Vláda zvýšila cenové stropy pohonných hmot pro středu

Nejvyšší povolené ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, ve středu o desítky haléřů za litr vzrostou. Maximální cena nafty se oproti úterý zvýší o 48 haléřů na 41,34 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 41,07 koruny za litr, tedy o 43 haléřů dráž než v úterý. Vyplývá to z cenového věstníku, který odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.

Růst cenového stropu na středu už v pondělí avizovali analytici. Vycházeli přitom z pondělního dění na trhu, kde zdražovaly ropa i pohonné hmoty kvůli dalšímu zvýšení napětí mezi USA a Íránem. Vývoj na burze se přitom do maximálních cen, které určuje ministerstvo financí, promítá s určitým zpožděním.

V úterý tak cenový strop naopak klesl, protože úřad při jeho výpočtu vycházel ještě z pátečního poklesu na burze. V úterý ceny ropy na burze opět klesají, což by se případně mohlo projevit v maximálních cenách na čtvrtek.

Ministerstvo financí ceny počítá z kombinace průměru velkoobchodních denních indexů společností Čepro, Orlen a MOL, dále denní kotace burzovní organizace Platts, maximální marže obchodníků a daní. Výjimkou jsou prémiové produkty, na které se omezení nevztahují.

Fungování cenových stropů v minulých dnech kritizovala opoziční ODS, podle ní by je měla vláda okamžitě zrušit. Regulace podle strany ohrožuje trh, důsledkem může být i nedostatek paliv a vyšší ceny. Vládní omezení kritizují také petrolejáři, podle kterých nutí některé čerpací stanice prodávat paliva pod cenou.

Zdražování po americkém útoku na Írán

Pohonné hmoty začaly rychle zdražovat po americkém a izraelském útoku na Írán na přelomu února a března. Růst cen paliv se promítl i do celkové inflace v Česku, v březnu zrychlila na 1,9 procenta z únorových 1,4 procenta.

Vláda už na začátku dubna rozhodla o zastropování marží distributorů paliv, současně schválila snížení spotřební daně na naftu. Marži obchodníků s palivy stanovila na maximálně 2,50 koruny za litr nafty i benzinu. Spotřební daň u nafty dočasně klesla z původních 9,95 koruny za litr na 8,011 koruny za litr. U benzinu zůstala na 12,84 koruny za litr.

Opatření v sousedních zemích

Opatření proti vysokým cenám paliv zavedly i okolní země. Německá vláda minulé pondělí schválila dočasné snížení daně na pohonné hmoty o přibližně 17 centů (zhruba čtyři koruny) na litr.

Opatření by mělo platit od začátku května po dobu dvou měsíců. Podle dat serveru NDR.de nyní stojí na německých čerpacích stanicích nafta v průměru 2,13 eura (51,76 koruny) za litr a benzin 2,05 eura (49,81 koruny) za litr.

Rakousko v minulých týdnech snížilo spotřební daň a omezilo marže distributorů, Polsko reagovalo na růst cen snížením spotřební daně i DPH u paliv a zavedlo cenový strop na pohonné hmoty.

Slovensko pak spustilo dvojí ceny nafty, motoristé se zahraniční registrační značkou platí vyšší cenu. Evropská komise už dříve uvedla, že rozhodnutí Bratislavy o dvojích cenách nafty je v rozporu s unijním právem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
před 18 hhodinami

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
před 19 hhodinami

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
31. 5. 2026
Načítání...