celá řada světových armád, od USA přes Španělsko až po Rusko. Využity jsou nejen v podobě leteckých bomb, ale v rámci ruské armády například i v modení obdobě „kaťuší“, raketometů TOS-1:

Rusko ale může termobarické výbušniny nasadit také v mnohem menších zbraních, dokonce i přenosných, jako jsou například raketomety RPO Šmel-M.  

RPO-Šmel
Zdroj: Wikimedia Commons

Historie vakuových zbraní sahá do nacistického Německa

Vakuové bomby vyvinuli už za druhé světové války v Německu, inspirací byly důlní výbuchy směsi uhelného prachu a vzduchu. Za vynálezce této zbraně se považuje původně rakouský fyzik Mario Zippermayr. Po válce ve vývoji pokračovaly obě světové supervelmoci, jak USA, tak i Sovětský svaz. Experimentovalo se s různými plyny, vytvářely se směsi s průmyslovými trhavinami, hliníkovým prachem a různými palivy.

Podle dostupných informací tuto bombu poprvé použili Američané ve Vietnamu. Obdobné zbraně nasadila sovětská armáda v 80. letech během své afghánské invaze, později se spekulovalo o jejich použití ruskou armádou v Čečensku a Dagestánu i dalších místech.

V březnu 2002 Američané zřejmě použili dvě vysoce přesné a mohutné termobarické bomby o hmotnosti bezmála jedné tuny ve východním Afghánistánu proti bojovníkům hnutí Taliban a teroristické organizace al-Káida. Byly svrženy k ústí jeskynních komplexů v horách a údajně zabily devadesát lidí.

Termobarické bomby BLU-72/B podvěšené pod křídly amerického letounu Douglas A-1 Skyraider
Zdroj: Wikimedia Commons

Prokazatelně pak USA využily nejsilnější variantu vakuové bomby v dubnu roku 2017. Takzvanou „matku všech bomb“ (MOAB) tehdy shodil v Afghánistánu americký vojenský letoun MC-130. Nejsilnější nejadernou bombu použily USA ke zničení tunelů Islámského státu, šlo tehdy o vůbec první použití pumy GBU-43/B na bojišti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...