Generální ředitel ruské vesmírné agentury Dmitrij Rogozin na sociálních sítích varoval Spojené státy a Evropskou unii před nebezpečným dopadem zaváděných protiruských sankcí na správu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Pro manévrování s ISS jsou podle něj nezbytně nutné ruské motory, jinak by se prý mohla zřítit na povrch planety.
Co kdyby ISS spadla do Evropy? Ředitel ruské kosmické agentury se ohradil proti sankcím
Ve čtvrtek večer oznámil americký prezident Joe Biden další a ještě přísnější sankce, které by měly potrestat Rusko za jeho útok na Ukrajinu. Jsou mezi nimi i některé týkající se omezení spolupráce ve výměně moderních technologií, což by mohlo omezit spolupráci v kosmickém prostředí.
Rusko na toto varování ohledně ukončení vesmírné spolupráce sice nereagovalo oficiální cestou, na Twitteru se ale ozval Dmitrij Rogozin – od roku 2018 generální ředitel ruské vesmírné agentury Roskosmos. Tento bývalý politik je považovaný za blízkého spojence prezidenta Putina.
Ve svém rozsáhlém příspěvku, který nazval „Sankce Alzheimerika“, mimo jiné napsal: „Chcete ISS (Mezinárodní vesmírnou stanici) spravovat sami? Možná prezident Biden tomuto tématu nerozumí, tak mu vysvětlete, že změny orbity stanice, její vyhýbání se nebezpečnému kosmickému odpadu, kterým vaši talentovaní byznysmeni zamořili blízkozemní oběžnou dráhu, mohou vykonat pouze motory ruských nákladních lodí Progress MS.“
Po akcentování významu přidal i varování. „Pokud s námi ukončíte spolupráci, kdo zachrání ISS před nekontrolovaným opuštěním oběžné dráhy a pádem do Spojených států nebo Evropy? Existuje také možnost svržení 500tunové konstrukce do Indie a Číny. Chcete jim vyhrožovat takovou vyhlídkou? ISS nad Ruskem nelétá, takže všechna rizika jsou na vás. Jste na ně připraveni?“ Svůj příspěvek zakončil varováním: „To jen, abyste věděli…. Aby vám vaše sankce nepadaly na hlavu. A to nejen v přeneseném slova smyslu.“
- 1) ISS nad Ruskem nelétá - Tohle není pravda. ISS létá na dráze se sklonem 51,6° vůči rovníku. To znamená, že přelétává nad územím planety mezi 51,6° severní a jižní šířky. V této oblasti leží i ruské území. Pravda, většina ho je severněji od této hranice, ale přesto se pod úrovní 51,6 severní šířky nachází jen v evropské části Ruska například města Voroněž, Saratov, Volgograd, Rostov na Donu či Krasnodar. Na Dálném východě se pak přidává třeba Vladivostok či Chabarovsk.
- 2) Není pravda, že dráhu ISS mohou měnit pouze motory na lodích Progress či na ruských modulech stanice. Je sice pravda, že se k tomu ve většině případů využívají, ovšem monopol nemají. 10. července 2018 provedla k ISS připojená kosmická loď Cygnus v rámci mise OA-9E testovací zážeh svých motorů trvající 50 sekund. Šlo tehdy o experiment, který měl ověřit, zda by takové činnosti byly tyto lodě schopné - ať už v případě závady na ruském segmentu nebo jen pro potřeby vlastní samostatnosti. K ISS je aktuálně připojena loď Cygnus vypuštěná v rámci mise NG-17. Ještě před vyhrocením celého konfliktu bylo oznámeno, že by tato loď měla po připojení k ISS provést úpravu dráhy stanice.
Kdo je Dimitrij Rogozin
Rogozin byl před kariérou v kosmickém průmyslu aktivním vysoce postaveným politikem. Roku 2003 založil nacionalistickou stranu Vlast, která získala v parlamentních volbách 9,2 procenta hlasů, Rogozin se poté stal místopředsedou ruského parlamentu.
V roce 2008 byl jako ruský velvyslanec při NATO vyslán do Bruselu. V této roli silně oponoval vztahům NATO-Ukrajina a NATO-Gruzie. V roce 2011 byl povolán zpět do Ruska, kde získal funkci vicepremiéra pro zbrojní program. Po ruské anexi Krymu na jaře 2014 byl Rogozin zařazen na sankční seznam Rusů, kterým USA a EU zakázaly vydávání víz a zmrazily zahraniční konta. Rogozin tehdy na sankce reagoval výrokem: „Tanky nepotřebují víza.“
Jak mají vypadat sankce
Prohlášení Bílého domu o omezení spolupráce v kosmu nic konkrétního neuvedlo; věnovalo se především tomu, aby se Rusko v budoucnu nemohlo dostat ke špičkovým technologiím, které by se daly vojensky využít. Nové podmínky se týkají vývozu telekomunikačního vybavení, leteckých komponentů, mikroelektroniky a dalších výrobků do Ruska.
Dále USA zavedly „politiku odmítnutí“, pokud jde o vývoz polovodičů, počítačů nebo laserů.
Biden přišel s odhadem, že nové sankce USA a jejich spojenců připraví Rusko o více než polovinu dovážených „high-tech“ výrobků.
NASA zatím žádné omezení neplánuje, nadále hodlá s Roskomosem na ISS spolupracovat, uvedla. Nemá v úmyslu ani jakýmkoliv způsobem měnit svou podporu operacím na oběžné dráze ani na Zemi.
Podobně se v pátek vyjádři i ředitel Evropské kosmické agentury ESA Josef Aschbacher. „Bez ohledu na současný konflikt zůstává spolupráce v civilním prostoru mostem. ESA pokračuje v práci na všech svých programech, včetně ISS a kampaně na vypuštění mise ExoMars, aby dostála svým závazkům vůči členským státům a partnerům. Nadále sledujeme vývoj situace,“ uvedl na svém Twitteru.
Nejdřív nepřátelé, pak partneři
USA a dnešní Rusko začínali ve vesmíru jako konkurenti, když se obě strany předháněly, kdo bude první v kosmu, kdo tam jako první dostane člověka nebo kdo jako první přistane na Měsíci.
Postupem času ale obě země začaly také spolupracovat. V roce 1975, uprostřed probíhající studené války, se obě země spojily v rámci prvního mezinárodního vesmírného partnerství: testovacího projektu Apollo-Sojuz, devítidenní mise, při níž se během zkušebního letu na oběžné dráze spojila kosmická loď Apollo s astronauty NASA s lodí Sojuz se sovětskými kosmonauty.
Zatímco při této misi se oba národy krátce sblížily, později došlo k mnohem rozsáhlejší spolupráci mezi USA a Ruskem, konkrétně v rámci programu Mezinárodní vesmírné stanice a společných letů na stanici na palubě ruských kosmických lodí Sojuz.
„Myslím, že součástí programu ISS bylo vytvořit program, v němž by americký a ruský vesmírný sektor byly tak úzce propojené, že by bylo nemyslitelné, aby vůbec došlo ke konfliktu,“ řekl serveru Space.com David Burbach, profesor národní bezpečnosti na U.S. Naval War College na Rhode Islandu.
Tato spolupráce fungovala uspokojivě desítky let, první větší konflikty přišly právě v době, kdy do funkce nastoupil Rogozin. Roku 2018 se objevila kauza záhadné díry na ISS, kde došlo k obviňování amerických astronautů, kteří podle ruských spekulací měli být viníky této dodnes ne zcela vysvětlené nehody.
A nedávno, v roce 2021, provedlo Rusko nečekaný test protisatelitní rakety proti nefunkční družici na oběžné dráze Země. Američtí vládní představitelé se kriticky vyjádřili o rizicích a nebezpečích, která takový test, při němž vznikly tisíce úlomků a jehož cílem byl satelit, který se nacházel v blízkosti vesmírné stanice, vyvolal. Tím podle USA vzniklo značné riziko pro astronauty a kosmonauty žijící na palubě orbitální laboratoře a obyvatelé stanice museli okamžitě přijmout opatření na svou ochranu v případě kolize.