Termobarické zbraně jsou to nejsilnější, co se dá na bojištích použít, s výjimkou jaderných raket

Nahrávám video
Monika Hoskovcová z Univerzity obrany o možném použití vakuových bomb v konfliktu na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Rusko podle několika svědectví používá na Ukrajině takzvané termobarické bomby nebo rakety. Zda k explozím těchto pum došlo, zatím není jasné, ale s jistotou se dá říct, že jsou na Ukrajině přítomné. Jedná se o jedny z nejničivějích zbraní, které v současné době existují.

V pondělí podle ukrajinských zdrojů ruská armáda opakovaně bombardovala město Ochtyrka s asi 50 tisíci obyvateli na severovýchodě Ukrajiny. Starosta města Pavlo Kuzmenko na sociálních sítích uvedl, že při tom použila takzvaných vakuových neboli termobarických zbrají.

Později to podle agentury Reuters potvrdila i ukrajinská velvyslankyně při OSN Oksana Markarovová, která zároveň upozornila, že použití této zbraně zakazuje Ženevská úmluva. Explozi této zbraně by mělo údajně zachycovat toto video: 

„Nepřítel válčí zbaběle. Na Ochtyrku znovu shodili vakuovou bombu, a to na sklad ropných paliv. Ropnou nádrž to vyhodilo do povětří,“ uvedl starosta. „Použili vakuovou bombu,“ zdůraznila Markarovová, která se ve Spojených státech obrátila na členy amerického Kongresu s žádostí o další pomoc Ukrajině.

Přítomnost termobarických zbraní v zemi je potvrzená

Tvrzení starosty města ani další možné použití těchto zbraní zatím není možné ověřit z nezávislých zdrojů, exploze mohou být totiž velmi podobné výbuchům odlišného původu.

Prokázané naopak je, že Rusko těmito zbraněmi na Ukrajině disponuje – jejich pohyby byly mnohokrát zachyceny místními lidmi i respektovanými novináři, například z televizní stanice CNN. Zde je zachycen přesun raketometů TOS-1 s termobarickými střelami:

Znovu byly nafilmovány v ukrajinském městě Tokmak:


Novináři potvrzují pohyby těchto sil pomocí takzvané geolokace: nacházejí místa na satelitních a jiných mapách a porovnávají je s tím, co je na fotografii/videu, respektive s tím, jaké informace tato digitální data obsahují.

Například následující video bylo také uváděno jako důkaz použití ruských vakuových zbraní, ale geolokace novinářů ze serveru Bellingcat ukazuje, že se pravděpodobněji jednalo o explozi zbrojního skladu ukrajinské armády: 

Rusko také průkazně tyto zbraně již v minulosti proti nepřátelům použilo. Stalo se to v roce 2017, kdy využilo leteckou bombu na tomto principu, aby zlikvidovalo vojenské cíle Islámského státu v Sýrii.

Dvě fáze výbuchu

Vakuové zbraně mají mnoho názvů a také celou řadu podob. Zbraň se podle principu fungování nazývá termobarická, objemově detonující, aerosolová či palivo-vzdušná.

Co je zásadní a co určuje její vojenské využití, je její síla. Vakuová (termobarická) bomba je totiž obecně považována za nejsilnější nejadernou zbraň na světě.

Využívá exploze k vymrštění hořících pevných částeček do okolí. To je zajištěno smícháním samotných palivových částeček s klasickou výbušninou, popřípadě kontejner s prachovými částečkami obklopuje klasickou nálož. U jiné varianty jádro tvoří klasická výbušnina s menším množstvím hořlavého prachu a venkovní nálož obsahuje větší množství hořlavého prachu.

V první fázi výbuchu se otevře ve stanovené výšce kontejner a vypustí palivový mrak, jenž se smísí s kyslíkem. Druhá nálož zapálí mrak, který může následně pohltit objekty či budovy.  Ničí pak nejen tlaková vlna z exploze, ale také následný podtlak, který vznikne po spálení vzduchu tímto ohnivým oblakem.

Bomba má mnohem větší devastující sílu oproti klasické výbušnině. V uzavřených prostorách může mít až dvojnásobnou účinnost. V místě exploze zraňuje všechno živé, má velký destruktivní účinek. Koho nezabije tlaková vlna a žár výbuchu, ten zahyne či je zraněn padajícími troskami. Bomby také vysávají vzduch z budov a způsobují jejich zřícení, mohou působit i udušení osob v objektu, popřípadě jeskyni. Vakuová bomba je proto velmi účinná při útocích na bunkry a podzemní kryty. Pro svou ničivou sílu zatím nikdy nebyly použity proti civilním cílům, jako jsou města.

„Mechanismus zabíjení živých cílů je jedinečný – a nepříjemný. To, co zabíjí, je tlaková vlna. A co je důležitější, následný podtlak, který roztrhne plíce,“ popsala výsledky amerických testů nezisková organizace Human Rights Watch, která proti těmto zbraním protestovala. 

Vakuové bomby už byly použity

Ruská verze bomby přezdívaná „otec všech bomb“ obsahuje méně výbušnin než americká, zvaná „matka všech bomb“, ale čtyřikrát přesahuje její ničivou sílu. Rovněž v epicentru výbuchu vytváří dvakrát vyšší teplotu.  

„Testy ukázaly, že nové zbraně jsou srovnatelné s jadernou bombou co do účinnosti i schopnosti,“ prohlásil po výše popsaném použití pumy proti Islámskému státu v roce 2017 zástupce náčelníka generálního štábu ruské armády Alexandr Rukšin v televizním vysílání. „Zároveň chci zdůraznit, že tato zbraň nekontaminuje prostředí na rozdíl od jaderné bomby,“ popsal její hlavní vojenskou výhodu.

V současné době má ve výzbroji termobarické zbraně celá řada světových armád, od USA přes Španělsko až po Rusko. Využity jsou nejen v podobě leteckých bomb, ale v rámci ruské armády například i v modení obdobě „kaťuší“, raketometů TOS-1:

Rusko ale může termobarické výbušniny nasadit také v mnohem menších zbraních, dokonce i přenosných, jako jsou například raketomety RPO Šmel-M.  

RPO-Šmel
Zdroj: Wikimedia Commons

Historie vakuových zbraní sahá do nacistického Německa

Vakuové bomby vyvinuli už za druhé světové války v Německu, inspirací byly důlní výbuchy směsi uhelného prachu a vzduchu. Za vynálezce této zbraně se považuje původně rakouský fyzik Mario Zippermayr. Po válce ve vývoji pokračovaly obě světové supervelmoci, jak USA, tak i Sovětský svaz. Experimentovalo se s různými plyny, vytvářely se směsi s průmyslovými trhavinami, hliníkovým prachem a různými palivy.

Podle dostupných informací tuto bombu poprvé použili Američané ve Vietnamu. Obdobné zbraně nasadila sovětská armáda v 80. letech během své afghánské invaze, později se spekulovalo o jejich použití ruskou armádou v Čečensku a Dagestánu i dalších místech.

V březnu 2002 Američané zřejmě použili dvě vysoce přesné a mohutné termobarické bomby o hmotnosti bezmála jedné tuny ve východním Afghánistánu proti bojovníkům hnutí Taliban a teroristické organizace al-Káida. Byly svrženy k ústí jeskynních komplexů v horách a údajně zabily devadesát lidí.

Termobarické bomby BLU-72/B podvěšené pod křídly amerického letounu Douglas A-1 Skyraider
Zdroj: Wikimedia Commons

Prokazatelně pak USA využily nejsilnější variantu vakuové bomby v dubnu roku 2017. Takzvanou „matku všech bomb“ (MOAB) tehdy shodil v Afghánistánu americký vojenský letoun MC-130. Nejsilnější nejadernou bombu použily USA ke zničení tunelů Islámského státu, šlo tehdy o vůbec první použití pumy GBU-43/B na bojišti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu měly dle vědců silný vliv na katastrofální deště ve Španělsku a Portugalsku

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,
před 4 hhodinami

Spermie plavou v létě rychleji než v zimě v Dánsku i na Floridě, ukázal výzkum

Kvalita spermií je nejvyšší v létě a nejnižší v zimě, ukázala nová studie britských, kanadských a dánských vědců. Ti analyzovali vzorky semene od 15 581 mužů ve věku 18 až 45 let žijících v Dánsku a na Floridě. Výsledky výzkumníků ukazují, že pohyblivost spermií – čili jejich schopnost efektivně plavat – byla v obou částech světa, bez ohledu na zeměpisnou šířku, nejvyšší v červnu a červenci.
před 7 hhodinami

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
před 9 hhodinami

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
před 12 hhodinami

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
včera v 14:44

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
včera v 13:05

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
včera v 10:08

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
včera v 08:00
Načítání...