Albánci

Policie v Kosovu zatkla osm lidí v souvislosti s explozí, která v pátek večer poškodila kanál přivádějící vodu ke dvěma hlavním elektrárnám v zemi. O zatýkání v sobotu informoval kosovský ministr vnitra Xhelal Sveçla. Kosovští představitelé už v pátek uvedli, že jde o teroristický čin, za kterým stojí Srbsko. Bělehrad ale takové tvrzení odmítl jako nepodložené obvinění.

Přezdívá se mu Had. Údajně kvůli nevypočitatelnosti i kvůli tomu, že dokázal neustále unikat srbské policii, která po něm intenzivně pátrala. Bývalý vůdce povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) a pozdější prezident nezávislého Kosova Hashim Thaçi ale podle vyšetřovatelů zřejmě dlouho unikal i odpovědnosti za některé své vlastní činy. Obžaloba zvláštního haagského tribunálu ho viní z toho, že se během války za nezávislost dopustil zločinů, kvůli kterým nyní stojí před soudem.

Do Prahy přiletěl vládní speciál  s uprchlíky, kteří na československé ambasádě hledali politický azyl. Většina z nich ale chtěla z Československa odcestovat do třetích států.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Na jaře 1989 seděl Václav Havel ve vězení a československá armáda plně podřízená sovětské generalitě se pod transparenty „Se Sovětským svazem na věčné časy“ připravovala na možný střet s imperialisty ze Západu. Uběhlo pouhých deset let – a Havel v roli prezidenta suverénní a demokratické republiky stvrzuje ve Spojených státech vstup své země do Severoatlantické aliance. „Dává nám to naději, že naše země už nikdy nepodlehne ani nebude obětována,“ řekl tehdy s odkazem na mnichovský diktát a sovětskou okupaci. Česko spolu s Polskem a Maďarskem se staly členy NATO přesně před dvaceti lety, 12. března 1999.