Multivitaminy nepomáhají žít déle, ukazuje studie

Každodenní užívání multivitaminů nemá žádný přínos pro zdraví, zjistila analýza 400 tisíc zdravých dospělých osob. Lidem tyto doplňky stravy nepomáhají žít déle, ve skutečnosti mohou lehce zvyšovat riziko předčasného úmrtí, vyplývá z výsledků rozsáhlé studie.

Výzkumníci ve Spojených státech analyzovali zdravotní záznamy téměř 400 tisíc dospělých bez závažných dlouhodobých onemocnění, aby zjistili, jestli každodenní užívání multivitaminů snižuje riziko úmrtí v průběhu následujících dvou desetiletí.

Lidé, kteří denně konzumovali multivitaminy, měli podle zjištění nepatrně (asi o čtyři procenta) vyšší pravděpodobnost, že ve sledovaném období zemřou, než ti, kteří je neužívali. Naopak se logicky neprokázalo, že by žili déle. Vyšší riziko úmrtí může buď odrážet potenciální mírnou škodlivost multivitaminů, ale možná také trend, kdy lidé začínají užívat denní multivitaminy až v situaci, když se u nich objeví nějaké závažnější onemocnění.

Multivitaminy jsou komerční hit

Téměř polovina dospělých v Británii užívá multivitaminy nebo doplňky stravy jednou týdně nebo častěji. V USA užívá multivitaminy třetina dospělých v naději, že tak předejdou nemocem. Údaje z České republiky nejsou známé, malý výzkum z Olomouce naznačuje asi 62 procent. Hodnota celosvětového trhu s těmito doplňky se odhaduje na desítky miliard dolarů ročně.

Zatímco například přirozené potravinové zdroje betakarotenu chrání před rakovinou, doplňky stravy s betakarotenem mohou zvyšovat riziko rakoviny plic a srdečních onemocnění. To naznačuje, že v „umělých“ doplňcích chybí některé důležité složky.

Železo, které se přidává do mnoha multivitaminů, zase může vést k jeho nadbytku a zvýšit tak riziko kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky a demence.

Užitečné ve specifických případech

Doktor Neal Barnard z Univerzity George Washingtona, který se na studii nepodílel, uvedl pro deník Guardian, že vitaminy jsou užitečné jen ve specifických případech. V minulosti například zachraňoval námořníky před kurdějemi vitamin C, zatímco betakaroten, vitaminy C a E a zinek zřejmě zpomalují věkem podmíněnou makulární degeneraci, což je onemocnění, které může vést ke ztrátě zraku.

Platí také, že vitaminy mohou být prospěšné, aniž by snižovaly riziko předčasného úmrtí. Předběžná studie z roku 2022 prokázala, že multivitaminy mohou zpomalit pokles kognitivních funkcí ve stáří, ale je zapotřebí dalšího výzkumu.

Přesto „multivitaminy příliš slibují“, řekl Barnard. Místo užívání multivitaminů je podle něj třeba jíst zdravé potraviny, které poskytují širokou škálu mikroživin, makroživin a vlákniny a zároveň omezují nasycené tuky a cholesterol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
20:29Aktualizovánopřed 19 mminutami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...