Italská novinářka držená v Íránu je doma

3 minuty
Horizont ČT24: Volná Cecilia Salová
Zdroj: ČT24

Itálie zatím podle ministra spravedlnosti nedostala od Spojených států oficiální žádost o vydání Íránce podezřelého z terorismu. V Miláně zadržený inženýr zatím zůstává za mřížemi. Jeho propuštění chtěl Teherán dosáhnout i tím, že uvěznil italskou novinářku Cecilii Salovou. Ta je od středy zpět ve vlasti.

Skoro tři týdny ji Íránci drželi v obávané věznici Evín – na samotce v cele, kde spala na zemi za neustálého světla zářivek. „Děkuji všem, kdo mi pomohli. Vládě, všem,“ říkala novinářka, která se okamžitě po středečním přistání v Římě vrhla do náruče svému příteli a následně i rodičům.

Devětadvacetiletá žena se mohla setkat jen s italskou velvyslankyní. A několikrát telefonovat nejbližším. Oficiálně přitom úřady reportérku s platným novinářským vízem z ničeho neobvinily. Podle mluvčího íránského ministerstva zahraničí Ismaíla Baghejího však „byla zatčena za porušení íránských zákonů a předpisů“.

Cecilia Salová v objetí rodičů po propuštění
Zdroj: Reuters/Filippo Attili/Palazzo Chigi Pre

Italští diplomaté brzy zjistili, že Teheránu jde především o Mohameda Abediniho. Íránského inženýra, kterého policisté zadrželi 16. prosince na letišti v Miláně na základě amerického zatykače, Spojené státy ho viní z pořízení součástek do dronu, po jehož útoku na americkou základnu v Jordánsku zemřeli tři vojáci. O jeho vydání však bylo podle italského ministra spravedlnosti Carla Nordia předčasné mluvit, „protože ministerstvo zatím neobdrželo žádnou oficiální žádost“.

Zásadní roli sehrály tajné služby

Právě osud novinářky měl být i důvodem, proč italská premiérka Giorgia Meloniová v sobotu navštívila nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa v jeho floridské rezidenci. Podle italských médií rodiče Cecilie ještě před schůzkou požádali o pomoc Elona Muska. Ten usiluje o uzavření smlouvy s italskou armádou, která by za 1,5 miliardy dolarů využívala ke komunikaci jeho Starlink.

O miliardářově roli v propuštění novinářky však Meloniová podle vlastních slov neměla žádné informace. „Průlomu v případu se podařilo dosáhnout díky diplomatickému trojúhelníku s Íránem a USA,“ vysvětlila.

Zásadní roli v úspěšné operaci hrály tajné služby Itálie a Íránu – i díky tomu, že jejich šéfové spolu udržují kontakt. Dohodnout se měli třeba na tom, že Řím poslouží Teheránu jako prostředník při navazování vztahů s novou syrskou vládou. Detaily však italské úřady sdělovat nechtějí. I proto, aby podobné útrapy jako Cecilii Salovou nepotkaly někoho z pěti set jejich občanů v Íránu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...