Lidé v Kosovu v nedělních předčasných parlamentních volbách rozhodovali o novém vedení země. Podle bleskového průzkumu provedeného televizní stanicí Dukagjini zvítězilo hnutí Sebeurčení, které vyhrálo i předchozí volby, ale ani na druhý pokus nesestavilo vládu. Prezidentka Vjosa Osmaniová proto vyhlásila nový termín voleb právě na konec prosince. Kosovo nemá funkční parlament od února a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, napsal už dříve web Deutsche Welle.
Volební místnosti se otevřely v 7:00 a lidé mohli svůj hlas odevzdat až do 19:00. Podle oficiálního sčítání vládní hnutí Sebeurčení získalo po sečtení 22 procent okrsků 47,12 procenta hlasů, píše agentura Reuters.
Na první místo staví Sebeurčení i bleskový průzkumu provedený už zmíněnou stanicí Dukagjini. Podle exit pollu citovaného Reuters získalo hnutí 45,7 procenta hlasů. Opoziční Demokratická strana Kosova (PDK) získala dle stanice 22 procent a Demokratický svaz Kosova (LDK), který je také opoziční stranou, 15,6 procenta hlasů. Aliance pro budoucnost (AAK) získala 5,3 procenta hlasů.
Po přepočtu hlasů na mandáty by hnutí Sebeurčení mělo mít ve 120členném parlamentu 52 křesel, PDK 25, LDK 17 a AAK šest křesel. Dvacet mandátů je podle volebního zákona automaticky přiděleno zástupcům kosovských Srbů a dalších menšin. Volební účast byla hodinu před uzavřením volebních místností podle státní volební komise 38,5 procenta, píše agentura AP.
Po prvním vítězství hnutí Sebeurčení kabinet nesložilo
Předseda hnutí Sebeurčení Albin Kurti vítězství svého hnutí slavil už před deseti a půl měsíci. Při vyjednávání o složení vlády ale následně neuspěl. Teď o přízeň voličů usiloval znovu. Aby ji získal, Kurti slíbil zaměstnancům veřejného sektoru jeden měsíční plat navíc ročně, kapitálové investice ve výši jedné miliardy eur (přes 24 miliard korun) ročně a nové oddělení prokuratury pro boj proti organizovanému zločinu. Kurti, který vládne zemi od roku 2021, nyní působí jako prozatímní premiér.
Opoziční strany odmítají s levicovým hnutím Sebeurčení spolupracovat. Viní ho z eskalace napětí na severu země, kde žijí zejména etničtí Srbové a kde se vláda snaží prosadit kosovské zákony a omezit vliv Bělehradu. To opakovaně vedlo k násilným střetům.
Bělehrad nad Kosovem ztratil kontrolu v roce 1999, když nálety NATO ukončily ozbrojený konflikt v regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost na Srbsku, které ho ale dál považuje za součást svého území. Kosovo jako suverénní stát uznává asi polovina států OSN včetně Česka.
Integrace do EU a NATO
Opozice chce také usilovat o rychlejší integraci do mezinárodních společenství. „Naše cesta je jasná: Evropská unie a NATO jako vojenská aliance, bez sankcí, bez izolace, bez konfliktů se spojenci, bez dobrodružství, která nás nechávají osamocené,“ prohlásil předseda Demokratického svazu Kosova Lumir Abdixhiku. V kampani se strany ale zaměřily také na ekonomickou situaci země. I tu současná opozice kritizuje.
„Kamkoli přijedu, občané mi říkají totéž: ‚Život se stal příliš drahým, platy nestačí, ceny každým dnem rostou, nemůžeme plánovat budoucnost, děti odcházejí, protože tady budoucnost nevidí.‘ Mají právo takhle se cítit, je to hořká realita,“ nechal se slyšet předseda Demokratické strany Kosova Bedri Hamza.
Podle analytiků se sice dá očekávat, že i tyto volby vyhraje hnutí Sebeurčení, klíčové ale bude, jak výrazně. V únoru získalo 48 křesel, oproti volbám v roce 2021 o deset méně.
„Pokud strana Sebeurčení získá více hlasů než minule, mohla by být schopna sestavit koaliční vládu bez dalších albánských stran v koalici. Pokud získají méně hlasů, ale přesto skončí na prvním místě, nikdo se k nim nebude chtít připojit v koalici, a pak máme dvě možnosti. Buď vládu sestaví opoziční strany a Sebeurčení zůstane mimo, nebo se do několika měsíců vydáme k novým volbám,“ nastínil další možný vývoj politický analytik Leart Hoxha.
Kosovská politoložka Donika Emini se domnívá, že se blíží konec patové situace. Hnutí Sebeurčení v posledních týdnech projevilo větší otevřenost vůči ostatním stranám, uvedla v této souvislosti pro Deutsche Welle.
Politická krize
Opětovné selhání pří sestavování vlády a znovuotevření parlamentu by prodloužilo politickou krizi v klíčovém momentě, píše agentura Reuters. Zákonodárci totiž musejí v dubnu zvolit nového prezidenta a schválit smlouvy o půjčkách ve výši jedné miliardy eur (24,2 miliardy korun) od Evropské unie a Světové banky, které v příštích měsících vyprší.
V Kosovu se nezveřejňují předvolební průzkumy, výsledky jsou tak nejisté. Mnoho voličů uvádí, že jsou rozčarovaní. „Nebude to velká radost, když vyhraje Kurti, ani když vyhraje opozice. Tato země potřebuje drastické změny a nemyslím si, že ke změně dojde,“ sdělil Reuters jeden z obyvatel země.
Jednokomorový kosovský parlament má 120 křesel, pro většinu je tedy nutné zajištění 61 mandátů. V únorových volbách se tak do parlamentu dostali lidé z patnácti kandidátek.
