Systém penzí ke konci února vykázal schodek necelých šesti miliard korun, což je nejnižší deficit za posledních pět let. Ministerstvo práce a sociálních věcí po mnoha ztrátových letech očekává, že na konci letošního roku by měl systém skončit v plusu. Na příčinách příznivého trendu se ale zástupci nové a minulé vlády neshodnou.
Josef Vetešník na pražském Žižkově žil i pracoval – jako kuchař nebo školník. Oblastí ale projížděl i v další profesi, jako řidič tramvaje. Po celou dobu své pracovní aktivity odváděl peníze do penzijního systému. Teď už z něj čerpá a s výší důchodu je spokojený. „Dokonce si dokážu ušetřit. Jezdím každý rok se sestrou do lázní, které si platíme (…). Takže na to si našetřím. A jsem spokojený,“ říká.
Do konce února stát důchodcům vyplatil bezmála 127 miliard korun. Bylo to o téměř šest miliard víc, než na penze vybral. Deficit byl nižší naposledy v roce 2021, kolem čtyř miliard. V letech 2023 a 2024 to bylo násobně více. Vždy přes patnáct miliard. Na příčinách příznivého trendu se ovšem zástupci nové a minulé vlády neshodnou.
„Bezesporu ne kroky bývalé vlády. Je to růst ekonomiky, je to růst reálných i nominálních mezd. To znamená, že když vám rostou mzdy, tak vám logicky rostou i odvody,“ popisuje ministryně financí Alena Schillerová (ANO), co podle ní stojí za nejnižším schodkem za poslední roky.
„Je to výsledek opravdu rozumné politiky předchozí vlády, konsolidace veřejných rozpočtů. A je to důležitý krok i z hlediska budoucnosti a klíčová výzva pro současnou vládu, aby nerušila důchodovou reformu,“ míní šéf ODS Martin Kupka.
Vláda chce rozšířit systém věkových valorizací důchodů
Koalice chce od příštího roku upravit vzorec pro navyšování penzí a také rozšířit systém věkových valorizací důchodů. V osmdesáti by si lidé polepšili o pět set korun měsíčně. Devadesátníci by pak nově dostávali v součtu o patnáct set korun měsíčně víc. „Z praxe víme, že lidé (…) po osmdesátých letech života potřebují i více péče a potřebují tu péči z něčeho zaplatit,“ vysvětluje místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD).
„Je to plošné, je to necílené a je to nekoncepční, nesystémové. Pojďme tyto peníze raději vzít a investovat je právě do té péče,“ oponuje vládnímu plánu další místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).
Zrušení postupného zvyšování věku odchodu do penze na 67 letech po roce 2030 a jeho zastropování na 65 letech nebo širší definici náročných profesí plánuje ministerstvo práce prosadit od ledna 2028.
