Zemědělci letos podle Agrární komory ČR (AK ČR) sklidili 6,75 milionu tun obilovin, což je druhá nejhorší úroda za posledních dvanáct let. Sklizeň řepky dosáhla 950 tisíc tun, tedy nejméně od roku 2003. Celkem podle komory přijdou zemědělci na tržbách za obilniny a olejniny o sedm miliard korun. Nepříznivé výsledky podle AK ČR způsobily výkyvy počasí a snížení osevních ploch, řekl na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích prezident komory Jan Doležal.
Zemědělci měli letos druhou nejhorší úrodu za posledních dvanáct let
Veškeré plochy podle Doležala posekali zemědělci ještě před zahájením agrosalonu. Poslední odhad Českého statistického úřadu uváděl, že se sklidí 6,772 milionu tun základních obilovin, oproti loňsku o 9,5 procenta méně. Předseda komoditní rady pro obiloviny a olejniny při Agrární komoře ČR Martin Volf má podobný odhad, sklidilo se podle něj meziročně o desetinu obilovin méně.
Z údajů komory vyplývá, že se snížil také výnos, nejhůře jsou na tom ozimá pšenice a ozimý ječmen. Loni dosáhl výnos základních obilovin 5,99 tuny na hektar, letošní výnos odhaduje komora na 5,42 tuny. Řepky sklidili zemědělci letos o 27 procent méně a hektarový výnos klesne z 3,45 tuny na 2,77 tuny.
Podniky by se mohly zaměřit na jinou produkci
Podle statistiků zemědělci letos obdělávají nejmenší osevní plochu od počátku sledování před více než sto lety. Oproti loňsku se osevní plocha základních obilovin zmenšila o 2,7 procenta na 1,215 milionu hektarů. Snížení plochy v loňském roce souviselo podle Doležala s dlouhodobě neřešenými dovozy zemědělských komodit ze třetích zemí, včetně Ukrajiny.
„V Česku jdou navíc regulace pro zemědělské hospodaření často i nad rámec evropských pravidel, což naše zemědělce na trhu značně znevýhodňuje. Očekáváme proto, že výměra hlavních obilovin i olejnin bude nadále klesat,“ řekl. V dalších letech nevylučuje Doležal přeorientování podniků na jinou produkci.
Podle Volfa pokles úrody i výnosů způsobí, že v Česku bude osevní plocha nadále klesat. „Nová osevní plocha řepky bude dále nižší, Česká republika nebude ani zdaleka soběstačná,“ varoval.
Nedostatek mouky nehrozí, tvrdí ministr
Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je ale úroda standardní, oproti loňskému roku je nižší o něco přes dvě procenta. „Objemově jsme na sedmi milionech tun, ale to je také kvůli tomu, že se oselo méně ploch. Nikdo nemusí mít obavy, že bychom neměli mouku na výrobu pečiva, že by byl nedostatek, dva miliony tun obilovin budeme exportovat do zahraničí,“ řekl už dříve ministr. Orientaci i na jiné druhy komodit považuje ministr za správný vývoj zemědělství.
Pokles úrody nezpůsobí nedostatek surovin pro výrobu řepkového oleje a pečiva ani podle agrárního analytika Petra Havla. Už dříve uvedl, že produkce obilnin a řepky je v Česku dlouhodobě přebytková.
Mrazy a bouřky způsobily škody za stovky milionů
Jarní mrazy a pak silné bouřky způsobily letos dosud zemědělcům škody za více než 650 milionů korun, vyplývá z údajů Generali České pojišťovny, která pojišťuje dvě třetiny českých zemědělců. Mráz letos podle ní zanechal na ovoci, zelenině a řepce nejvyšší škody za posledních osmnáct let.
„Celkový počet pojistných událostí je 1140. V případě jarních mrazů máme nahlášeno 142 pojistných událostí za 113 milionů korun. Jde o nejhorší čísla od roku 2006. V případě krupobití stačily pouhé dva týdny na přelomu června a července, během nichž jsme zaregistrovali 530 škod za 380 milionů korun,“ řekla manažerka zemědělského pojištění Generali České pojišťovny Alena Stiborová. Čísla se navíc ještě můžou zvýšit, úrodu budou zhodnocovat další pěstitelé ovoce a vinné révy.
Jarní mrazy se sice objevily v podobné době jako v minulých letech, ale kvůli předchozímu teplému počasí na jaře byly plodiny ve výrazně pozdější fázi svého vývoje. Navíc byly velmi nízkým teplotám vystaveny dlouhou dobu.
Mezi poničenými porosty dominovaly zejména ovoce, jahody, borůvky, mák, vinná réva, zelenina, cukrovka a také řepka ozimá, u které mrazy způsobily mnohdy snížení výnosu o více než třicet procent. Celková poškozená plocha jarními mrazy jen u klientů Generali České pojišťovny dosáhla 4500 hektarů.
Krupobití letos podle Stiborové postihlo přes 78 tisíc hektarů. Objevilo se zejména na přelomu června a července, kdy během dvou týdnů přineslo 530 škod za 380 milionů korun. „Opakující se extrémní bouřky do poloviny srpna zatím našim klientům způsobily 817 škod v odhadované výši 524 milionů korun,“ dodala. Krupobití nejvíce ničilo úrodu řepky, obilnin, luskovin, brambor, máku a také cukrovky.
Počasí letos působilo škody zemědělcům opakovaně. Ve 226 případech měli více než jednu škodu na plodinách. Z toho v sedmdesáti případech to byly tři a více škod. Jednoho farmáře postihlo dokonce devět pojistných událostí ze základního pojištění, jako jsou kroupy, vichřice, záplava, povodeň nebo mráz, dodala Stiborová.