U vesmírné stanice zakotvil ruský modul Nauka. Umožní i návštěvu kosmických turistů

Ve čtvrtek kolem 15.30 se úspěšně připojil k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) ruský modul Nauka, který se během svého vývoje i letu potýkal s řadou problémů.

Připojení modulu Nauka proběhlo podle prvních informací bez problémů – na rozdíl od jeho letu do kosmu. Do vesmíru ho ve středu 21. července vynesla z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu raketa Proton-M.

Ruské pozemní středisko se ale nedlouho po středečním vynesení modulu Nauka na oběžnou dráhu začalo zabývat problémem, kvůli němuž bylo rozhodnuto odložit první zážeh motoru modulu. „Po vzletu se objevilo několik anomálií, z nichž nejzávažnější je (dočasné) nepřesné určení polohy ze senzorů zemského horizontu a špatná funkce pohonného systému. Zejména druhý problém může být kritický, ale tím končí volně zveřejnitelné informace,“ popsal problémy na Twitteru Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

9 minut
Studio ČT24: Michal Václavík z České kosmické kanceláře o připojení modulu Nauka k ISS
Zdroj: ČT24

Během noci se ukázalo, že většina problémů, zejména ty vážnější, je řešitelná, a vedení mise je opravdu dokázalo opravit. Ve čtvrtek dopoledne proběhla prověrka motorů, které měly problémy, a nakonec se všechno podařilo vyřešit. 

Nauka vylepší ISS

Nauka má po úplném připojení, které může trvat i několik týdnů, rozšířit technické a provozní schopnosti ruského segmentu ISS. Poskytne spojovací uzel pro pilotované lodě Sojuz a nákladní Progress, umožní přečerpávat palivo z nádrží Progressů na ISS, řídit orientaci stanice vlastními motory, vyrábět kyslík pro šest lidí a regenerovat vodu z moči. Ruským kosmonautům také dopraví druhou toaletu a kajutu pro třetího člena posádky – tím by podle Michala Václavíka mohl být v budoucnu komerční cestovatel.

Modul bude vybaven evropským robotickým ramenem ERA, které umožní manipulace na vnější straně orbitálního komplexu bez potřeby pracovních směn posádky v otevřeném vesmíru.

Na tento přírůstek ISS se čeká přes čtvrt století. Jeho výroba začala v roce 1995, ale kvůli řadě problémů se dokončení a vypuštění, původně plánované na rok 2007, stále odkládalo. V roce 2013 se musel už hotový modul vrátit k výrobci, jímž je Chruničevovo centrum, kvůli problémům s pohonným systémem. V dubnu 2018 Roskosmos oznámil, že modul konečně poletí napřesrok, ale šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin následně za datum startu označil začátek a později léto 2020. Nakonec se termín odletu posouval i během letoška.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Robotická trojkolka Helhest může pomoci vojákům i záchranářům

Jmenuje se po koni, na němž jezdila vikinská bohyně smrti. Ale on sám by měl přinášet spíše život, pomoc a podporu. Řeč je o novém pokročilém autonomním systému Helhest, který vznikl na Českém vysokém učení technickém v Praze. Robot připomínající trojkolku by se měl podle jeho autorů dát využít pro průzkum, obranné operace i pátrací a záchranné mise.
před 8 hhodinami

Za tučnější pas u čtyřicátníků mohou kmenové buňky, tvrdí vědci

Se stárnutím je spojená celá řada změn, k nimž patří rostoucí objem v pase po čtyřicítce. Navzdory tomu, jak důležitý vliv má břišní tuk na zdraví, se tomuto fenoménu vědci zatím příliš nevěnovali. Teď s novým pohledem přišla studie, kterou vydal odborný časopis Science.
před 14 hhodinami

Bestiarius stanul proti lvu. Vědci našli první fyzický důkaz

Britští vědci tvrdí, že se jim povedlo poprvé prokázat pomocí archeologických důkazů, že v antickém Římě mezi sebou bojovali lidé a lvi. A že bojovníci mohli v klání proti velkým šelmám přežít.
před 16 hhodinami

Globální bělení korálů zrychlilo. Ušetřena zůstává sotva pětina

Víc než 80 procent korálů po celém světě bledne vinou vysokých teplot, uvádí americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). První velké bělení korálů začalo na konci minulého století, současná změna je ale podle amerických vědců zatím nejrozsáhlejší. V korálových útesech přitom žije velké množství mořských živočichů a jejich ekosystémy přinášejí lidem potravu, zpevňují pobřeží a ukládají škodlivé látky.
před 18 hhodinami

Do sokolského odboje se zapojovaly celé rodiny. Nacisté pak vraždili i děti

„Stráž nás volá, bratři, vztáhněte své paže, pevně obejmeme krásnou svoji zem. Zde jsme vládci. Zhynete jak zemězrádci!“ Jasný vzkaz nacistům na svém X. sletu v Praze manifestovalo více než 30 tisíc sokolů. V červenci 1938, v předvečer mobilizace a mnichovské krize, předvedli skladbu Přísaha republice, kterou ukazovali své odhodlání bránit vlast před nacisty. Pro mnohé to nebyla jen planá přísaha. Ze všech fungujících dobrovolných organizací se právě oni v největším množství zapojili do odboje – a zároveň při něm položili život.
před 22 hhodinami

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
26. 4. 2025

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Načítání...