Co kdyby ISS spadla do Evropy? Ředitel ruské kosmické agentury se ohradil proti sankcím

Generální ředitel ruské vesmírné agentury Dmitrij Rogozin na sociálních sítích varoval Spojené státy a Evropskou unii před nebezpečným dopadem zaváděných protiruských sankcí na správu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Pro manévrování s ISS jsou podle něj nezbytně nutné ruské motory, jinak by se prý mohla zřítit na povrch planety.

Ve čtvrtek večer oznámil americký prezident Joe Biden další a ještě přísnější sankce, které by měly potrestat Rusko za jeho útok na Ukrajinu. Jsou mezi nimi i některé týkající se omezení spolupráce ve výměně moderních technologií, což by mohlo omezit spolupráci v kosmickém prostředí.

Rusko na toto varování ohledně ukončení vesmírné spolupráce sice nereagovalo oficiální cestou, na Twitteru se ale ozval Dmitrij Rogozin – od roku 2018 generální ředitel ruské vesmírné agentury Roskosmos. Tento bývalý politik je považovaný za blízkého spojence prezidenta Putina.

Ve svém rozsáhlém příspěvku, který nazval „Sankce Alzheimerika“, mimo jiné napsal: „Chcete ISS (Mezinárodní vesmírnou stanici) spravovat sami? Možná prezident Biden tomuto tématu nerozumí, tak mu vysvětlete, že změny orbity stanice, její vyhýbání se nebezpečnému kosmickému odpadu, kterým vaši talentovaní byznysmeni zamořili blízkozemní oběžnou dráhu, mohou vykonat pouze motory ruských nákladních lodí Progress MS.“

Po akcentování významu přidal i varování. „Pokud s námi ukončíte spolupráci, kdo zachrání ISS před nekontrolovaným opuštěním oběžné dráhy a pádem do Spojených států nebo Evropy? Existuje také možnost svržení 500tunové konstrukce do Indie a Číny. Chcete jim vyhrožovat takovou vyhlídkou? ISS nad Ruskem nelétá, takže všechna rizika jsou na vás. Jste na ně připraveni?“ Svůj příspěvek zakončil varováním: „To jen, abyste věděli…. Aby vám vaše sankce nepadaly na hlavu. A to nejen v přeneseném slova smyslu.“

  • 1) ISS nad Ruskem nelétá - Tohle není pravda. ISS létá na dráze se sklonem 51,6° vůči rovníku. To znamená, že přelétává nad územím planety mezi 51,6° severní a jižní šířky. V této oblasti leží i ruské území. Pravda, většina ho je severněji od této hranice, ale přesto se pod úrovní 51,6 severní šířky nachází jen v evropské části Ruska například města Voroněž, Saratov, Volgograd, Rostov na Donu či Krasnodar. Na Dálném východě se pak přidává třeba Vladivostok či Chabarovsk.
  • 2) Není pravda, že dráhu ISS mohou měnit pouze motory na lodích Progress či na ruských modulech stanice. Je sice pravda, že se k tomu ve většině případů využívají, ovšem monopol nemají. 10. července 2018 provedla k ISS připojená kosmická loď Cygnus v rámci mise OA-9E testovací zážeh svých motorů trvající 50 sekund. Šlo tehdy o experiment, který měl ověřit, zda by takové činnosti byly tyto lodě schopné - ať už v případě závady na ruském segmentu nebo jen pro potřeby vlastní samostatnosti. K ISS je aktuálně připojena loď Cygnus vypuštěná v rámci mise NG-17. Ještě před vyhrocením celého konfliktu bylo oznámeno, že by tato loď měla po připojení k ISS provést úpravu dráhy stanice.

Kdo je Dimitrij Rogozin

Rogozin byl před kariérou v kosmickém průmyslu aktivním vysoce postaveným politikem. Roku 2003 založil nacionalistickou stranu Vlast, která získala v parlamentních volbách 9,2 procenta hlasů, Rogozin se poté stal místopředsedou ruského parlamentu.

V roce 2008 byl jako ruský velvyslanec při NATO vyslán do Bruselu. V této roli silně oponoval vztahům NATO-Ukrajina a NATO-Gruzie. V roce 2011 byl povolán zpět do Ruska, kde získal funkci vicepremiéra pro zbrojní program. Po ruské anexi Krymu na jaře 2014 byl Rogozin zařazen na sankční seznam Rusů, kterým USA a EU zakázaly vydávání víz a zmrazily zahraniční konta. Rogozin tehdy na sankce reagoval výrokem: „Tanky nepotřebují víza.“

Jak mají vypadat sankce

Prohlášení Bílého domu o omezení spolupráce v kosmu nic konkrétního neuvedlo; věnovalo se především tomu, aby se Rusko v budoucnu nemohlo dostat ke špičkovým technologiím, které by se daly vojensky využít. Nové podmínky se týkají vývozu telekomunikačního vybavení, leteckých komponentů, mikroelektroniky a dalších výrobků do Ruska.

Dále USA zavedly „politiku odmítnutí“, pokud jde o vývoz polovodičů, počítačů nebo laserů. 
Biden přišel s odhadem, že nové sankce USA a jejich spojenců připraví Rusko o více než polovinu dovážených „high-tech“ výrobků.

NASA zatím žádné omezení neplánuje, nadále hodlá s Roskomosem na ISS spolupracovat, uvedla. Nemá v úmyslu ani jakýmkoliv způsobem měnit svou podporu operacím na oběžné dráze ani na Zemi.

Podobně se v pátek vyjádři i ředitel Evropské kosmické agentury ESA Josef Aschbacher. „Bez ohledu na současný konflikt zůstává spolupráce v civilním prostoru mostem. ESA pokračuje v práci na všech svých programech, včetně ISS a kampaně na vypuštění mise ExoMars, aby dostála svým závazkům vůči členským státům a partnerům. Nadále sledujeme vývoj situace,“ uvedl na svém Twitteru.

Nejdřív nepřátelé, pak partneři

USA a dnešní Rusko začínali ve vesmíru jako konkurenti, když se obě strany předháněly, kdo bude první v kosmu, kdo tam jako první dostane člověka nebo kdo jako první přistane na Měsíci.

Postupem času ale obě země začaly také spolupracovat. V roce 1975, uprostřed probíhající studené války, se obě země spojily v rámci prvního mezinárodního vesmírného partnerství: testovacího projektu Apollo-Sojuz, devítidenní mise, při níž se během zkušebního letu na oběžné dráze spojila kosmická loď Apollo s astronauty NASA s lodí Sojuz se sovětskými kosmonauty.

Zatímco při této misi se oba národy krátce sblížily, později došlo k mnohem rozsáhlejší spolupráci mezi USA a Ruskem, konkrétně v rámci programu Mezinárodní vesmírné stanice a společných letů na stanici na palubě ruských kosmických lodí Sojuz.

„Myslím, že součástí programu ISS bylo vytvořit program, v němž by americký a ruský vesmírný sektor byly tak úzce propojené, že by bylo nemyslitelné, aby vůbec došlo ke konfliktu,“ řekl serveru Space.com David Burbach, profesor národní bezpečnosti na U.S. Naval War College na Rhode Islandu.

Tato spolupráce fungovala uspokojivě desítky let, první větší konflikty přišly právě v době, kdy do funkce nastoupil Rogozin. Roku 2018 se objevila kauza záhadné díry na ISS, kde došlo k obviňování amerických astronautů, kteří podle ruských spekulací měli být viníky této dodnes ne zcela vysvětlené nehody.

A nedávno, v roce 2021, provedlo Rusko nečekaný test protisatelitní rakety proti nefunkční družici na oběžné dráze Země. Američtí vládní představitelé se kriticky vyjádřili o rizicích a nebezpečích, která takový test, při němž vznikly tisíce úlomků a jehož cílem byl satelit, který se nacházel v blízkosti vesmírné stanice, vyvolal. Tím podle USA vzniklo značné riziko pro astronauty a kosmonauty žijící na palubě orbitální laboratoře a obyvatelé stanice museli okamžitě přijmout opatření na svou ochranu v případě kolize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trumpovy vyhazovy způsobují chaos nejen mezi jadernými experty

Administrativa Donalda Trumpa propustila tisíce státních zaměstnanců, například z ministerstva školství, Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nebo lesní správy. Důvodem je snaha ušetřit na federálních výdajích. Odborníci ale upozorňují, že fungování některých úřadů tím může být ohroženo, zejména pokud se výpovědi týkají odborných vědeckých pozic.
před 5 hhodinami

Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.
před 10 hhodinami

Kořeněně, dřevitě, sladce. Vědci popsali, jak voněly mumie

Vědci analyzovali starověké egyptské mumie. Zajímalo je, jakým způsobem voní – a to jak z hlediska samotného chemického složení, tak i vjemu na lidi. Pro studii využili jak citlivé přístroje, tak i speciálně vycvičené lidské „čichače“.
před 11 hhodinami

Čínští astronauti vyrobili v kosmu raketové palivo. Využili umělou fotosyntézu

Čínští astronauti dokázali vyrobit ve vesmíru raketové palivo a kyslík pomocí „umělé fotosyntézy", a to při běžné teplotě. Šlo o jeden z dvanácti experimentů, které provedli na vesmírné stanici Tchien-kung.
před 14 hhodinami

V Hongkongu vytvořili lék na jeden druh leukemie. Míra přežití je 97 procent

Vývoj léků proti rakovině trvá mnohdy desítky let, takže se může zdát, že se v tomto oboru nic neděje. Ale když pak výsledky přijdou, mohou pomoci zachraňovat tisíce lidských životů. To slibuje i nový lék proti rakovině krve, se kterým přišli hongkongští vědci.
před 15 hhodinami

V Arktidě je rekordně málo mořského ledu

Za běžných okolností v lednu v Arktidě mořského ledu přibývá. Letos ale v druhé polovině měsíce ledu příliš nepřibývalo, anebo ho dokonce mírně ubylo. Rozsah mořského ledu v Arktidě celkově klesá dlouhodobě. Chaotické však byly i srážky, kdy například v Texasu bylo víc sněhu než na Aljašce.
16. 2. 2025

Středověké konference popularizovaly vědu. Historik popsal roli Jana Husa

Když se řekne kvodlibet, drtivé většině Čechů se zřejmě nevybaví vůbec nic. Ale právě za studium kvodlibetů byl nyní oceněn český historik a filozof Ota Pavlíček – v lednu 2025 obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce a s ní spojenou odměnu 500 tisíc korun na další výzkum. Roli v nich hrál i český mistr Jan Hus. Proč je právě kvodlibet tak zajímavý a možná i důležitý pro moderní dobu?
16. 2. 2025

Kjótský protokol se pokusil před 20 lety snížit emise

Před dvaceti lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do roku 2020. Nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.
16. 2. 2025
Načítání...