Lidé v Kosovu v předčasných parlamentních volbách rozhodují o novém vedení země. Nový termín vyhlásila prezidentka Vjosa Osmaniová poté, co se původně vítěznému hnutí Sebeurčení nepodařilo ani na druhý pokus vládu sestavit. Kosovo od února nemá funkční parlament a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, píše Deutsche Welle.
Před deseti a půl měsíci slavil předseda Sebeurčení Albin Kurti vítězství svého hnutí. Při vyjednávání o složení vlády ale na něj nenavázal. Teď o přízeň voličů musí usilovat znovu.
Opoziční strany odmítají s levicovým hnutím Sebeurčení spolupracovat. Viní ho z eskalace napětí na severu země, kde žijí zejména etničtí Srbové a kde se vláda snaží prosadit kosovské zákony a omezit vliv Bělehradu. To opakovaně vedlo k násilným střetům.
Bělehrad nad Kosovem ztratil kontrolu v roce 1999, když nálety NATO ukončily ozbrojený konflikt v regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost na Srbsku, které ho ale dál považuje za součást svého území. Kosovo jako suverénní stát uznává asi polovina států OSN včetně Česka.
Integrace do EU a NATO
Opozice chce také usilovat i o rychlejší integraci do mezinárodních společenství. „Naše cesta je jasná: Evropská unie a NATO jako vojenská aliance, bez sankcí, bez izolace, bez konfliktů se spojenci, bez dobrodružství, která nás nechávají osamocené,“ řekl předseda Demokratického svazu Kosova Lumir Abdixhiku. V kampani se strany ale zaměřily také na ekonomickou situaci země. I tu opozice kritizuje.
„Kamkoli přijedu, občané mi říkají totéž: ‚Život se stal příliš drahým, platy nestačí, ceny každým dnem rostou, nemůžeme plánovat budoucnost, děti odcházejí, protože tady budoucnost nevidí.‘ Mají právo takhle se cítit, je to hořká realita,“ prohlásil předseda Demokratické strany Kosova Bedri Hamza.
Podle analytiků se sice dá očekávat, že i tyto volby vyhraje právě hnutí Sebeurčení, klíčové ale bude, jak výrazně. V únoru získala 48 křesel, oproti volbám v roce 2021 o deset méně.
„Pokud strana Sebeurčení získá více hlasů než minule, mohla by být schopna sestavit koaliční vládu bez dalších albánských stran v koalici. Pokud získají méně hlasů, ale přesto skončí na prvním místě, nikdo se k nim nebude chtít připojit v koalici, a pak máme dvě možnosti. Buď vládu sestaví opoziční strany a Sebeurčení zůstane mimo, nebo se do několika měsíců vydáme k novým volbám,“ uvedl politický analytik Leart Hoxha.
Kosovská politoložka Donika Emini se domnívá, že se blíží konec patové situace. Podle ní hnutí Sebeurčení v posledních týdnech projevilo větší otevřenost vůči ostatním stranám, uvedla pro Deutsche Welle.
Jednokomorový kosovský parlament má 120 křesel, pro většinu je tedy nutné zajištění 61 mandátů. Dvacet křesel je ovšem vyhrazeno pro minority. V únorových volbách se tak do parlamentu dostali zástupci patnácti kandidátek.
