Multivitaminy nepomáhají žít déle, ukazuje studie

Každodenní užívání multivitaminů nemá žádný přínos pro zdraví, zjistila analýza 400 tisíc zdravých dospělých osob. Lidem tyto doplňky stravy nepomáhají žít déle, ve skutečnosti mohou lehce zvyšovat riziko předčasného úmrtí, vyplývá z výsledků rozsáhlé studie.

Výzkumníci ve Spojených státech analyzovali zdravotní záznamy téměř 400 tisíc dospělých bez závažných dlouhodobých onemocnění, aby zjistili, jestli každodenní užívání multivitaminů snižuje riziko úmrtí v průběhu následujících dvou desetiletí.

Lidé, kteří denně konzumovali multivitaminy, měli podle zjištění nepatrně (asi o čtyři procenta) vyšší pravděpodobnost, že ve sledovaném období zemřou, než ti, kteří je neužívali. Naopak se logicky neprokázalo, že by žili déle. Vyšší riziko úmrtí může buď odrážet potenciální mírnou škodlivost multivitaminů, ale možná také trend, kdy lidé začínají užívat denní multivitaminy až v situaci, když se u nich objeví nějaké závažnější onemocnění.

Multivitaminy jsou komerční hit

Téměř polovina dospělých v Británii užívá multivitaminy nebo doplňky stravy jednou týdně nebo častěji. V USA užívá multivitaminy třetina dospělých v naději, že tak předejdou nemocem. Údaje z České republiky nejsou známé, malý výzkum z Olomouce naznačuje asi 62 procent. Hodnota celosvětového trhu s těmito doplňky se odhaduje na desítky miliard dolarů ročně.

Zatímco například přirozené potravinové zdroje betakarotenu chrání před rakovinou, doplňky stravy s betakarotenem mohou zvyšovat riziko rakoviny plic a srdečních onemocnění. To naznačuje, že v „umělých“ doplňcích chybí některé důležité složky.

Železo, které se přidává do mnoha multivitaminů, zase může vést k jeho nadbytku a zvýšit tak riziko kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky a demence.

Užitečné ve specifických případech

Doktor Neal Barnard z Univerzity George Washingtona, který se na studii nepodílel, uvedl pro deník Guardian, že vitaminy jsou užitečné jen ve specifických případech. V minulosti například zachraňoval námořníky před kurdějemi vitamin C, zatímco betakaroten, vitaminy C a E a zinek zřejmě zpomalují věkem podmíněnou makulární degeneraci, což je onemocnění, které může vést ke ztrátě zraku.

Platí také, že vitaminy mohou být prospěšné, aniž by snižovaly riziko předčasného úmrtí. Předběžná studie z roku 2022 prokázala, že multivitaminy mohou zpomalit pokles kognitivních funkcí ve stáří, ale je zapotřebí dalšího výzkumu.

Přesto „multivitaminy příliš slibují“, řekl Barnard. Místo užívání multivitaminů je podle něj třeba jíst zdravé potraviny, které poskytují širokou škálu mikroživin, makroživin a vlákniny a zároveň omezují nasycené tuky a cholesterol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 16 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 17 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
včera v 09:00

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...