Vládní opatření proti cenám paliv jsou drahá a neefektivní, myslí si Kalousek

Nahrávám video

Nárůst cen kvůli konfliktu na Blízkém východě teprve začíná, domnívá se bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Víc než energie a paliva ho však trápí cena hnojiv, která podle něj ovlivní začínající jarní práce. Proto očekává, že kvůli aktuální krizi budou potraviny za rok dražší. Kalousek byl hostem pořadu Interview ČT24, moderovaném Jiřím Václavkem, kde se vyjádřil také k možné konsolidaci státního rozpočtu a sporu prezidenta s vládou ohledně zastupování na summitu NATO.

„Proboha, ať nedělá nic,“ reagoval bývalý ministr na Václavkovu otázku, jestli by měl kabinet nějak reagovat na rostoucí cenu hnojiv. Host pořadu má už nyní problém se stávajícími opatřeními, vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) se totiž podle Kalouska rozhodla pro „nešťastný“ způsob řešení rychle rostoucích cen pohonných hmot. Bývalý vicepremiér soudí, že jde o globální problém a na úrovni vlády podle něj nejde najít řešení, které nenadělá víc škody než užitku.

Kalousek se však na obě přijatá opatření, tedy snížení spotřební daně a strop na přirážku k ceně paliv, dívá odlišně. Zatímco daň udělá podle něj s cenou „velmi málo“, stále to ještě prý není zásah do tržního mechanismu. „Stanovení marže už je administrativní zásah do cenotvorby, v tomto případě podle mého názoru naprosto škodlivý,“ míní bývalý politik.

Kalousek se obává, že po případném zlevnění ropy budou ceny paliv klesat pomaleji. Stát už podle něj totiž dal najevo, že „správná“ marže je 2,50 koruny. Zejména lokální pumpy s nižšími náklady pak budou moci podle Kalouska reagovat zvýšením své přirážky, která doteď mohla být nižší než zmíněných 2,50 koruny.

Měl jsem konsolidaci lépe vysvětlovat, soudí Kalousek po letech

Bývalý ministr financí často kritizuje výši rozpočtového schodku. Aktuální snížení spotřební daně na paliva mu není po chuti, ale je rád, že vláda nepřistoupila také ke snížení daně z přidané hodnoty, jako to udělalo třeba Polsko. Taková změna by se podle něj promítla v ceně pohonných hmot mnohem razantněji. „To by byla podstatná změna, ale obrovsky drahá, a platí ta samá výtka, kterou jsem už řekl, je to plošné,“ vyjádřil se Kalousek.

Hypotetické snížení DPH na pohonné hmoty by navíc podle něj pomohlo lidem, kteří spotřebovávají nejvíc. „Nemyslím si, že jsme v situaci, kdy si to můžeme dovolit,“ uvedl k vysokým nákladům takového kroku. Babišova vláda podle Kalouska zasahuje proti rostoucím cenám, protože se cítila pod politickým tlakem. „U nás má prostě vláda vyřešit všechno, včetně toho, že vám koza málo dojí,“ řekl Kalousek, podle kterého vláda „vyvádí“ už při malém nárůstu cen pohonných hmot.

„Vláda by měla za současné situace snižovat obří deficity,“ doporučil dále kabinetu. Ocenil předvolební dokument současného ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO), který mluvil o snižování takzvaného strukturálního deficitu tempem půl procenta hrubého domácího produktu ročně. Kalousek zalitoval, že se tento závazek nedostal také do programového prohlášení vlády.

Kalousek je přesvědčen, že je na tom česká ekonomika dobře vzhledem k nezaměstnanosti nebo inflaci. „To je situace, za které snižujete deficity, abyste měli rezervu, když máte čelit nějaké skutečné krizi,“ vybízí Kalousek vládu k rozpočtovým reformám. Sám vzpomíná na svoje chyby, když konsolidoval rozpočet.

„Kdybych někomu měl poradit na základě vlastních zkušeností, tak bych poradil nepodceňovat vysvětlování,“ uvedl. Řekl, že si „naivně“ myslel, že rozpočtovou konsolidaci stačí jednou veřejně vysvětlit. „Veřejnost to začíná slyšet v okamžiku, kdy vám samotnému se začíná dělat špatně z toho, po kolikáté to opakujete,“ přidal bývalý ministr vlastní zkušenost a zdůraznil, že reformátoři veřejných financí potřebují vysvětlit daňovým poplatníkům, že konsolidace je v jejich zájmu.

Ústavní činitelé musejí hledat společné stanovisko

„Pamatuji si vlády, kde také byly napjaté vztahy mezi vládou a prezidentem, ale nikdy se neřešily takto ostře navenek,“ reagoval Kalousek na aktuální spor o reprezentaci Česka na červencovém summitu NATO v Ankaře. Podle něj ale vždy došlo k nějakému konsenzu, co se bude v zahraničí říkat. Prezident sice podle něj zastupuje zemi navenek, ale nemůže si na summitech říkat, co chce.

Základní problémem proto podle něj není, kdo to bude říkat, ale co se bude říkat. „Celý ten problém je asi v obavách a nedůvěře, že něco jiného bude říkat prezident a něco jiného vláda,“ míní Kalousek. Pro zemi velikosti Česka je podle něj důležité, aby všichni ústavní činitelé prezentovali navenek stejné stanovisko. Kalousek se proto obává, že k takové dohodě nedošlo, a proto ani není jedno, kdo to bude říkat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 15 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...