U vesmírné stanice zakotvil ruský modul Nauka. Umožní i návštěvu kosmických turistů

Ve čtvrtek kolem 15.30 se úspěšně připojil k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) ruský modul Nauka, který se během svého vývoje i letu potýkal s řadou problémů.

Připojení modulu Nauka proběhlo podle prvních informací bez problémů – na rozdíl od jeho letu do kosmu. Do vesmíru ho ve středu 21. července vynesla z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu raketa Proton-M.

Ruské pozemní středisko se ale nedlouho po středečním vynesení modulu Nauka na oběžnou dráhu začalo zabývat problémem, kvůli němuž bylo rozhodnuto odložit první zážeh motoru modulu. „Po vzletu se objevilo několik anomálií, z nichž nejzávažnější je (dočasné) nepřesné určení polohy ze senzorů zemského horizontu a špatná funkce pohonného systému. Zejména druhý problém může být kritický, ale tím končí volně zveřejnitelné informace,“ popsal problémy na Twitteru Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

9 minut
Studio ČT24: Michal Václavík z České kosmické kanceláře o připojení modulu Nauka k ISS
Zdroj: ČT24

Během noci se ukázalo, že většina problémů, zejména ty vážnější, je řešitelná, a vedení mise je opravdu dokázalo opravit. Ve čtvrtek dopoledne proběhla prověrka motorů, které měly problémy, a nakonec se všechno podařilo vyřešit. 

Nauka vylepší ISS

Nauka má po úplném připojení, které může trvat i několik týdnů, rozšířit technické a provozní schopnosti ruského segmentu ISS. Poskytne spojovací uzel pro pilotované lodě Sojuz a nákladní Progress, umožní přečerpávat palivo z nádrží Progressů na ISS, řídit orientaci stanice vlastními motory, vyrábět kyslík pro šest lidí a regenerovat vodu z moči. Ruským kosmonautům také dopraví druhou toaletu a kajutu pro třetího člena posádky – tím by podle Michala Václavíka mohl být v budoucnu komerční cestovatel.

Modul bude vybaven evropským robotickým ramenem ERA, které umožní manipulace na vnější straně orbitálního komplexu bez potřeby pracovních směn posádky v otevřeném vesmíru.

Na tento přírůstek ISS se čeká přes čtvrt století. Jeho výroba začala v roce 1995, ale kvůli řadě problémů se dokončení a vypuštění, původně plánované na rok 2007, stále odkládalo. V roce 2013 se musel už hotový modul vrátit k výrobci, jímž je Chruničevovo centrum, kvůli problémům s pohonným systémem. V dubnu 2018 Roskosmos oznámil, že modul konečně poletí napřesrok, ale šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin následně za datum startu označil začátek a později léto 2020. Nakonec se termín odletu posouval i během letoška.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...