Na čerpacích stanicích v Česku platí cenová regulace. Resort financí stanovuje na každý den maximální ceny pohonných hmot. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) argumentovala, že vládní opatření fungují a cena dle ní „v podstatě neroste“. Kabinet se prý snažil zakročit proti vysokým maržím prodejců. Naopak místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítl, že se vláda chová „od samého začátku nekoncepčně“. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
„Cena v podstatě neroste,“ uvedla Schillerová s odkazem na výpočet cen pohonných hmot na čerpacích stanicích v tuzemsku. Data podle ní odkazují na 2. duben, kdy vláda ohlásila zastropování marží a snížení spotřební daně. Věří prý, že vývoj cen bude pokračovat „směrem dolů“.
Argumentovala také tím, že vláda chtěla „eliminovat extrémy“, přičemž odkázala na kontrolu cen na dálnicích a ve velkých aglomeracích. Tehdy se prý marže pohybovala mezi šesti, sedmi až deseti korunami na litr paliva.
Moderátorka Řezníčková navázala, že opozice kritizovala kabinet, podle ní mohla být opatření pobídkou ke zdražování. „Viděli jsme, že průměrná cena se vůbec nehnula. Nafta zlevnila o halíř, benzin zdražil,“ reagoval Skopeček. Zmínil předchozí návrh opozice na snížení spotřební daně na naftu a benzin, kabinet to učinil pouze u nafty.
„Neprojevilo se to podle mého názoru proto, že vláda zároveň oznámila strop, který byl korunu – respektive více jak korunu nad průměrnou cenou, která v České republice existovala. Takže úplný nesmysl,“ pokračoval místopředseda sněmovny. Vláda podle něj oslabila konkurenční souboj mezi čerpacími stanicemi tím, že oznámila referenční cenu.
Skopeček vytýká vládě „nekoncepční“ kroky
„V realitě jsme viděli, že zlevnilo pár čerpacích stanic na dálnicích, které jsou obecně drahé. (…) Naopak venkovské čerpací stanice zdražily,“ prohlásil. Vláda se dle něj chová „od samého začátku nekoncepčně“. Zmínil také prohlášení ministerstva financí, podle nějž marže od začátku konfliktu klesají. Kritizoval také změnu rétoriky resortu po prohlášení premiéra Andreje Babiše (ANO), že za vysoké ceny prý mohou vysoké marže.
Kdyby vláda pouze snížila spotřební daň, byla by dle Skopečka větší naděje, že by ceny klesly. Nyní se prý mohou prodejci koncentrovat kolem vyšší ceny. Schillerová naopak tohle označila za „naprostý nesmysl“. Zastropování marže prý vláda zvažovala „velmi citlivě, abychom zachovali tržní mechanismus a ořezali extrémy“.
„Kdybychom snížili spotřební daň – a vy jste dokonce navrhovali korunu sedmdesát –, to by se úplně rozpustilo v těch maržích. My jsme šli na 2,35 (koruny),“ oponovala. Skopeček zopakoval, že opatření vůbec nezafungovalo, nedošlo ke zlevnění cen na čerpacích stanicích. „Raději měla snížit pouze daně, to by se projevilo aspoň z části,“ tvrdí.
Vláda chystá novou legislativu
Řezníčková se ministryně tázala, zda neměl při zvýšených maržích na dálnicích zasáhnout antimonopolní úřad. Ten podle Schillerové během předchozí vlády Petra Fialy (ODS) dostal podnět a rozhodl, že se nejedná o kartelovou dohodu, ale o takzvané následování cen, které je přípustné.
Moderátorka navázala dotazem, zda tedy docházelo k nepřiměřeným maržím a ke koordinaci cen. „To těžko prokážete,“ shrnula Schillerová s odkazem na předchozí rozhodnutí antimonopolního úřadu. Skopeček zdůraznil, že tyto úřady vždy „tahají za kratší konec provazu“ v odvětvích, která nejsou plně konkurenční.
Navázal však, že trh s pohonnými hmotami v tuzemsku je vysoce konkurenční a považuje za logické, že na dálnicích je benzin dražší než na silnicích nižší třídy. „Je hloupé si myslet a regulovat to tak, aby benzin na dálnicích byl stejně drahý jako v malém městečku,“ vyjmenoval.
Řezníčková se Schillerové zeptala, zda Česko potřebuje tak silný nástroj, jaký chystá vláda – tedy regulace marže a ceny paliv nařízením. „Ano, potřebujeme,“ míní ministryně s tím, že pro využití takového nařízení tam musí být stanoveny podmínky. Zákon každopádně bude chtít vláda schválit ve stavu legislativní nouze, dodala.
