Hygiena

Polská tisková agentura PAP se ve čtvrtek večer omluvila za chybu ve své středeční zprávě, z níž vyplývalo, že polské ministerstvo zahraničí odrazuje občany od cest do Česka kvůli výskytu žloutenky typu A. Středeční informaci PAP o tom, že polská diplomacie doporučuje Polákům vyhnout se kvůli tomuto onemocnění cestám do Česka, převzala řada polských i českých zpravodajských serverů, včetně webu ČT24.

Žloutenka A dál sílí. Jen v Praze hygienici od začátku roku evidují přes 970 nakažených, z toho 170 dětí. Roste i zájem o vakcíny, na některých místech ale chybí. Podle dat resortu zdravotnictví se od začátku roku nechalo naočkovat 150 tisíc lidí. Oproti loňsku je to víc než dvojnásobek. Podle odborníků je vhodné nejen očkování, ale také pravidelné a důkladné mytí rukou.

V příštích pěti týdnech dorazí do Česka mimořádná dodávka 125 tisíc vakcín proti žloutence typu A pro děti i dospělé. Tento týden se do ordinací rozváží dalších dvacet tisíc dříve objednaných dávek, sdělil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Vyhrocené spory mezi kontroverzním podnikatelem Zdeňkem Boříkem a Předslaví na Klatovsku, trvající roky, dále gradují. Občané mají kvůli neshodám podnikatele s obcí radioaktivní vodu, protože část stavby nového vodovodu zablokovala firma, v níž Bořík působil. Stavbě brání také ekologický spolek Medvěd – ten ale podle verdiktu soudů nemá s ekologií nic společného a funguje pouze jako nátlaková organizace v podnikatelových službách.

V Praze v letošním roce zemřelo deset lidí, kteří se nakazili žloutenkou typu A. Lékaři v metropoli zachytili celkem 826 případů, z toho 147 u dětí, informovala Hygienická stanice Hlavního města Prahy. Loni zemřeli v celé České republice na žloutenku typu A dva lidé, letos do 5. října je úmrtí jednadvacet.

Do konce září lékaři podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) zaznamenali v Česku 1776 případů žloutenky typu A. Je to nejvyšší počet od roku 1996. Letos téměř čtyřicet procent případů bylo zachyceno v Praze, primátor Bohuslav Svoboda (ODS) situaci minulý týden označil jako lokální epidemii. Nemoc souvisí se špatnou hygienou. V souvislosti se žloutenkou typu A letos SZÚ eviduje 21 úmrtí, v září jich přibylo pět.

Města v tuzemsku jsou často znečištěná, protože nenabízejí dostatek veřejných toalet. Pro lidi s handicapem jsou přitom ještě důležitější – často totiž rozhodují o tom, jak dlouho, nebo dokonce jestli vůbec se mohou pohybovat venku. Praha teď chystá novou síť veřejných WC.

Je polovina září a pomalu se rozbíhá sezona respiračních onemocnění. Typicky se jedná o nachlazení, chřipku, zánět průdušek, zápal plic, ale také covid. Nejčastěji se viry a bakterie, které tyto nemoci způsobují, šíří při kašli, kýchání nebo mluvení. Nakazit se ale člověk může i ve chvíli, kdy se dotkne kontaminovaných povrchů a pak si sahá na obličej. Vakcinologové vyzývají k podání některých očkovacích látek, které mohou ochránit zejména zranitelné skupiny.

V Křižánkách na Vysočině trvale žije čtyři sta obyvatel a stejný počet v sezoně přijíždí na chaty a chalupy. V některých zdejších zdrojích pitné vody se však nyní objevily fekální bakterie. Odběry osmdesáti vzorků z tamních studní a vrtů je prokázaly u více než poloviny. U sedmi vzorků se objevila i bakterie e.coli. Hygienci doporučuji chemickou dezinfekci a pravidelnou kontrolu domácích zdrojů vody. S ní má obec na Žďársku problém dlouhodobě. Vodovod zde ale stále chybí. Starosta nyní shání miliony na rekonstrukci prosakující kanalizace, v níž vidí hlavní problém.

Všechny školy musí od ledna 2026 na dámských toaletách zajistit menstruační potřeby. Ministerstvo zdravotnictví změní vyhlášku o hygienických požadavcích na školy. Na páteční tiskové konferenci to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Důvodová zpráva k návrhu vyhlášky počítá s ročními výdaji pro základní školu asi 22 500 korun a pro střední školu s převahou dívek 27 tisíc korun.

Skoro stovku provozoven už letos nechala zavřít Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Nejčastěji kvůli tomu, že odhalila špínu, škůdce, trus hlodavců nebo špatné nakládání s odpady. Od začátku roku provedli inspektoři už patnáct tisíc kontrol – dvakrát více než loni. Číslo je vyšší než dřív i proto, že už na kontroly stravovacích provozů nechodí hygienici. Potravinářská inspekce je tak začala dělat častěji. Drobnější pochybení najde na každém třetím místě.

Hygienici varují před prudkým nárůstem počtu nakažených žloutenkou typu A. Jen v Praze za první pololetí evidují přes 240 případů. Za celý loňský rok jich přitom bylo jen sedmatřicet. Nemoc obvykle začíná příznaky podobnými chřipce, následovat může žloutnutí bělma a pokožky. Chránit se lze důsledným dodržováním osobní hygieny a očkováním.

Rychleji než v předchozích letech se v hlavním městě šíří parazitární onemocnění svrab, které se projevuje vyrážkou a svěděním. Do konce června hygienici zaznamenali 300 případů, loni 517 za celý rok. V celém Česku bylo podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) letos do konce května přes 4400 nemocných, nejhorší je situace v Moravskoslezském kraji.

V teplých dnech se může zkažené jídlo snadno stát zdraví ohrožujícím. Mikroorganismy, které mohou způsobovat zdravotní problémy, se mohou v optimálních teplotách mezi třiceti a třiceti sedmi stupni rozmnožit na zdravotně rizikové množství již po několika málo hodinách, říká mikrobioložka z Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v Praze Kateřina Demnerová. Nejnáchylnější jsou potraviny s vysokým obsahem vody. Mikrobioložka zejména doporučuje vyhnout se v extrémně horkých dnech jídlům jako tatarský biftek nebo tepelně neupraveným mořským plodům, například suši. V případě problémů doporučuje zejména dostatečný příjem tekutin. Demnerová hovořila také o nutnosti správné tepelné úpravy masa a dalších tématech.

Hygienici vyjíždějí na první kontroly letních táborů, kterých je každoročně nejvíce v Jihočeském kraji – téměř 380. Z celého Česka tamní tábory navštíví skoro čtyřicet tisíc dětí. Inspektoři se nyní kvůli vysokým teplotám a obavám z infekcí nebo střevních potíží zaměřují především na ukládání a zpracování jídla. To je složitější pro tábory s polními kuchyněmi.

Na stále více tuzemských školách jsou k dispozici menstruační pomůcky. Od příštího roku by se měly stát běžnou součástí hygienického vybavení všech základních a středních škol. Počítá s tím nová vyhláška ministerstva zdravotnictví. Kromě dostupnosti pomůcek roste i zájem o osvětu formou workshopů pro děti, které téma první menstruace přibližují dívkám i chlapcům.

Nákaza virem ebola ani jinými původci krvácivých horeček se u pacienta v pražské Fakultní nemocnici Bulovka nepotvrdila, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Američan, který se pohyboval v oblasti Konga, je ve stabilizovaném stavu. Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) předtím oznámil, že hygienici vypátrali všechny kontakty pacienta a umístili je do karantény.

Podmínky pro provoz i požadavky na prostor a vybavení malých dětských skupin do dvanácti dětí se od května zmírní. Od nového školního roku, tedy od září, se pak upraví výživové normy a jídelníček batolat od jednoho roku do tří let ve skupinách. Každý den budou jíst ovoce a zeleninu a aspoň čtyřikrát do měsíce rybu, omezit se má cukr. Počítá s tím novela vyhlášky, kterou podepsal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Od května začne platit také novela zákona o dětských skupinách, která umožňuje vznik sousedských skupin v domácnostech pro nejvýš čtyři děti.

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.

Od začátku letošního roku se nakazilo žloutenkou typu A už 307 lidí. V předchozím roce jich za první tři měsíce bylo pouze 24, o rok dříve to byli od ledna do konce března pouze čtyři lidé. Vyplývá to z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a krajských hygienických stanic (KHS). Za nárůstem podle nich stojí lokální ohniska nákazy. Ta největší evidují hygienici ve Středočeském a Moravskoslezském kraji. Podle SZÚ je za vzestupem i snížená odolnost v populaci.

Uvědomili jsme si, že pandemie je celospolečenská záležitost a musí do ní mluvit ekonomové, sociologové, politici, lidé, kteří jsou odborníci na komunikaci a další, uvedl v Událostech, komentářích epidemiolog a infektolog z IKEMu Petr Smejkal v souvislosti s pětiletým výročím pandemie covidu. „My jsme z toho udělali trošku lékařskou záležitost, a to nebylo dobře,“ dodal.

Od začátku letošního roku zavřela Státní zemědělská a potravinářská inspekce kvůli nevyhovujícím hygienickým podmínkám téměř třicet restaurací, bufetů nebo občerstvení. V pátek například liberecký podnik Studánecký medvěd, kde našla trus hlodavců a nevhodně skladované potraviny. Podle inspektorů odstraní většina provozů nedostatky během několika dnů. Například restauraci v motorestu Rohlenka na dálnici D1 uzavřeli ve středu. Už v pátek tam byli znovu hosté.

Česko se podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nachází poblíž vrcholu chřipkové epidemie. Nemocných bylo minulý týden více než 2200 na sto tisíc obyvatel, za týden jejich počet vzrostl o šestnáct procent. Zatímco v předcházejících týdnech přibývalo hlavně nemocných dětí, minulý týden se nemocnost zvyšovala ve všech věkových skupinách, informoval SZÚ.