Stoupenci takzvaného Islámského státu (IS) dále rozšiřují své působení severně od Sýrie a Iráku. Tuto radikální teroristickou skupinu nyní intenzivně vyšetřuje Turecko. Podle tamních bezpečnostních zdrojů protiteroristická policie mimo jiné zadržela podezřelého ruského občana, údajného člena IS, jenž pracoval na stavbě jaderné elektrárny Akkuyu. V posledních dvou týdnech zajistily úřady mnoho dalších osob podezřelých z vazeb na IS. Teroristická organizace se koncem ledna přihlásila také k útoku na katolický kostel v Istanbulu, při kterém dva radikálové zastřelili jednoho člověka.
Turecké úřady zintenzivňují razie proti lidem podezřelým z vazeb na teroristický Islámský stát
Události: Zatýkání islamistů v Turecku (zdroj: ČT24)
Policie v jihotureckém Mersinu oznámila, že soud vydal v případu muže ze stavby jaderné elektrárny zatykač. Další podrobnosti o operaci zatím nebyly zveřejněny. Podle serveru Alarabiya News je zadržený muž ruský občan podezřelý z terorismu, členství v organizaci IS a byl hledaný na základě upozornění od Interpolu.
Rus byl údajně přistižen, že pracuje s falešným průkazem totožnosti v jaderné elektrárně Akkuyu. Tu ve středomořské provincii Mersin za dvacet miliard dolarů staví ruský konglomerát Rosatom a má být uvedena do provozu letos.
Útok v kostele
IS na sebe v Turecku výrazněji upozornil v lednu, když dva teroristé zavraždili v katolickém kostele Santa Maria v Istanbulu člověka. Útok v tomto kostele byl v Turecku první od roku 2017, ke kterému se přihlásil Islámský stát. Ten sice už neovládá rozsáhlá území Sýrie a Iráku, ale po jejich ztrátě před pěti lety tisíce členů teroristické organizace přešly hranice právě do Turecka.
Po útoku v kostele turecká policie zadržela na dvě stě lidí. Podle expertů se soustředí na afghánskou odnož Islámského státu známou pod přívlastkem provincie Chorásán. „Afghánská odnož Islámského státu je nejaktivnější a v rámci teroristické organizace má velké mezinárodní ambice,“ podotýká analytik z The International Crisis Group Berkay Mandiraci.
K afghánské odnoži IS se hlásili oba útočníci z kostela, Rus a Tádžik. Extremisté z Ruska a střední Asie představují velkou část z množství radikálů, které Turecko vyhostilo. „Turecko od roku 2011 vyhostilo na deset tisíc cizinců s vazbami na Islámský stát,“ doplnil Mandiraci.
Proti IS
Turecko se stalo jednou z prvních zemí, které prohlásily Islámský stát za teroristickou organizaci. Od té doby byla země touto teroristickou skupinou několikrát napadena. Při nejméně deseti sebevražedných atentátech, sedmi bombových útocích a čtyřech ozbrojených útocích bylo zabito více než tři sta lidí a další stovky byly zraněny, shrnula turecká agentura Anadolu.
Turecko zavádí také finanční restrikce. Ministerstvo financí například ve středu zmrazilo majetek jedenácti osob, které mají být napojené na vícero teroristických organizací včetně IS. Tamní vláda to učinila na základě „zákona o prevenci financování terorismu“.