Hygiena strana 4 z 4

Mýt si ruce mýdlem a teplou vodou po dobu 20 vteřin je společně s pobytem doma a odstupem od ostatních lidí nejlepší zbraní, kterou máme proti koronaviru. Existuje v tom jeden zásadní a přitom jen zřídka zmiňovaný rozdíl v tomto základním hygienickém návyku: ženy si myjí ruce častěji a pečlivěji než muži, napsal zpravodajský server CNN.

Vláda se rozhodla odvolat hlavní hygieničku Evu Gottvaldovou. Řízením úřadu namísto ní pověří ředitelku středočeské hygienické stanice Jarmilu Rážovou. Potvrdila to mluvčí středočeské hygienické stanice Dana Šalamunová. O odvolání Gottvaldové rozhodla vláda jednomyslně, uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nezvládla svoji práci a pozici.

Liberecký a Jihomoravský kraj vyhlásily chřipkovou epidemii. Připojily se tak k regionům, kde epidemie odstartovala už dříve. V některých krajích počet případů stále stoupá, naopak například na severozápadě republiky či ve středních Čechách počet nemocných klesá. Podle hygieniků za to mohou třeba i jarní prázdniny. Kvůli chřipkám zakazuje návštěvy celá řada nemocnic či domovů pro seniory.

Šíření čínského koronaviru pozorně sledují i české úřady. Ministerstvo zdravotnictví chystá informační kampaň na Letišti Václava Havla v Praze. Mířit bude hlavně na cestující z Číny. Připravené jsou také laboratoře, které dokáží předběžně potvrdit podezření na nákazu do šesti hodin.

Přesně před deseti lety, 12. ledna 2010 zasáhlo karibské Haiti mohutné zemětřesení. Zemřelo tehdy přes 200 tisíc lidí, dalších 300 tisíc bylo zraněno. O domovy přišly dva miliony lidí. Kvůli zoufalým hygienickým podmínkám navíc v zemi vypukla nejhorší epidemie cholery v novodobé historii. S následky zemětřesení Haiti bojuje dodnes. Miliony obyvatel jsou závislé na mezinárodní potravinové pomoci a tisíce lidí přežívají v provizorních podmínkách.

Většina kosmetických prostředků, jako jsou houbičky na make-up, řasenky nebo lesky na rty, jsou podle výzkumu vědců z Aston University kontaminované potenciálně smrtícími bakteriemi. Důvodem je hlavně jejich dlouhodobé používání a nedostatečné čištění. Studie vyšla v odborném časopise Journal of Applied Microbiology.

S přicházející zimou začíná Řecko stěhovat migranty z přeplněných táborů na ostrovech v Egejském moři na pevninu. Vláda prosadila zákon o zrychlení azylového řízení, který má neúnosnou situaci řešit. Lidi bez nároku na azyl hodlá co nejdřív deportovat. Počet běženců z Turecka v posledních měsících zase stoupá. Kritická je situace i v Bosně a Hercegovině.

Organizace Naděje spouští sbírku Darujte nejen nohy v teple. Navazuje na úspěch loňské kampaně, díky které na zimu obula více než 500 lidí bez domova. Letos můžou dárci přispívat i na oblečení nebo celé zimní sety, řekla ČT mluvčí pražské Naděje Gabriela Sčotková.

Některé správy silnic ani města nemají dobrou zkušenost s takzvaným tichým asfaltem. Měl snižovat hlučnost aut, jenže málo vydrží, je podle kritiků zbytečně drahý, a navíc se musí často a náročně čistit. Silničáři ho i proto nechtějí dále používat. Špatné zkušenosti má třeba Jihlava nebo Vysoké Mýto na Orlickoústecku. Naopak v Pardubicích si ho pochvalují a chystají položení speciálního povrchu na dalších úsecích.

Za zažívacími potížemi desítek dětí na letním táboře na Lounsku stály podle hygieniků dopředu uvařené knedlíky a také nedostatečné mytí rukou. Výsledky z laboratoří ukázaly na bakterii Bacillus cereus v knedlících a také na znečištění střevními bakteriemi. Lékaři museli ošetřit třicítku lidí, žerotínský tábor hygienici uzavřeli. Nejde přitom o jediný tábor, který řešil střevní potíže. V minulém týdnu zůstaly prázdné stany v Rajnochovicích ve Zlínském kraji.

Veterináři spolu s policií zjistili v areálu libušské tržnice SAPA 80 kilogramů potravin bez dokladů o původu. Provozovateli hrozí 50milionová pokuta, šlo o sušené ryby, olihně nebo zmrazené kachny, část produktů byla plesnivá, uvedl za Státní veterinární správu Petr Majer.

V českých nemocnicích se ročně nakazí 150 tisíc pacientů, deset tisíc z nich v důsledku infekce zemře. Informoval o tom Státní zdravotní ústav. Ty nejzávažnější případy, ve kterých hraje roli pochybení konkrétního lékaře nebo zdravotníka, pak obvykle končí u soudu. Lze se komplikacím vyhnout a jak? I o tom byla řeč ve čtvrteční Devadesátce ČT24.

Studii, která měla změřit, jak moc lidé močí do bazénů, vytvořili vědci z kanadské University of Alberta. V průběhu tří týdnů měřili hodnoty moči v 31 bazénech a vířivkách ve dvou kanadských městech: stopy moči našli ve 100 procentech vzorků.