Hygiena

Chladnější a deštivé počasí, které můžeme očekávat začátkem listopadu, nabádá k posilování imunity. Imunitní štít proti respiračním onemocněním pomůže vytvořit zdravá strava či dodržování hygienických návyků. Naopak vitaminové doplňky ve formě tablet či takzvané superpotraviny by lidé neměli přeceňovat.

Ministři životního prostředí Petr Hladík, zemědělství Marek Výborný (oba KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) spolu s hlavní hygieničkou Barborou Mackovou komentovali aktuální situaci v regionech, které minulý měsíc zasáhly rozsáhlé povodně. Hladík řekl, že v zasažených regionech zůstávají nefunkční tři čistírny odpadních vod a že ta ústřední v Ostravě by měla začít částečně pracovat do konce roku, naplno pak za čtyři či pět měsíců. Podle Výborného potrvá obnova toků poničených velkou vodou až deset let.

Pralesy a korálové útesy se považují za místa s úžasnou biologickou rozmanitostí. Podle nové studie vědců z Northwestern University je ale stejně rozmanitým a pestrým místem i koupelna. Zejména co se týká zabijáckých virů.

Obyvatele Jesenicka trápí při likvidaci následků škod po záplavách obrovská prašnost. Prach vznikl z vyschlého bláta, které do ulic měst a obcí naplavily rozbouřené toky. Starostové proto do ulic nasazují zametače či kropicí vozy. Na situaci upozorňují i hygienici, poukazují na to, že vdechování kontaminovaného prachu při likvidačních pracích má zdravotní rizika. Znovu proto apelují na lidi z těchto oblastí, aby používali ochranu dýchacích cest.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v souvislosti s povodňovou situací ujistil, že zdravotnická péče je dostupná všem. Podle něj nejsou na místě obavy, že by se jí lidem kvůli velké vodě nedostalo. Například v Bohumíně pomáhají okolní zdravotnická zařízení. Dodávky léčiv po povodni jsou většinou zajištěné běžnou formou. Pokud se do postižené oblasti distributor nemůže dostat, může pomoci integrovaný záchranný systém (IZS), řekl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Prezident České lékárnické komory (ČLnK) Aleš Krebs odhaduje, že povodní zasažených lékáren jsou desítky.

Voda z povodní neznamená riziko jen tím, že se vylije z břehů a poškodí majetek a ohrozí lidi. Mnohdy s sebou nese i spoustu znečištění, které může poškodit lidské zdraví. Podle hygienika Františka Kožíška ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je tak namístě opatrnost.

Čeští vědci vyvíjejí nové povrchy, které zabraňují mikroorganismům k přilnutí. Pracují na laserových technologiích, které dokáží na mikroskopické a nanometrové úrovni povrch vhodně upravit. Výzkum má potenciál zvýšit hygienické standardy ve zdravotnictví a zabránit tak například šíření nebezpečných bakterií odolných proti antibiotikům, protože povrchová společenstva, zvaná biofilmy, často kontaminují zdravotnické vybavení nebo poškozují průmyslová zařízení.

Hygienici vyhlásili zákaz koupání už v osmi lokalitách napříč Českem, nově na koupališti Sedmihorky v Libereckém kraji. Dalších dvanáct koupacích ploch označili za nevhodné ke koupání. Nejčastější příčinou je podle ministerstva zdravotnictví (MZd) zvýšený výskyt sinic.

Nevhodné skladování potravin, prošlá doba trvanlivosti, neočkované děti nebo chybějící zdravotní dokumentace táborníků. Hygienici provedli v červenci 898 kontrol letních táborů, ve dvaceti případech rozdali pokuty v celkové výši 60 tisíc korun. Česká televize to zjistila z informací od všech krajských hygienických stanic. Nejvyšší možnou pokutu deset tisíc korun udělily hygieny v Plzeňském a Jihočeském kraji.

Počty lidí se žloutenkou typu E se loni oproti předešlým rokům zdvojnásobily. Na vině je zřejmě špatně tepelně upravené maso. Ve srovnání s covidovými roky také dvakrát vzrostl počet odhalených žloutenek typu C, informovali odborníci z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Žloutenka, odborně hepatitida, je virová zánětlivá infekce jater.

Od konce dubna hygienici evidují v Ostravě přes čtyřicet nakažených žloutenkou typu A, v drtivé většině případů jde o děti. Jedná se o nejvyšší počet případů nákazy za posledních deset let. Zatím není možné přesně říci, kde se lidé nakazili, z informací, které má ČT k dispozici z Fakultní nemocnice Ostrava, vyplývá, že to mohlo být na Slovensku. Nemoc se v Ostravě šíří hlavně v městské části Přívoz. Hygienici nadále trasují kontakty nakažených, zatím bylo vytrasováno asi čtyři sta lidí.

V Česku letos zemřel druhý člověk nakažený černým kašlem. Pacientce bylo 84 let a měla i další zdravotní potíže, černý kašel proto nelze určit jako jasnou příčinu úmrtí, uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podle něj v Česku lékaři letos zaznamenali už 4253 případů černého kašle, za týden přibylo 1151 nových. Nemocnost je tak nejvyšší od šedesátých let minulého století.

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová trvá na tom, že žádné dítě neočkované proti černému kašli nebude vyřazeno z výuky ve škole. Podle epidemiologa Romana Chlíbka se tím ale příslušná vyhláška ohýbá, vyřazení neočkovaného dítěte je podle něj naopak základní opatření. Svrčinová a Chlíbek byli hosty pořadu 90' ČT24.

V Česku v únoru zemřel člověk nakažený černým kašlem. Byl ve věku 55 až 64 let, uvedl Státní zdravotní ústav ve své pravidelné zprávě. Mluvčí Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje Veronika Krejčí upřesnila, že šlo o muže z hradeckého kraje, který zemřel 10. února a měl i další vážná onemocnění. Onemocnění černým kašlem nebylo bezprostřední příčinou jeho úmrtí. Od začátku roku SZÚ eviduje 3101 případů této nemoci. Proti předchozím letům jí výrazně přibylo, letošní počty jsou nejvyšší za posledních 60 let.

Školám by se příští rok mohly navýšit kapacity díky nové hygienické vyhlášce. Ministerstvo zdravotnictví už vypořádalo připomínky. Kritikům vadila například možnost společných toalet pro chlapce a dívky a objevily se i obavy, že kolem mateřských škol budou chybět ploty. Podle autorů změn šlo často o dezinformace.

V Česku přibývá případů příušnic. Během prvních dvou měsíců roku hygienici zaznamenali 223 nakažených. To je skoro třikrát víc než za celý loňský rok. Vyplývá to z dat, která ČT poskytly krajské hygienické stanice a Státní zdravotní ústav (SZÚ). Nejvíce případů je v současnosti v Plzeňském kraji. Očkování proti příušnicím je v Česku povinné.

Příliš soli je podle hygieniků v každém pátém obědě, které vydávají školní jídelny v Jihomoravském kraji. Pracovníci hygienických stanic se ve čtvrtek vydali na kontrolu, při níž kontrolovali také teplotu nebo způsob skladování jídla.

Češi už nakoupili skoro tři tisíce nocleženek pro lidi bez domova. ČT to sdělila mluvčí projektu Nocleženka Tereza Melišová. V loňském roce jich lidé nakoupili skoro třicet tisíc. Díky projektu mohou lidé bez domova přespat v noclehárně, kde dostanou polévku a mohou tam vyhledat pomoc sociálního pracovníka. Noclehárny se otevírají 1. listopadu.

Nově navržená pravidla pro školní budovy by měla pro budoucí stavby platit od října. Upravená vyhláška zavádí mimo jiné povinnost měření kvality vzduchu ve třídách, mění požadavky na osvětlení a dává více prostoru pro rozhodování o podobě a chodu školy zřizovatelům a ředitelům škol. Pro stávající školy se připravuje další úprava, podle níž budou muset sledovat koncentraci oxidu uhličitého ve výukových prostorech. S jejím zavedením se počítá v horizontu let.

Lidí nakažených svrabem v Česku přibývá. Čísla jsou nejvyšší za posledních dvacet let. Od ledna do konce června lékaři nahlásili 4 873 případů. Loni jich přitom za celý rok bylo 5 276. Ukazují to data Státního zdravotního ústavu. Svrab se přenáší přímým kontaktem s nemocným, s jeho oblečením nebo ložním prádlem. Projevuje se zarudlými pupínky a silným svěděním.

Ve speciálně upraveném nákladním autě funguje plně vybavená zubní ordinace. Na její přestavbu se složili Češi a její posádka nyní slouží poblíž frontové linie u 24. ukrajinské brigády. Pracuje v ní čerstvě vystudovaný a poté mobilizovaný zubař Max. Zkažené zuby jsou podle něj velký problém – bolest dokáže vojáky někdy i vyřadit z boje.

Členka sněmovního školského výboru Renáta Zajíčková (ODS) míní, že ve školství přetrvávají problémy, které se měly řešit již před deseti lety. To se ale nestalo, obce a kraje podle ní nedostatečně pracovaly s demografickým vývojem. S tím souhlasí analytik PAQ Research Karel Gargulák. Podle něj se také změnilo přemýšlení žáků, rodičů a učitelů o tom, jak má být vzdělávací dráha strukturována. „Aspirace rostou a my nechceme nutit patnáctileté dítě rozhodovat se pro úzce specializovaný obor,“ podotkl s tím, že poptávka po všeobecném vzdělání je tak větší.

Olomoučtí policisté odložili případ poplašné zprávy o šíření vysoce infekční tuberkulózy z řad ukrajinských vojáků cvičících na Libavé. Pachatele, který nepravdivou zprávu na internet umístil, se nepodařilo zjistit, řekl krajský policejní mluvčí Libor Hejtman. Případem se kriminalisté zabývali od února, stopy vedly do zahraničí, pachatele se však vypátrat nepodařilo. Falšovaná zpráva hygienické stanice varující před tuberkulózou kolovala prostřednictvím sociálních médií a elektronické pošty.

Ve středu 1. března uplynuly tři roky od doby, kdy testování objevilo v Česku první případy nového typu koronaviru. Dle přednostky pneumologické kliniky Martiny Koziar Vašákové pandemie ještě u konce není, nicméně díky imunizaci lidstva není jeho mortalita tak vysoká. Lékař z Ústavu všeobecného lékařství Cyril Mucha si myslí, že se covid pomalu posouvá k běžnému virovému onemocnění. „Jak se bude do budoucna zmírňovat, stane se běžným onemocněním,“ soudí i bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Současný šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) si to však nemyslí, jde o závažnou nemoc, podotkl. „Stává se z něj onemocnění, o kterém víme řadu věcí, umíme ho léčit,“ upřesnil.