Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
Krátce před 20:00 SELČ vykazovala cena ropy Brent pokles o zhruba 13 procent a nacházela se v těsné blízkosti 95 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř 16 procent a také se pohybovala nedaleko 95 dolarů za barel.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh od rána také prudce klesá v reakci na příměří. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním příští měsíc ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku kolem 9:00 SELČ odepisoval 16,8 procenta na 44,3 eura (téměř 1100 korun) za megawatthodinu. Brzy ráno cena spadla až na 43,95 eura, nejníže od 2. března, informuje agentura Reuters.
Ceny fyzické ropy
Zatímco ceny termínových kontraktů na ropu (o nichž se píše výše), s nimiž se obchoduje na komoditních burzách a které jsou i obecně mediálně sledovanější, klesají, ceny fyzické ropy jsou vysoko nad nimi. V úterý se dostaly na rekord blízko 150 dolarů za barel. Právě ony jsou klíčové pro rafinerie, které surovinu odebírají a dál zpracovávají na ropné produkty včetně benzinu a nafty.
S ropou se obchoduje dvěma základními způsoby. Nejvíce se jí zobchoduje papírově na burzách, tam jsou to ale termínové kontrakty na dodání ropy v budoucnu. Obchodníci je nakupují a v drtivé většině případů se jich zbavují ještě před vypršením platnosti kontraktu.
Druhým způsobem jsou skutečné obchody, které vedou k fyzickému dodání suroviny. Ty se většinou odehrávají mimo veřejný trh a domlouvají si je zpravidla producenti s odběrateli, což jsou hlavně rafinerie.
„V současnosti trh zoufale shání okamžitě dostupné barely vhodné pro rafinerie. Napětí se proto nejdříve projevuje v té části benchmarku, která je nejblíže aktuálním problémům kolem dodávek fyzické ropy,“ uvedli ve své zprávě klientům analytici investiční banky Morgan Stanley.
Příměří má otevřít Hormuzský průliv
Americký prezident Donald Trump podmínil příměří otevřením Hormuzského průlivu, s čímž podle íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího Teherán souhlasil. Arakčí podle agentury AFP také uvedl, že průjezd Hormuzským průlivem bude v příštích dvou týdnech povolen „na základě koordinace s íránskými ozbrojenými silami a s náležitým ohledem na technická omezení“.
Průlivem podle dat agentury Bloomberg proplulo od vyhlášení příměří již sedm plavidel. Před začátkem války však oblastí proplouvalo zhruba 135 lodí denně. Lze tak říct, že úžina zůstává z větší části nadále zablokována, uvedla agentura.
Podle analytiků však není pravděpodobné, že by všechny tankery s ropou a LNG v Hormuzském průlivu mohly v příštích dvou týdnech proplout. Íránské útoky v březnu také způsobily značné škody na zařízení k produkci LNG katarské společnosti QatarEnergy.
„Tuto situaci nevyřeší dohoda o příměří. Vzhledem k tomu, že bylo zničeno přibližně sedmnáct procent produkce LNG v Kataru, jejíž obnova podle samotného Kataru potrvá tři až pět let, už neexistuje vyhlídka na globální přebytek LNG v nadcházejících letech,“ komentoval analytik firmy Global Risk Management Arne Lohmann Rasmussen.
Paliva skokově nezlevní
Podle amerického Úřadu pro energetické informace i v případě, že Írán přestane blokovat plavbu Hormuzským průlivem, ceny paliv porostou ještě měsíce.
Oznámení dočasného příměří je podle analytika XTB Jiřího Tylečka pro energetické trhy jednoznačně pozitivní zprávou, která však nebude znamenat rychlé zlevnění na čerpacích stanicích. „Cena ropy je jen jednou částí výsledné ceny u stojanu, vedle ní hrají velkou roli také rafinerské marže, doprava, distribuce, pojištění přepravy a daně, které v Evropě tvoří velmi významnou část koncové ceny,“ vysvětlil.
Podle analytika Purple Trading Petra Lajska bude pro zlevnění nejprve nutný důkaz, že je Hormuzský průliv skutečně otevřen a že jím proudí opět podobný počet lodí jako před válkou. „Návrat ropné produkce i exportu zemí Blízkého východu na úroveň před válkou navíc může trvat několik měsíců,“ připomněl.
Hlavní ekonom Argos Capital Kryštof Míšek nevyloučil ani možnost, že se ceny komodit už na předválečnou úroveň nevrátí. „Dopad na růst cen v ekonomice tak může být silnější, než se může i přes současné zklidnění zdát,“ shrnul.
Analytička Charu Chananaová ze společnosti Saxo uvedla, že důležitým testem bude, zda budou jednání v příštích dvou týdnech pokračovat a zda pojišťovny a provozovatelé tankerů znovu získají dostatečnou důvěru v to, že se provoz Hormuzským průlivem vrátil do normálu. „To rozhodne, zda je to pouze dočasné oživení, nebo zda se situace začne jevit jako trvalé uklidnění,“ dodala.
To, že energetická krize způsobená konfliktem na Blízkém východě nebude krátkodobá, ve středu prohlásila mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. Evropská unie má ve středu a ve čtvrtek projednávat dopady války a zaměří se mimo jiné na situaci na letištích a v leteckém sektoru v EU.
Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální válku. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích.
V důsledku íránské faktické blokády Hormuzského průlivu, který je klíčovou vodní cestou pro vývoz ropy a zemního plynu z Perského zálivu, značně vzrostly ceny těchto komodit na světových trzích.
