V neděli zřejmě skončí nouzový stav. Česko by se v novém týdnu ocitlo bez celoplošných omezení zaváděných kvůli pandemii koronaviru, řadu oblastí by ale mohla dál regulovat souhra krajů a rozhodnutí ministerstva zdravotnictví na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. Přinášíme přehled dostupných informací.
Bez nouzového stavu může cestu z pandemie řídit souhra ministerstva, hygieny a krajů
11 minut
UDÁLOSTI: Jaké možnosti nabízí řízení pandemie bez nouzového stavu?
Desítky úřadů, státních institucí i miliony obyvatel v posledních hodinách zjišťují, co pro ně bude znamenat avizovaný konec nouzového stavu. Skončit má v neděli 14. ledna poté, co vláda pro jeho několikáté prodloužení nezískala podporu Poslanecké sněmovny. O své vůli ho znovu zavést nemůže, premiér Andrej Babiš (ANO) připouští jedinou možnost: „Pokud hejtmani požádají, podle pravidel a zákonů je to jediná zákonná možnost prodloužení nouzového stavu.“
Další jednání hejtmanů se čeká v sobotu, v tuto chvíli (v pátek večer) platí nedělní konec stávajícího režimu – a jaký dopad to bude mít do života lidí uprostřed koronavirové pandemie, dosud nebylo zcela zřejmé.
Kabinet tvrdí, že změna výrazně zkomplikuje dosavadní opatření proti šíření nákazy. Speciální pandemický zákon sice vláda schválila loni v květnu, sněmovna ho ale dodnes nezačala projednávat.
Opoziční strany zase argumentují tím, že prakticky všechna rozhodnutí mohou zůstat zachována – jenom je patřičná místa budou muset mnohem lépe zdůvodňovat. Rozhodující v tu chvíli bude právě ministerstvo zdravotnictví řízené Janem Blatným (za ANO) ve spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi.
Svými opatřeními mohou významnou část dosavadních krizových opatření nahradit a patřičnou páku mu dává zákon o ochraně veřejného zdraví. Tato právní norma umožňuje pomocí precizně formulovaného zdůvodnění omezit cestování z konkrétních oblastí, zakázat divadelní a filmová představení i sportovní akce. Mohou se také uzavřít školy, hotely a restaurace – cílit by ale měla opatření primárně lokálně.
Postavení krajů
Podle ústavních právníků mohou ministerská a hygienická nařízení doplnit také hejtmani, protože dalším legislativním rámcem nabízejícím řešení je vyhlášení krajského stavu nebezpečí. Zákon s ním počítá například při živelních pohromách nebo průmyslových haváriích, ale i při jiném nebezpečí – a podle všeho i tom pandemickém.
Každý kraj si ho může vyhlásit sám (například v Karlovarském už běží patřičné přípravy) a hejtmani i pražský primátor při něm mají mimořádné pravomoci. Mohou zakázat nebo omezit pohyb a pobyt lidí na území svého kraje, mohou také ukládat pracovní výpomoci, nařídit povinnost poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace nebo zajistit organizaci dalších nezbytných opatření.
Stav může trvat maximálně 30 dnů, jeho další prodloužení pak musí odsouhlasit vláda. V názorech na jeho zavádění se jednotlivé kraje liší. Předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) upozorňuje, že stav nebezpečí je určen spíše pro katastrofy typu povodní než pro současnou pandemii – čímž se debata znovu vrací k potřebě pandemického zákona ve chvíli, kdy neplatí nouzový stav, ale republika v nouzi zůstává.
Ústavní právník Jan Kysela upozorňuje, že sněmovna se vyslovila proti nouzovému stavu, a „na tom přání hejtmanů nic nezmění“. K dispozici nyní mají nyní výše zmíněné prostředky, a teprve ve chvíli, kdy by se ukázalo, že jsou nedostatečné, bude „možné zvážit, jestli nebude potřeba znovu vyhlásit nouzový stav, protože parametry situace se tak zhoršily, že se změnil skutkový stav.“
Co se tedy po konci nouzového stavu změní? Česká televize připravila přehled jednotlivých oblastí života s informacemi, které jsou v tuto chvíli (pátek večer) dostupné.
Omezení pohybu
Jistě skončí plošný zákaz nočního vycházení. Ten teď platí od 21 hodin do pěti ráno, byť s výjimkami, jako jsou cesty do zaměstnání nebo cesty zdůvodněné ochranou života nebo majetku. Policie nyní čeká, jak bude dál postupovat vláda, případně jednotliví hejtmani, a velký otazník se vznáší i nad významnějším omezením pohybu v okresech Cheb, Sokolov a Trutnov, které kabinet od půlnoci uzavřel.
Policejní hlídky, které nyní kontrolují lidi na hranicích okresů, jsou zde v rámci nouzového stavu, v neděli by tak jejich služba skončila. „Nevím, jestli ta opatření se dají přepsat do ochranného opatření ministerstva zdravotnictví. My počítáme s čtyřdenním cyklem a službu jsme připraveni vykonávat dlouhodoběji,“ řekl náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek.
„Je řada možných způsobů, ke kterým může přistoupit jak kraj, tak vláda. Místo se dá samozřejmě kdykoliv opustit, ale my jsme připraveni na tu variantu, kdy bychom pokračovali, a tak to nastavujeme i dál,“ sdělil krajský policejní ředitel v Karlovarském kraji Petr Macháček.
Školství
Školství by se konec nouzového stavu nijak dotknout neměl, což dlouhodobě avizuje i ministr školství Robert Plaga (ANO). „Pokud jde o regulace škol, je možná i mimo nouzový stav cestou ministerstva, opět ale se zhodnocením, zda jsou jednotlivá omezení proporční, zda neexistuje lepší, méně zatěžující řešení,“ potvrzuje právník specializující se na zdravotnictví Ondřej Dostál.
I nadále platí, že se výuka ve školách týká těch nejmenších dětí v mateřských školách a v přípravných třídách základních škol, žáků speciálních škol a prvňáků a druháků základních škol. Všichni ostatní pokračují distanční výukou, a o jejich návratu se vedou jednání bez ohledu na nouzový stav – jednou z podmínek by mohlo být jejich pravidelné testování.
Pokud jde o pondělní výuku, školy, podle školských odborů, počítají s pokračováním v současném režimu, třebaže oficiální informace zatím neobdržely. „Všichni se chceme chovat rozumně. Školy určitě otevírat nebudou, ale od státní správy bych očekával, že na to relevantně zareagují informacemi pro ředitele škol,“ sdělil předseda školských odborů František Dobšík.
Obchody a služby
S koncem nouzového stavu by od pondělí mohli otevřít podnikatelé. Otázka visí nad zpřístupněním restauračních zařízení, trhů, společenských akcí nebo ubytovacích zařízení. Ty se totiž mohou omezit lokálně, anebo plošně na základě zmíněného zákona o ochraně veřejného zdraví, který svůj dosah na tyto oblasti explicitně zmiňuje.
Naopak maloobchod a služby by mohly vítat zákazníky. Zákon o ochraně veřejného zdraví je explicitně neuvádí; pracuje sice s formulací, že „lze zakázat či omezit další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku“, pražský městský soud ale vloni na jaře jakékoliv omezení maloobchodního prodeje bez nouzového stavu vyloučil.
Určitá omezení v těchto provozech může dál nařizovat hygiena – tedy povinné nošení roušek, rozestupy, používání dezinfekce nebo maximální počet zákazníků přítomných v provozovně. Někteří podnikatelé si otevřením přesto nejsou jistí a čekají na zprávy, které přijdou od vlády, případně od hejtmanů.
„Vláda musí zareagovat na to, že musíme být dva, tři měsíce bez řady základního zboží,“ prohlásil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Všichni obchodníci jsou připraveni otevřít, když to bude možné. Jsme připraveni omezovat lidi v obchodech tak, aby se neshlukovali, mít všude desinfekce, instalovat plexiskla. Aby sektor dokázal přežít, musí otevřít – a musí se začít nakupovat.“
Kultura
Stejně jako v případě restaurací a ubytování by i chod kultury mohl dál regulovat ministerský výnos. Zákon o veřejném zdraví dosáhne na divadla i kina, své služby by naopak mohly začít nabízet knihovny – ty v tuto chvíli pouze bezkontaktně, s koncem nouzového stavu by mohly otevírat výdejní okna, případně plné provozy.
Sportoviště
Ve chvíli, kdy přestane platit nouzový stav, by se měla otevřít pro sportovce i veřejnost všechna venkovní i vnitřní sportoviště nebo tělocvičny, navíc by se měla zpřístupnit divákům - nutností by měly být rozestupy a roušky.
V platnosti by podle Národní sportovní agentury zůstala pro všechny i povinnost nošení roušky ve vnitřních prostorech sportoviště s výjimkou doby tréninku, cvičení, turnaje či závodu. Hygienické stanice zase mohou upravit ještě počty osob, které mohou být na sportovišti.
Na možné otevření se připravují zejména lyžařské areály; vlekaři i před čtvrtečním hlasováním sněmovny patřili k nejhlasitějším kritikům dosavadních omezení. Pokud se tak během víkendu nic nezmění, je podobně připravená na otevření většina lyžařských středisek.
„Je otázka, co s naším ubytováním, s našimi gastro-službami, ale samozřejmě pro nás svým způsobem dobrá zpráva, že se to (zvládání pandemie) začne řídit nějakými parametry ve vztahu k tomu, co se děje v kterém kraji,“ komentoval předpokládaný konec plošných opatření spolumajitel jesenického ski-areálu Kopřivná Karel Ležatka.
