„Je jediný, takže je nejlepší,“ čte vysokou popularitu Putina ve státním průzkumu Procházková

Nahrávám video

Šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi aktuálně důvěřuje 66 procent Rusů. Vyplývá to z šetření státního Všeruského institutu pro výzkum veřejného mínění v Moskvě (VCIOM). Lidé podle sociologů oceňují hlavně odmítavý postoj k rozšiřování Severoatlantické aliance a ochranu ruských občanů na východě Ukrajiny, kde Moskva před osmi lety rozpoutala válku podporou tamních separatistů. Obyvatelům ukrajinského Donbasu od té doby rozdala přes sedm set tisíc ruských pasů.

Prokremelská média ukazují Putina jako muže v plné síle, který dělá zásadní rozhodnutí. Jeho popularita od roku 2012 i podle nezávislých průzkumů nikdy neklesla pod padesát procent. „Donutil svět Rusko respektovat. Teď víc lidí odpovídá, že nikdo jiný tady není. Je jenom Putin a nikdo další,“ uvádí Denis Volkov, ředitel nestátního analytického centra Levada.

Podle oficiálních průzkumů teď hlavě státu věří dvě třetiny obyvatel. „S vyostřením mezinárodní situace můžeme opravdu mluvit o tom, že roste důvěra lidí ve Vladimíra Putina i podpora jeho kroků při obraně národních zájmů,“ říká Michail Mamonov z oddělení politických analýz státního Všeruského centra pro výzkum veřejného mínění (VCIOM).

„Ta popularita je určitě vysoká, ale musíme si také uvědomit, že sociologické výzkumy v totalitních nebo autokratických režimech jsou vždy trochu pochybné a odpovídají realitě jen v omezené míře. Takže i renomované instituty, které je dělají, upozorňují, že ve skutečnosti ta popularita může být mnohem nižší,“ upozorňuje Petra Procházková z Deníku N.

„Ale druhá věc, která je důležitější, je ta, že je to syndrom jednookého mezi slepými. Putin nemá žádného konkurenta, nemá žádného rivala, nemá nikoho, kdo by ho mohl nahradit. Tudíž lidé si vlastně říkají – je jediný, takže je nejlepší,“ dodává odbornice na Rusko.

Jednotné Rusko má podle státního střediska podporu třetiny dotázaných

Putinově politické straně, Jednotnému Rusku, by teď podle VCIOM dalo svůj hlas třicet procent voličů. To je skoro o dvacet procentních bodů méně, než kolik vládní strana získala podle státu v loňských zářijových volbách. Tehdy se podle oficiálních výsledků těšila podpoře poloviny těch, kteří šli k volebním urnám. Opozice i nezávislí pozorovatelé ale upozornili na řadu podvodů, což Kreml odmítl jako útoky ze zahraničí.

„Jednotné Rusko opravdu není Putin. Všichni chápou, že je to Putinova strana, ale není to sám Putin,“ konstatuje Volkov z centra Levada. 

Putin je v čele země už čtvrté funkční období. Nová ústava mu umožňuje ucházet se o post za dva roky znovu, svou kandidaturu ale zatím oficiálně neoznámil. „Celý ten syndrom roku 2024, kdy mu končí další volební období, je trochu umělý, protože není nikdo, kdo by ho nahradil, kdo by s ním o to místo soupeřil,“ uzavírá nicméně Procházková. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled