Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Nahrávám video

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.

„Oceňuju některé kroky vlády, že dávají logiku. Jít a monitorovat marže jako první je správný krok,“ uznal Jurečka. Vadí mu, že ANO v době, kdy zdražovaly pohonné hmoty po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, podobné kroky vlády Petra Fialy (ODS) kritizovalo.

„Jsem si vědom toho, že za to nemůže vláda ani Petra Fialy, ani Andreje Babiše. Je to globální věc, která se stala,“ řekl k současné situaci. „Souhlasím se snížením spotřební daně, zahrnul bych tam i benzin,“ dodal s tím, že ví, že vláda podle něj nemá „moc zázračných řešení“. Cenové stropy naopak zkritizoval.

Podle Schillerové vláda řeší naftu, protože ji považuje za klíčovou. Prominutí spotřební daně a zastropování marží podle ní vláda zkombinovala, aby se „daň v maržích neztratila“. Stávající přístup je podle ní nejlepším možným řešením.

Vláda sleduje marže i u rafinerií, u nichž jsou největší, řekla ministryně. „Jeden den jsme viděli, že nám klesla cena na burze o dvě koruny a oni o dvě koruny zdražili. Byli jsme připraveni přijmout další opatření,“ sdělila. Hranici, kdy k dalším krokům přistoupí, podle ní vláda stanovenou má, ale nechce ji zveřejňovat.

„Nevylučuju do budoucna nic. My nevíme, jak se bude konflikt vyvíjet,“ reagovala na kritiku Jurečky ohledně přístupu ANO v roce 2022. Návrhy její strany tehdy podle ní dávaly smysl, protože situace byla jiná, mimo jiné vyšší inflací.

Zákon chce přijmout v legislativní nouzi

„Opatření, která máme, jsou do 30. dubna. V pondělí nesu na vládu zákon. Bude umožňovat provádět vládě kroky,“ uvedla s tím, že se inspirovala v energetickém zákoně, který přijala bývalá koalice v době energetické krize. „Nechceme postupovat dál tak, že ministr financí bude podepisovat rozhodnutí obecné povahy, protože si myslíme, že zákonná forma je lepší,“ vysvětlila. Zákon chce přijmout ve stavu legislativní nouze, ve sněmovně by tak mohl být v úterý.

Nahrávám video

Jurečka návrh neviděl, od Schillerové ho zatím nedostal. „Já jsem ready (připraven), pokud to bude dávat logiku,“ vyjádřil se proto v obecné rovině. Jde podle něj o cílenost a bezpečnost. „Budeme se v tomto chovat racionálně,“ slíbil.

„Pokud to (situace s drahými palivy) bude trvat déle, cokoliv nad čtyřicet korun je pro ekonomiku problém. Bude se to propisovat do inflace, roztočí se. Bavíme se o naftě,“ komentoval dál Jurečka. Vyzval k cíleným opatřením na jednotlivé sektory ekonomiky či zranitelné domácnosti.

Za klíčový Schillerová označila dostatek pohonných hmot. Proto se k maržím rafinerií vláda chová citlivě a dbá, aby neomezila import, vysvětlila.

I podle Jurečky vláda zodpovídá právě hlavně za to, aby pohonné hmoty byly. „Vidíme, že benzin i naftu máme, ale to nemusí platit za tři, čtyři, pět měsíců. Takže nechci strašit, ale nějaký rozumný apel ve smyslu, ať se chováme rozumně, efektivněji a podobně, je na místě. Jsou státy v Evropě, které apelují na snížení rychlosti, aby lidé zvažovali, jestli cestu musí realizovat,“ řekl. Problém podle něj v létě může nastat.

S důchodovým věkem 65 let vláda dál počítá

Ministryně financí a lidovecký poslanec v debatě hovořili také o klesající porodnosti a stárnutí populace, s čímž souvisí důchodový systém.

Vláda podle Schillerové dál počítá se zastropováním důchodového věku na 65 letech, jak ho slibuje ve svém programu. V návrhu legislativního plánu ho měla v chystané letošní důchodové novele, platit měl od příštího roku. Šéf resortu práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) ale uvedl, že se zavede až od roku 2028 další novelou s úpravou penzí náročných profesí. Schválený plán přípravy legislativy zmrazení věku na 65 letech už ale nezmiňuje ani u jedné předlohy. Opozice ocenila, že kabinet její důchodovou reformu rušit nebude.

Nahrávám video

„My jsme nikdy neřekli, že všechna ta parametrická opatření (minulé vlády) změníme, ale že zrušíme ta klíčová. A to taky uděláme,“ uvedla Schillerová. Podle ní se pojem důchodová reforma už vyprázdnil. „Troufnu si říct, že už nebude žádná důchodová reforma, budou parametrické změny,“ doplnila.

Schillerová podotkla, že strop věku se v tomto volebním období nikoho nedotkne, hranice se na 65 let dostane až ve třicátých letech. Zatím se už léta posouvá každý rok u mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři či šest měsíců. Podle schválené reformy minulé vlády to má být o měsíc ročně. Na 67 let se má dostat za 31 let v roce 2057. Podle podkladů ministerstva práce pro tripartitu by zastropování začalo zvedat výdaje na penze od roku 2030. Do poloviny století by ročně vzrostly z 2,2 miliardy korun téměř na 129 miliard korun.

Jurečku zajímá, z čeho se důchody pokryjí

Podle Jurečky by vláda měla říct, z čeho se zvýšené výdaje pokryjí. „Máme tady realitu. Není možné to nakombinovat, pokud politik zároveň neřekne, že to bude za cenu vyššího zadlužení země, vyšších odvodů dětí a vnoučat, nebo nižších důchodů. V té trojčlence u zodpovědného politika nic jiného nevychází,“ řekl.

Jurečka poukázal i na velký výpadek pracovních sil po nástupu silné generace takzvaných Husákových dětí do důchodu. Připomněl, že kvůli stárnutí je nutné počítat s výraznými výdaji na sociální a zdravotní služby, kde se může nápor zvýšit už za deset let.

Schillerová argumentovala tím, že lidé po šedesátce či padesátce obtížně hledají práci. Zmínila také, že se sice prodlužuje život, ale ne doba dožití ve zdraví. Tento ukazatel je ale subjektivní, nevychází z měřitelných hodnot. Podle dřívější studie na tom Češi nejsou zdravotně hůř než lidé v jiných zemích.

Česko vydává na důchody asi osm procent HDP. Ministryně financí se vyjádřila, že v jiných vyspělých státech to bývá i dvanáct procent. Podle projekcí se v Česku dostane suma nejvýš na 11,5 procenta HDP, řekla. Jurečka zdůraznil, že jiné země na rozdíl od Česka penze daní, při očištění jsou tedy podíly srovnatelné.

Schillerová a Jurečka v neděli debatovali také o shodách ve vládní koalici, rozporech s prezidentem, nadcházejícím summitu NATO v Ankaře nebo maďarských volbách. Celý pořad můžete zhlédnout ve videích v článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 7 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 9 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
před 23 hhodinami

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
21. 5. 2026
Načítání...