Turecké úřady zintenzivňují razie proti lidem podezřelým z vazeb na teroristický Islámský stát

Nahrávám video

Stoupenci takzvaného Islámského státu (IS) dále rozšiřují své působení severně od Sýrie a Iráku. Tuto radikální teroristickou skupinu nyní intenzivně vyšetřuje Turecko. Podle tamních bezpečnostních zdrojů protiteroristická policie mimo jiné zadržela podezřelého ruského občana, údajného člena IS, jenž pracoval na stavbě jaderné elektrárny Akkuyu. V posledních dvou týdnech zajistily úřady mnoho dalších osob podezřelých z vazeb na IS. Teroristická organizace se koncem ledna přihlásila také k útoku na katolický kostel v Istanbulu, při kterém dva radikálové zastřelili jednoho člověka.

Policie v jihotureckém Mersinu oznámila, že soud vydal v případu muže ze stavby jaderné elektrárny zatykač. Další podrobnosti o operaci zatím nebyly zveřejněny. Podle serveru Alarabiya News je zadržený muž ruský občan podezřelý z terorismu, členství v organizaci IS a byl hledaný na základě upozornění od Interpolu.

Rus byl údajně přistižen, že pracuje s falešným průkazem totožnosti v jaderné elektrárně Akkuyu. Tu ve středomořské provincii Mersin za dvacet miliard dolarů staví ruský konglomerát Rosatom a má být uvedena do provozu letos.

Útok v kostele

IS na sebe v Turecku výrazněji upozornil v lednu, když dva teroristé zavraždili v katolickém kostele Santa Maria v Istanbulu člověka. Útok v tomto kostele byl v Turecku první od roku 2017, ke kterému se přihlásil Islámský stát. Ten sice už neovládá rozsáhlá území Sýrie a Iráku, ale po jejich ztrátě před pěti lety tisíce členů teroristické organizace přešly hranice právě do Turecka.

Po útoku v kostele turecká policie zadržela na dvě stě lidí. Podle expertů se soustředí na afghánskou odnož Islámského státu známou pod přívlastkem provincie Chorásán. „Afghánská odnož Islámského státu je nejaktivnější a v rámci teroristické organizace má velké mezinárodní ambice,“ podotýká analytik z The International Crisis Group Berkay Mandiraci.

K afghánské odnoži IS se hlásili oba útočníci z kostela, Rus a Tádžik. Extremisté z Ruska a střední Asie představují velkou část z množství radikálů, které Turecko vyhostilo. „Turecko od roku 2011 vyhostilo na deset tisíc cizinců s vazbami na Islámský stát,“ doplnil Mandiraci.

Proti IS

Turecko se stalo jednou z prvních zemí, které prohlásily Islámský stát za teroristickou organizaci. Od té doby byla země touto teroristickou skupinou několikrát napadena. Při nejméně deseti sebevražedných atentátech, sedmi bombových útocích a čtyřech ozbrojených útocích bylo zabito více než tři sta lidí a další stovky byly zraněny, shrnula turecká agentura Anadolu.

Turecko zavádí také finanční restrikce. Ministerstvo financí například ve středu zmrazilo majetek jedenácti osob, které mají být napojené na vícero teroristických organizací včetně IS. Tamní vláda to učinila na základě „zákona o prevenci financování terorismu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 36 mminutami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 1 hhodinou

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 4 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 6 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 13 hhodinami
Načítání...