Multivitaminy nepomáhají žít déle, ukazuje studie

Každodenní užívání multivitaminů nemá žádný přínos pro zdraví, zjistila analýza 400 tisíc zdravých dospělých osob. Lidem tyto doplňky stravy nepomáhají žít déle, ve skutečnosti mohou lehce zvyšovat riziko předčasného úmrtí, vyplývá z výsledků rozsáhlé studie.

Výzkumníci ve Spojených státech analyzovali zdravotní záznamy téměř 400 tisíc dospělých bez závažných dlouhodobých onemocnění, aby zjistili, jestli každodenní užívání multivitaminů snižuje riziko úmrtí v průběhu následujících dvou desetiletí.

Lidé, kteří denně konzumovali multivitaminy, měli podle zjištění nepatrně (asi o čtyři procenta) vyšší pravděpodobnost, že ve sledovaném období zemřou, než ti, kteří je neužívali. Naopak se logicky neprokázalo, že by žili déle. Vyšší riziko úmrtí může buď odrážet potenciální mírnou škodlivost multivitaminů, ale možná také trend, kdy lidé začínají užívat denní multivitaminy až v situaci, když se u nich objeví nějaké závažnější onemocnění.

Multivitaminy jsou komerční hit

Téměř polovina dospělých v Británii užívá multivitaminy nebo doplňky stravy jednou týdně nebo častěji. V USA užívá multivitaminy třetina dospělých v naději, že tak předejdou nemocem. Údaje z České republiky nejsou známé, malý výzkum z Olomouce naznačuje asi 62 procent. Hodnota celosvětového trhu s těmito doplňky se odhaduje na desítky miliard dolarů ročně.

Zatímco například přirozené potravinové zdroje betakarotenu chrání před rakovinou, doplňky stravy s betakarotenem mohou zvyšovat riziko rakoviny plic a srdečních onemocnění. To naznačuje, že v „umělých“ doplňcích chybí některé důležité složky.

Železo, které se přidává do mnoha multivitaminů, zase může vést k jeho nadbytku a zvýšit tak riziko kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky a demence.

Užitečné ve specifických případech

Doktor Neal Barnard z Univerzity George Washingtona, který se na studii nepodílel, uvedl pro deník Guardian, že vitaminy jsou užitečné jen ve specifických případech. V minulosti například zachraňoval námořníky před kurdějemi vitamin C, zatímco betakaroten, vitaminy C a E a zinek zřejmě zpomalují věkem podmíněnou makulární degeneraci, což je onemocnění, které může vést ke ztrátě zraku.

Platí také, že vitaminy mohou být prospěšné, aniž by snižovaly riziko předčasného úmrtí. Předběžná studie z roku 2022 prokázala, že multivitaminy mohou zpomalit pokles kognitivních funkcí ve stáří, ale je zapotřebí dalšího výzkumu.

Přesto „multivitaminy příliš slibují“, řekl Barnard. Místo užívání multivitaminů je podle něj třeba jíst zdravé potraviny, které poskytují širokou škálu mikroživin, makroživin a vlákniny a zároveň omezují nasycené tuky a cholesterol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Ugandě ochránci zvířat učí šimpanze, jak žít v blízkosti lidí

Šimpanzi v Ugandě musí žít ve stále větší blízkosti lidí. Tento přechod ale nezvládají bez pomoci lidí, kteří se snaží zvířata adaptovat.
před 11 mminutami

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025
Načítání...