Premiér Andrej Babiš (ANO) se během interpelací distancoval od navrhované podoby nového hygienického úřadu, který by mohl získávat data o pohybu občanů. Ministerstvo zdravotnictví včetně jeho šéfa Jana Blatného (za ANO) podle premiéra pochybilo, když podobnou pravomoc připustilo. Koncepce úřadu v uplynulých dnech čelila kritice kvůli údajnému totalitnímu potenciálu.
Centralizovaná hygienická služba pod dohledem hlavního hygienika by podle návrhu novely měla například pravomoc omezit či zakázat cestování, omezit setkávání mezi lidmi, veřejnou dopravu nebo obchody. Mohla by také mimo nouzový stav žádat od operátorů lokalizační data o pohybu nakaženého až tři týdny nazpět ohledně míst, kde pobýval alespoň 20 minut. V současné době hygienici tato data mohou využít jen po souhlasu uživatele mobilního telefonu.
Koncepce, kterou resort předložil v rámci novely zákona o veřejném zdraví, už v minulých dnech čelila prudké kritice z opozičních lavic, mluvilo se o úřednické totalitě i velkém bratrovi. Tématu se proto věnovaly i čtvrteční interpelace na předsedu vlády.
Někdejší lidovecký šéf Marek Výborný upozornil, že by se fakticky vytvořil úřad s většími pravomocemi, než má ministr zdravotnictví a vláda jako celek, poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolóra) kladla otázku, zda chce vláda „zavádět speciální úřad na šmírování lidí a omezování lidských svobod“ a koncentrovat „takovou moc do rukou někoho, kdo nikým nebyl volen“.
„Jednoznačné pochybení ministerstva zdravotnictví“
Premiér Babiš se následně od úřadu v navržené podobě distancoval. „Nechceme a nepodpoříme žádný zákon, který by omezoval osobní svobodu jednotlivce nebo umožňoval sledování spoluobčanů,“ řekl. „Je to jednoznačné pochybení ministerstva zdravotnictví, neměli to vůbec dávat ven. Pan ministr je tam (v úřadu) nový, řeší covid. Nikdo nepřemýšlí totalitně.“
Resortu se ale premiér částečně zastal. Kontroverzní návrh je podle něj jen snahou posílit kompetenci úřadů, které v pandemii narážejí na své limity při „trasování a ochraně zdraví lidí“. Premiér nicméně ubezpečoval, že zákon ještě míří do připomínkového řízení a že ho k dispozici a úpravám dostanou i poslanci.
Sám ministr Blatný se přitom normy před nedávnem zastával. Argumentoval tím, že pravomoci zákazu a zavírání (obchodů či škol) pravomoci krajské hygienické stanice už mají, jen je nelze vydávat plošně.
Střechový orgán potřebujeme, říká ministr
Podle jeho vyjádření v rámci interpelací má pak střechový orgán především usnadnit řízení české hygieny; tu v současnosti reprezentuje čtrnáct krajských stanic. „V období boje s epidemií se to ukázalo jako situace, která není dostatečně efektivní a jejich koordinace prostřednictvím ministerstva zdravotnictví je značně obtížná,“ upozornil ministr s tím, že konečné rozhodnutí je dnes na řediteli krajské hygieny, což vede k nejednotě ve státní správě.
„Není zajištěna možnost centrálního řízení státu a této služby. Vidíme to jako něco, co nás potenciálně ohrožuje,“ hájí myšlenku ústředního orgánu. „Bude mít pravomoc direktivně řídit vedení jednotlivých stanic.“ V tom také podle Blatného leží podstata celé změny.
„Lze bez problému vypustit jakoukoliv spolupráci s mobilními operátory. Na tom to opravdu nestojí.“
