Poslední večeře bratrance Tyrannosaura rexe se skládala z dinosauřích mláďat

Vědci objevili zkamenělé pozůstatky masožravého příbuzného obávaného Tyrannosaura rexe, včetně obsahu jeho žaludku. Mladý gorgosaurus, který žil zhruba před 75 miliony let, si pro svou poslední večeři vybral dvě dinosauří mláďata. To odborníkům pomohlo poodhalit stravovací návyky těchto obřích predátorů a formulovat hypotézu, že se jejich potravní strategie během života dramaticky měnila.

Gorgosaurus a známější Tyrannosaurus rex, který žil o několik milionů let později, patří do skupiny dravých dinosaurů zvaných tyranosauridi. Na základě stop po zubech, které tito predátoři zanechali na kostech velkých býložravců, vědci vědí, že dospělí masožravci lovili právě tyto obry. Nalezený gorgosaurus, starý pět až sedm let a dlouhý asi 4,5 metru, je ale první fosilií ze skupiny tyranosauridů se zachovaným obsahem žaludku.

„Dospělí tyranosauři byli dobře vybaveni k polapení a zabití velké kořisti, jako byli hadrosauři nebo ceratopsidé. Jejich lebky a zuby zvládaly kroutivý tah a námahu spojovanou s kousáním a udržením velké kořisti,“ uvedl François Therrien, kurátor Královského Tyrrellova muzea paleontologie v kanadské provincii Alberta a jeden z vedoucích autorů studie publikované v časopise Science Advances. Skupina ceratopsidů zahrnuje býložravce ozdobené rohy včetně známého triceratopse; hadrosaurům se podle charakteristické lebky také přezdívá kachnozobí.

Srovnání velikostí gorgosaura a dinosaura z rodu citipes
Zdroj: Reuters

„Naopak slabší skus a zuby mladého tyranosaura byly ideální pro zakousnutí, nikoliv pro udržení kořisti. Byli tak dobře vybaveni pro lov menších druhů dinosaurů a mláďat,“ dodal Therrien. Mladí masožravci také měli dlouhé nohy a lehčí lebku než robustně stavění dospělí jedinci, kteří jsou známí díky svým mohutným čelistem.

Nalezená zkamenělina ukázala, že gorgosaurus bezmocná mláďata rozpáral a spolykal pouze jejich masité nohy, zbytek mršiny ignoroval. V jeho žaludku se našly kosti nohou a chodidel dvou ročních mláďat z rodu citipes, opeřených dinosaurů o velikosti krocana a s kostěným hřebínkem na čele.

Fosilie ukazující obsah žaludku gorgosaura
Zdroj: Reuters

„Vzhledem k tomu, že dinosauři rodu citipes do hnízda kladli asi 30 vajec, tak se v ekosystému jejich mláďata vyskytovala v hojném počtu a byla pro mladé tyranosaury snadnou kořistí,“ uvedla druhá vedoucí autorka studie, paleontoložka z univerzity v Calgary Darla Zelenitská. Poznamenala, že celý citipes byl možná na gorgosaura příliš velký, proto sežral jen ty nejchutnější části. „Tenhle gorgosaurus měl rád stehýnka,“ dodala.

Vládce potravního řetězce

Gorgosaurus, o něco menší než Tyrannosaurus rex, byl ve své době na vrcholu potravního řetězce. Chodil po dvou nohou, měl krátké horní končetiny zakončené dvěma prsty, mohutnou metrovou lebku, dosahoval délky devíti až deseti metrů a vážil dvě až tři tuny. Nalezený mladý gorgosaurus vážil zhruba 330 kilogramů a jeho lebka byla dlouhá asi 50 centimetrů.

Lebka gorgosaura
Zdroj: Reuters

Fosilie byla objevena v jižní Albertě. V období křídy to byla zalesněná pobřežní nížina poblíž západního pobřeží rozsáhlého vnitrozemského moře, které rozdělovalo Severní Ameriku na dvě poloviny.

Kostra gorgosaura
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 9 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 16 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...