Turecké úřady zintenzivňují razie proti lidem podezřelým z vazeb na teroristický Islámský stát

Nahrávám video

Stoupenci takzvaného Islámského státu (IS) dále rozšiřují své působení severně od Sýrie a Iráku. Tuto radikální teroristickou skupinu nyní intenzivně vyšetřuje Turecko. Podle tamních bezpečnostních zdrojů protiteroristická policie mimo jiné zadržela podezřelého ruského občana, údajného člena IS, jenž pracoval na stavbě jaderné elektrárny Akkuyu. V posledních dvou týdnech zajistily úřady mnoho dalších osob podezřelých z vazeb na IS. Teroristická organizace se koncem ledna přihlásila také k útoku na katolický kostel v Istanbulu, při kterém dva radikálové zastřelili jednoho člověka.

Policie v jihotureckém Mersinu oznámila, že soud vydal v případu muže ze stavby jaderné elektrárny zatykač. Další podrobnosti o operaci zatím nebyly zveřejněny. Podle serveru Alarabiya News je zadržený muž ruský občan podezřelý z terorismu, členství v organizaci IS a byl hledaný na základě upozornění od Interpolu.

Rus byl údajně přistižen, že pracuje s falešným průkazem totožnosti v jaderné elektrárně Akkuyu. Tu ve středomořské provincii Mersin za dvacet miliard dolarů staví ruský konglomerát Rosatom a má být uvedena do provozu letos.

Útok v kostele

IS na sebe v Turecku výrazněji upozornil v lednu, když dva teroristé zavraždili v katolickém kostele Santa Maria v Istanbulu člověka. Útok v tomto kostele byl v Turecku první od roku 2017, ke kterému se přihlásil Islámský stát. Ten sice už neovládá rozsáhlá území Sýrie a Iráku, ale po jejich ztrátě před pěti lety tisíce členů teroristické organizace přešly hranice právě do Turecka.

Po útoku v kostele turecká policie zadržela na dvě stě lidí. Podle expertů se soustředí na afghánskou odnož Islámského státu známou pod přívlastkem provincie Chorásán. „Afghánská odnož Islámského státu je nejaktivnější a v rámci teroristické organizace má velké mezinárodní ambice,“ podotýká analytik z The International Crisis Group Berkay Mandiraci.

K afghánské odnoži IS se hlásili oba útočníci z kostela, Rus a Tádžik. Extremisté z Ruska a střední Asie představují velkou část z množství radikálů, které Turecko vyhostilo. „Turecko od roku 2011 vyhostilo na deset tisíc cizinců s vazbami na Islámský stát,“ doplnil Mandiraci.

Proti IS

Turecko se stalo jednou z prvních zemí, které prohlásily Islámský stát za teroristickou organizaci. Od té doby byla země touto teroristickou skupinou několikrát napadena. Při nejméně deseti sebevražedných atentátech, sedmi bombových útocích a čtyřech ozbrojených útocích bylo zabito více než tři sta lidí a další stovky byly zraněny, shrnula turecká agentura Anadolu.

Turecko zavádí také finanční restrikce. Ministerstvo financí například ve středu zmrazilo majetek jedenácti osob, které mají být napojené na vícero teroristických organizací včetně IS. Tamní vláda to učinila na základě „zákona o prevenci financování terorismu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z největšího úniku volebních dat v historii a oznámil odtajnění dokumentů, jež podle něj odhalí zranitelnost volebního systému USA. Šéf Bílého domu mimo jiné hovořil o roli tajných služeb, které podle něj odhalily „podvody u voleb“. Oznámil, že jeho administrativa chystá lepší ochranu dat amerických voličů.
03:10Aktualizovánopřed 5 mminutami

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 50 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.