Díra na ISS nemohla být vyvrtaná zevnitř, tvrdí ruští experti po průzkumu stanice

Ruští kosmonauti Oleg Kononěnko a Sergej Prokopjev během téměř osmihodinové pracovní směny vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) našli a prozkoumali záhadný otvor v plášti ruské lodě Sojuz MS-09. Pořídili fotografie a videa a odebrali vzorky, které mají analyzovat ruští experti na Zemi. Kvůli zhruba dvoumilimetrové trhlině v létě unikl vzduch a v ISS klesl tlak. Posádka nebyla v ohrožení a trhlinu brzy hermeticky zakryla.

Dvojice kosmonautů se během výstupu do volného kosmického prostoru na otvor podívala zvnějšku. Kononěnko, který na ISS dorazil teprve minulý týden, nejdřív musel s pomocí nářadí proříznout izolaci a ochranný štít. Kosmonauti pak pořídili snímky a odebrali vzorky.

Komplikovaná a fyzicky náročná směna trvala téměř osm hodin, tedy zhruba o hodinu a půl déle, než se plánovalo. Podle serveru Newsru.com Rusům dokonce chybělo jen 28 minut do nového rekordu v délce pobytu ruského kosmonauta v otevřeném vesmíru.

Podle listu Kommersant ale Kononěnko a Prokopjev ani tak nestihli všechny úkoly, konkrétně pokrýt místo, kde na plášti pracovali, dodatečným izolačním a ochranným materiálem a upevnit jej svorkami. Řídicí středisko na Zemi se totiž rozhodlo do této práce nepouštět. Kosmonauti rovněž nezvládli odebrat kontejnery se vzorky pro dva experimenty. Tento úkol ale podle Kommersantu nebyl prioritní a mělo k němu dojít jenom v případě, že by na něj zbyl čas.

Trhlina podle všeho nevznikla zevnitř

Původně se uvažovalo o tom, že otvor v plášti lodě mohl způsobit náraz mikrometeoritu. Později šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin řekl, že za problémem je technická chyba způsobená lidskou rukou. Dodal, že šlo o poškození zvnitřku lodi, které mohlo být i úmyslné.

Na ruských sociálních sítích se v této souvislosti objevily spekulace, že otvor možná vyvrtali američtí členové posádky orbitálního komplexu, aby si vynutili dřívější návrat na Zemi jednoho z nich kvůli nemoci. To ale Rogozin odmítl.

Čerstvé poznatky z obhlídky záhadné trhliny podle serveru Newsru.com naznačují, že nemohla být vyvrtána zevnitř: přinejmenším kosmonauti na materiálu ochranného štítu a izolace, který museli odřezat, nezaznamenali žádné stopy po vrtáku.

Odebrané vzorky, které se na Zemi vrátí 20. prosince, prozkoumají podle Rogozina vyšetřovatelé. V současnosti se podle serveru zkoumají hypotézy o poškození pláště lodi jak zevnitř, tak zvenčí, v obou případech není vyloučen ani zlý úmysl, ani chyba při vrtání.

Sojuzem MS-09 by se pak měli 20. prosince vrátit Prokopjev, americká astronautka Serena Auňónová Chancellorová a německý astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Alexander Gerst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa má novou družici, která může výrazně zlepšit předpovědi počasí

Nově vypuštěný satelit MTG-S1 umí měřit teploty vzduchu v různých výškách, takže by mohl přinést úplně novou rovinu do přesností předpovědí. Největší prospěch z něj bude mít Evropa, která ho financovala.
před 14 hhodinami

Japonsko se jako první na světě pustí do těžby kovů z hlubokého mořského dna

Japonsko se od ledna příštího roku pokusí začít těžit kovy vzácných zemin z hlubokého mořského dna. Bude to první takový pokus na světě, řekl agentuře AFP ředitel vládního inovačního programu Šoiči Išii. Japonsko se tento týden zavázalo ke spolupráci se Spojenými státy, Austrálií a Indií na zajištění stabilních dodávek vzácných zemin. Sílí totiž obava z dominance Číny v dodávkách těchto kovů, které jsou nezbytné pro nové technologie.
před 16 hhodinami

Odkud k vám přijede sanitka. Mapa ukazuje, jak síť pomoci pokrývá Česko

Každý rok přijmou operační střediska záchranných služeb zhruba dva miliony tísňových volání, tedy přibližně pět a půl tisíce denně. Sanitky vyjedou k nemocným nebo zraněným více než milionkrát ročně, za den mají tedy přes tři tisíce výjezdů. V mapě najdete informace odkud a jaký typ záchranného vozidla vyjíždí.
3. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Archeologové našli na Hradecku keltské sídliště, které v tuzemsku nemá obdoby

Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili zcela výjimečné sídliště z doby laténské. Tedy z doby, kdy u nás sídlili Keltové, konkrétně Bójové, po nichž získala naše země jméno. Lokalita nemá podle vědců svým rozsahem a počtem objevených artefaktů v Česku obdoby.
3. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Nový český patent řeší recyklaci vzácných zemin i závislost na Číně

Vědecký tým Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie vynalezl nový způsob separace prvků vzácných zemin, lanthanoidů, bez nichž se neobejde moderní elektronika, medicína, automobilový ani obranný průmysl. Metoda umožňuje získat kovy jako například neodym nebo dysprosium z použitých neodymových magnetů, a to ekologickou cestou, pouhým srážením ve vodě, bez organických rozpouštědel a toxických látek.
2. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Teplotní rekordy padaly i ve čtvrtek

Meteorologové varovali také ve čtvrtek před velmi vysokými teplotami. Zatímco ve středu zasáhla vlna veder zejména Čechy, o den později se přesunula hlavně na Moravu. Padaly tak další rekordy. Nejtepleji bylo ve Strážnici, kde naměřili 36,6 stupně Celsia. Přes 36 stupňů vystoupala teplota také na Břeclavsku.
3. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Nejslavnější mešita v ohrožení. Hagia Sofia nemusí další zemětřesení zvládnout

Po patnácti stoletích existence je slavný svatostánek Hagia Sofia stojící v Turecku v problémech. Přestože stavba prochází rekonstrukcí, nemusí to stačit na to, aby přežila další silné otřesy, které Istanbul podle vědců čekají.
3. 7. 2025

„Tutanchamonova kletba“ zabíjela. Teď vědci zjistili, že houba může léčit leukémii

Věda znala houbu přezdívanou „Tutanchamonova kletba“ jako nebezpečnou, zejména archeologům totiž způsobovala vážné nemoci. Teď ale biologové popsali její doposud neznámé vlastnosti, které by se daly využít v medicíně.
3. 7. 2025
Načítání...