V čínském Wu-chanu žije stejně obyvatel jako v celém Česku, jenže na devětkrát menším prostoru. Ideální prostředí pro epidemie. A na sklonku roku 2019 se tam začal šířit nový koronavirus, který se nakonec přelil do celosvětové pandemie. Jak reagovala Čína a jak svět? A jak postupovalo Česko? Tématu se věnoval ekonomicko-publicistický pořad České televize Bilance.
„Mohli jsme to zvládnout daleko lépe. S daleko menším počtem obětí a s daleko menším počtem finančních prostředků, které nás to stálo. Při té první vlně všichni mluvili o tom, jak budeme připraveni na tu potenciální druhou, jak budeme mít technologie, jak zapojíme call centra, jak zapojíme nezdravotníky, jak budeme mít připravenou testovací kapacitu. Nic z toho nebylo připraveno,“ popsal situaci v tuzemsku epidemiolog Petr Smejkal.
Staronový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ale s jeho tvrzením nesouhlasí. „Ono se řekne několik měsíců, ale v reálné praxi se věci velmi těžko řeší takto rychle. Systém má nějakou setrvačnost, ani hygienické stanice dlouho nechtěly pustit, řekněme, nějaký laický prvek třeba do trasování. Řekli, že to je odborná činnost, že to musí dělat pouze epidemiologové, že to nemůže dělat nějaká sekretářka a podobně,“ ohradil se Vojtěch.
Další aspekty covidové krize a názory na její průběh nabízí kompletní reportáž ve videu v úvodu článku.
