Nanotyrannus nebyl jen mladý T. rex, definitivně potvrdili vědci

Vědci desetiletí debatovali o tom, zda masožravý dinosaurus Nanotyrannus nebyl ve skutečnosti jen mladým jedincem druhu Tyrannosaurus rex. Zdá se však, že během pěti týdnů byla tato záležitost definitivně vyřešena dvěma novými studiemi. Ty ukazují, že Nanotyrannus se od Tyranosaura rexe značně lišil.

Nejnovější studie se zaměřila na krční kost zvanou jazylka z první objevené fosilie Nanotyranna – lebky vykopané v americkém státě Montana v roce 1942. Vědci zjistili podle růstových linií v této kosti – podobně jako u letokruhů stromů – že jedinci, kterému lebka patřila, bylo kolem 15 až 18 let, tedy šlo o zcela nebo téměř dospělého jedince.

Toto zjištění navazuje na studii zveřejněnou 30. října, v níž vědci použili jiné kosti k vytvoření záznamu růstu a identifikovali anatomické rozdíly u Nanotyranna a Tyrannosaura rexe, což taktéž vyvrací myšlenku, že se jedná o stejný druh dinosaura.

Fosilie lebky nalezená v Montaně byla holotypovým exemplářem Nanotyranna, uloženým v Clevelandském muzeu přírodní historie. Holotyp znamená, že právě tento exemplář formálně definuje celý druh.

„Klíčovým zjištěním je, že holotypový exemplář Nanotyrannus lancensis představuje dospělého jedince, a tudíž nemůže patřit nedospělému Tyrannosauru rex, jak se dlouho předpokládalo. Místo toho to ukazuje, že Nanotyrannus je samostatný druh masožravého dinosaura, který žil po boku T. rexe,“ řekl paleontolog z Princetonské univerzity Christopher Griffin, hlavní autor výzkumu publikovaného v časopise Science.

„Skutečnost, že tyto dvě studie vyšly tak blízko sebe, je pro Nanotyranna rovnou dvojnásobnou výhrou,“ řekla paleontoložka z Clevelandského muzea přírodní historie a hlavní autorka studie Caitlin Collearyová. Obě studie ukazují, že na konci věku dinosaurů v období křídy, které skončilo před 66 miliony let, když Zemi zasáhl asteroid, se v západní části Severní Ameriky potulovali dva velcí predátoři.

Lehčí, hbitý a nelítostný

Tyrannosaurus rex je nejmohutnější známý masožravý dinosaurus. Nanotyrannus, jehož hmotnost se pohybuje kolem desetiny hmotnosti T. rexe, byl nicméně nelítostný a hbitý lovec. Za největší známý exemplář Tyrannosaura se považuje kus, který dostal přezdívku Sue a nachází se v muzeu Field Museum v Chicagu. Měří 12,3 metru na délku. Nanotyrannus měřil asi pět metrů na délku. „Pravděpodobně vážil zhruba 700 kilogramů, takže byl přibližně velký jako největší současný suchozemský predátor, lední medvěd,“ řekl Griffin.

Tyrannosaurus rex a Nanotyrannus jsou si blízce příbuzní jako členové skupiny masožravých dinosaurů zvaných tyranosauři, ale lišili se i jinak než pouhou velikostí. Nanotyrannus byl zaměřený na rychlost a obratnost, měl dlouhé nohy, dlouhý čenich s čepelovitými zuby a silné přední končetiny k manipulaci s kořistí. Tyrannosaurus rex byl naopak uzpůsoben pro sílu, měl mohutné nohy, obrovskou hlavu s kratším čenichem, silné banánovité zuby a malé přední končetiny.

Studie publikovaná ve čtvrtek byla první, jež použila jazylku ke zkoumání růstu dinosaurů. Obvykle se k tomu používají kosti končetin, avšak u holotypu Nanotyranna žádné takové kosti nalezeny nebyly.

„Jazylka je opravdu zajímavá malá kost, protože je jediná v těle obratlovce, která není kloubově spojena s jinou kostí. Je v krku a podpírá jazyk a je připojena ke svalům pro polykání a dýchání,“ řekla Collearyová. U lidí má jazylka tvar podkovy, zatímco u Nanotyranna měla tvar trubky.

Zjištění, že v té době koexistovali dva impozantní predátoři, vede k přehodnocení tehdejšího ekosystému. „Předpokládalo se, že nedospělý T. rex plnil roli malých až středně velkých predátorů, kteří byli běžnější v dřívější době dinosaurů. Naše výsledky však naznačují, že mladí tyranosauři museli soutěžit s plně dospělými predátory, jako byl Nanotyrannus,“ dodal paleontolog a spoluautor studie Zachary Morris z Přírodovědného muzea v Los Angeles.

„Budoucí studie nám mohou pomoci lépe pochopit, jak se tato zvířata dělila o ekosystém,“ zakončil Morris.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 2 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
před 14 hhodinami

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 17 hhodinami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 21 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 21 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
včeraAktualizovánovčera v 07:51‌‌

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
14. 10. 2026‌‌

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.