Multivitaminy nepomáhají žít déle, ukazuje studie

Každodenní užívání multivitaminů nemá žádný přínos pro zdraví, zjistila analýza 400 tisíc zdravých dospělých osob. Lidem tyto doplňky stravy nepomáhají žít déle, ve skutečnosti mohou lehce zvyšovat riziko předčasného úmrtí, vyplývá z výsledků rozsáhlé studie.

Výzkumníci ve Spojených státech analyzovali zdravotní záznamy téměř 400 tisíc dospělých bez závažných dlouhodobých onemocnění, aby zjistili, jestli každodenní užívání multivitaminů snižuje riziko úmrtí v průběhu následujících dvou desetiletí.

Lidé, kteří denně konzumovali multivitaminy, měli podle zjištění nepatrně (asi o čtyři procenta) vyšší pravděpodobnost, že ve sledovaném období zemřou, než ti, kteří je neužívali. Naopak se logicky neprokázalo, že by žili déle. Vyšší riziko úmrtí může buď odrážet potenciální mírnou škodlivost multivitaminů, ale možná také trend, kdy lidé začínají užívat denní multivitaminy až v situaci, když se u nich objeví nějaké závažnější onemocnění.

Multivitaminy jsou komerční hit

Téměř polovina dospělých v Británii užívá multivitaminy nebo doplňky stravy jednou týdně nebo častěji. V USA užívá multivitaminy třetina dospělých v naději, že tak předejdou nemocem. Údaje z České republiky nejsou známé, malý výzkum z Olomouce naznačuje asi 62 procent. Hodnota celosvětového trhu s těmito doplňky se odhaduje na desítky miliard dolarů ročně.

Zatímco například přirozené potravinové zdroje betakarotenu chrání před rakovinou, doplňky stravy s betakarotenem mohou zvyšovat riziko rakoviny plic a srdečních onemocnění. To naznačuje, že v „umělých“ doplňcích chybí některé důležité složky.

Železo, které se přidává do mnoha multivitaminů, zase může vést k jeho nadbytku a zvýšit tak riziko kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky a demence.

Užitečné ve specifických případech

Doktor Neal Barnard z Univerzity George Washingtona, který se na studii nepodílel, uvedl pro deník Guardian, že vitaminy jsou užitečné jen ve specifických případech. V minulosti například zachraňoval námořníky před kurdějemi vitamin C, zatímco betakaroten, vitaminy C a E a zinek zřejmě zpomalují věkem podmíněnou makulární degeneraci, což je onemocnění, které může vést ke ztrátě zraku.

Platí také, že vitaminy mohou být prospěšné, aniž by snižovaly riziko předčasného úmrtí. Předběžná studie z roku 2022 prokázala, že multivitaminy mohou zpomalit pokles kognitivních funkcí ve stáří, ale je zapotřebí dalšího výzkumu.

Přesto „multivitaminy příliš slibují“, řekl Barnard. Místo užívání multivitaminů je podle něj třeba jíst zdravé potraviny, které poskytují širokou škálu mikroživin, makroživin a vlákniny a zároveň omezují nasycené tuky a cholesterol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 43 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 10 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...