Termobarické zbraně jsou to nejsilnější, co se dá na bojištích použít, s výjimkou jaderných raket

Nahrávám video

Rusko podle několika svědectví používá na Ukrajině takzvané termobarické bomby nebo rakety. Zda k explozím těchto pum došlo, zatím není jasné, ale s jistotou se dá říct, že jsou na Ukrajině přítomné. Jedná se o jedny z nejničivějích zbraní, které v současné době existují.

V pondělí podle ukrajinských zdrojů ruská armáda opakovaně bombardovala město Ochtyrka s asi 50 tisíci obyvateli na severovýchodě Ukrajiny. Starosta města Pavlo Kuzmenko na sociálních sítích uvedl, že při tom použila takzvaných vakuových neboli termobarických zbrají.

Později to podle agentury Reuters potvrdila i ukrajinská velvyslankyně při OSN Oksana Markarovová, která zároveň upozornila, že použití této zbraně zakazuje Ženevská úmluva. Explozi této zbraně by mělo údajně zachycovat toto video: 

„Nepřítel válčí zbaběle. Na Ochtyrku znovu shodili vakuovou bombu, a to na sklad ropných paliv. Ropnou nádrž to vyhodilo do povětří,“ uvedl starosta. „Použili vakuovou bombu,“ zdůraznila Markarovová, která se ve Spojených státech obrátila na členy amerického Kongresu s žádostí o další pomoc Ukrajině.

Přítomnost termobarických zbraní v zemi je potvrzená

Tvrzení starosty města ani další možné použití těchto zbraní zatím není možné ověřit z nezávislých zdrojů, exploze mohou být totiž velmi podobné výbuchům odlišného původu.

Prokázané naopak je, že Rusko těmito zbraněmi na Ukrajině disponuje – jejich pohyby byly mnohokrát zachyceny místními lidmi i respektovanými novináři, například z televizní stanice CNN. Zde je zachycen přesun raketometů TOS-1 s termobarickými střelami:

Znovu byly nafilmovány v ukrajinském městě Tokmak:


Novináři potvrzují pohyby těchto sil pomocí takzvané geolokace: nacházejí místa na satelitních a jiných mapách a porovnávají je s tím, co je na fotografii/videu, respektive s tím, jaké informace tato digitální data obsahují.

Například následující video bylo také uváděno jako důkaz použití ruských vakuových zbraní, ale geolokace novinářů ze serveru Bellingcat ukazuje, že se pravděpodobněji jednalo o explozi zbrojního skladu ukrajinské armády: 

Rusko také průkazně tyto zbraně již v minulosti proti nepřátelům použilo. Stalo se to v roce 2017, kdy využilo leteckou bombu na tomto principu, aby zlikvidovalo vojenské cíle Islámského státu v Sýrii.

Dvě fáze výbuchu

Vakuové zbraně mají mnoho názvů a také celou řadu podob. Zbraň se podle principu fungování nazývá termobarická, objemově detonující, aerosolová či palivo-vzdušná.

Co je zásadní a co určuje její vojenské využití, je její síla. Vakuová (termobarická) bomba je totiž obecně považována za nejsilnější nejadernou zbraň na světě.

Využívá exploze k vymrštění hořících pevných částeček do okolí. To je zajištěno smícháním samotných palivových částeček s klasickou výbušninou, popřípadě kontejner s prachovými částečkami obklopuje klasickou nálož. U jiné varianty jádro tvoří klasická výbušnina s menším množstvím hořlavého prachu a venkovní nálož obsahuje větší množství hořlavého prachu.

V první fázi výbuchu se otevře ve stanovené výšce kontejner a vypustí palivový mrak, jenž se smísí s kyslíkem. Druhá nálož zapálí mrak, který může následně pohltit objekty či budovy.  Ničí pak nejen tlaková vlna z exploze, ale také následný podtlak, který vznikne po spálení vzduchu tímto ohnivým oblakem.

Bomba má mnohem větší devastující sílu oproti klasické výbušnině. V uzavřených prostorách může mít až dvojnásobnou účinnost. V místě exploze zraňuje všechno živé, má velký destruktivní účinek. Koho nezabije tlaková vlna a žár výbuchu, ten zahyne či je zraněn padajícími troskami. Bomby také vysávají vzduch z budov a způsobují jejich zřícení, mohou působit i udušení osob v objektu, popřípadě jeskyni. Vakuová bomba je proto velmi účinná při útocích na bunkry a podzemní kryty. Pro svou ničivou sílu zatím nikdy nebyly použity proti civilním cílům, jako jsou města.

„Mechanismus zabíjení živých cílů je jedinečný – a nepříjemný. To, co zabíjí, je tlaková vlna. A co je důležitější, následný podtlak, který roztrhne plíce,“ popsala výsledky amerických testů nezisková organizace Human Rights Watch, která proti těmto zbraním protestovala. 

Vakuové bomby už byly použity

Ruská verze bomby přezdívaná „otec všech bomb“ obsahuje méně výbušnin než americká, zvaná „matka všech bomb“, ale čtyřikrát přesahuje její ničivou sílu. Rovněž v epicentru výbuchu vytváří dvakrát vyšší teplotu.  

„Testy ukázaly, že nové zbraně jsou srovnatelné s jadernou bombou co do účinnosti i schopnosti,“ prohlásil po výše popsaném použití pumy proti Islámskému státu v roce 2017 zástupce náčelníka generálního štábu ruské armády Alexandr Rukšin v televizním vysílání. „Zároveň chci zdůraznit, že tato zbraň nekontaminuje prostředí na rozdíl od jaderné bomby,“ popsal její hlavní vojenskou výhodu.

V současné době má ve výzbroji termobarické zbraně celá řada světových armád, od USA přes Španělsko až po Rusko. Využity jsou nejen v podobě leteckých bomb, ale v rámci ruské armády například i v modení obdobě „kaťuší“, raketometů TOS-1:

Rusko ale může termobarické výbušniny nasadit také v mnohem menších zbraních, dokonce i přenosných, jako jsou například raketomety RPO Šmel-M.  

RPO-Šmel
Zdroj: Wikimedia Commons

Historie vakuových zbraní sahá do nacistického Německa

Vakuové bomby vyvinuli už za druhé světové války v Německu, inspirací byly důlní výbuchy směsi uhelného prachu a vzduchu. Za vynálezce této zbraně se považuje původně rakouský fyzik Mario Zippermayr. Po válce ve vývoji pokračovaly obě světové supervelmoci, jak USA, tak i Sovětský svaz. Experimentovalo se s různými plyny, vytvářely se směsi s průmyslovými trhavinami, hliníkovým prachem a různými palivy.

Podle dostupných informací tuto bombu poprvé použili Američané ve Vietnamu. Obdobné zbraně nasadila sovětská armáda v 80. letech během své afghánské invaze, později se spekulovalo o jejich použití ruskou armádou v Čečensku a Dagestánu i dalších místech.

V březnu 2002 Američané zřejmě použili dvě vysoce přesné a mohutné termobarické bomby o hmotnosti bezmála jedné tuny ve východním Afghánistánu proti bojovníkům hnutí Taliban a teroristické organizace al-Káida. Byly svrženy k ústí jeskynních komplexů v horách a údajně zabily devadesát lidí.

Termobarické bomby BLU-72/B podvěšené pod křídly amerického letounu Douglas A-1 Skyraider
Zdroj: Wikimedia Commons

Prokazatelně pak USA využily nejsilnější variantu vakuové bomby v dubnu roku 2017. Takzvanou „matku všech bomb“ (MOAB) tehdy shodil v Afghánistánu americký vojenský letoun MC-130. Nejsilnější nejadernou bombu použily USA ke zničení tunelů Islámského státu, šlo tehdy o vůbec první použití pumy GBU-43/B na bojišti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 6 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.