Chladnější a deštivé počasí, které můžeme očekávat začátkem listopadu, nabádá k posilování imunity. Imunitní štít proti respiračním onemocněním pomůže vytvořit zdravá strava či dodržování hygienických návyků. Naopak vitaminové doplňky ve formě tablet či takzvané superpotraviny by lidé neměli přeceňovat.
Základem péče o imunitu je zdravý životní styl. „Měli bychom ho praktikovat neustále, ale pokud to tak někdo nečinil, muže kdykoliv začít, není to příliš složité,“ ujišťuje zástupce přednosty Ústavu veřejného zdraví Jindřich Fiala.
„Zdravý životní styl je aktivní životní styl, není to žádné odříkání,“ vyvrací v té souvislosti častý mýtus.
Vyvážená strava
Zdravá a vyvážená strava obsahuje všechno, co má obsahovat, a to v patřičném množství. V pestrém jídelníčku by měly být zastoupeny základní potravinové skupiny, tedy obiloviny, zelenina a ovoce, maso, ryby, vejce, mléčné výrobky.
„Neoznačujeme vysloveně zdravé nebo nezdravé potraviny, všechny jsou zdravé, záleží na množství, na druhou stranu není třeba žádné potraviny zakazovat,“ míní Fiala.
Jako superpotravina se označují potraviny, kterým jsou připisovány zvláštní vlastnosti a účinky na zdraví. NZIP uvádí, že žádná přesná definice neexistuje, nicméně často se sem řadí různé exotické ovoce, semena, klíčky či řasy.
„Jde o marketingové označení, nedá se říct, že by některá z potravin měla vlastnosti, které by žádné další potraviny neměly. Samozřejmě se vykytují určité směry, že někdo na ně nedá dopustit, proč ne, jistě to neuškodí, ale rozhodně to není věc, na kterou bychom se měli soustředit,“ uvádí Jindřich Fiala.
Vitaminy a minerály
Mezi důležité vitaminy a minerální látky na posílení obranyschopnosti organismu patří vitamin C, D3 či zinek. Fiala radí, aby lidé vitaminy a minerály doplňovali nejlépe z běžné stravy.
„Doplňky stavy ve formě tablet a prodávaných přípravků nedoporučujeme, není to rozhodně účinné tak jako přirozené zdroje. Snad jedinou výjimkou by mohl být vitamin D, protože nyní ubývá expozice slunečnímu záření,“ uvedl Fiala.
- Vitamin C lze najít hlavně v ovoci a zelenině, včetně ovocných/zeleninových šťáv a koktejlů. Vysoký obsah vitaminu C mají například paprika, černý rybíz, rakytník, petržel, kapusta, brokolice, fenykl, citrusové plody, šípky nebo řeřicha.
- Vitamin D se v našich zeměpisných šířkách v běžné stravě téměř nevyskytuje. Nicméně dobrým zdrojem jsou tučné ryby (sleď, makrela, losos), olej z tresčích jater (takzvaný rybí tuk), vaječný žloutek, houby (sbírané v přírodě, ne ty z pěstíren).
- Na vitamin K jsou bohaté zejména zelené druhy zeleniny, jako je například špenát, brokolice či kapusta. Značné množství vitaminu K se nachází také v ovoci, mléce a mléčných výrobcích, mase, vejcích a obilovinách.
- Hlavním zdrojem zinku jsou potraviny živočišného původu, především hovězí, vepřové a drůbeží maso, vejce, mléko a sýry. K pokrytí potřeby tohoto stopového prvku mohou přispívat i celozrnné výrobky.
- zdroj: NZIP
Pohyb a spánek
Pro imunitní systém jsou důležité i další faktory životního stylu. Na základě odporučení Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) by si člověk měl najít alespoň dvě a půl hodiny týdně na pohyb, a naopak se pokusit co nejvíce omezit míru stresu. Prospívá také sedm až devět hodin spánku denně a péče o střevní mikrobiom.
Očkování
Účinnou prevencí závažných průběhů respiračních infekcí, včetně covidu-19 a chřipky, je na podzim očkování, doporučuje ministerstvo zdravotnictví. „Je to jeden z příkladů posilování imunity, byť je to imunita prostřednictvím lékařského zásahu, ale ty protilátky si organismus musí na základě očkování stejně sám vybudovat,“ doplnil Fiala.
Podotýká, že nyní je na očkování ideální doba. „Pro chřipku se doporučuje očkování v říjnu a listopadu, u covidu-19 může být vakcinace v podstatně kdykoliv, ale doporučuje se to případně sloučit s vakcinací proti chřipce,“ upřesnil. Zajít na očkování by měly především rizikové skupiny, k nimž se počítají lidé starší 65 let a chronicky nemocní.
Dodržování základních hygienických pravidel
Základem, jak předejít nákaze podzimní virózou, nachlazení, rýmou a podobně, je také dodržování hygienických pravidel. „Především běžná osobní hygiena a ohleduplnost. To znamená, že když potřebuji zakašlat, kýchnout, tak do papírového kapesníku, rozhodně ne do dlaně. Když už nemám papírový kapesník, tak alespoň na hřbet ruky,“ připomíná Fiala. Jinak se totiž zvyšuje riziko, že na ruce ulpí kapénky s choroboplodnými zárodky.
Infekci pak lze snadno přenést například v městské hromadné dopravě, při otevírání dveří nebo prostřednictvím madla nákupního košíku. S tím souvisí důležitost hygieny rukou po návratu z veřejných prostor. Lidé by si také měli dávat pozor, aby se nedotýkali neumytýma rukama svého obličeje nebo nosu.
„Pokud mám už počínající příznaky respiračního onemocnění, tak je ohleduplné vyvarovat se situací, kdy je více lidí pohromadě a můžu někoho nakazit. A zvážit použití respirátoru nebo roušky,“ nabádá dále Fiala.
