V Českých Budějovicích ve čtvrtek začal mezinárodní agrosalon Země živitelka. Hlavním tématem je využití chytrých technologií v zemědělství v projektu Smart Farming. Vzhledem k jubilejnímu 50. ročníku výstavy bude tématem také historie. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na zahájení řekl, že prostor pro razantní snižování cen potravin už není. Podle něj by to poškodilo zemědělce. Nynější ceny označil za v zásadě přiměřené. Premiér Petr Fiala (ODS) dodal, že potraviny zlevnily nejvíc ze zemí OECD.
Ceny potravin v Česku nyní meziročně klesly zhruba o 3,8 procenta, snížily se nejvíc ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), zmínil Fiala. Pokles cen připsal tlaku vlády a zavedeným opatřením, jako je například snížená sazba DPH na potraviny. Výborný upozornil, že ceny jsou nyní „v zásadě přiměřené“.
„Takovým poklesem cen potravin se teď nemůže pochlubit žádná jiná členská země OECD,“ řekl český premiér. S tím souhlasil i Výborný, zároveň ale upozornil, že na další pokles cen momentálně není prostor. „Protože ten negativní dopad by potom směřoval primárně k prvovýrobě, farmářům, zemědělcům a ovocnářům,“ vysvětlil.
Ministr Výborný také poukázal na to, že právě ceny potravin táhly inflaci dolů až k dnešním 2,5 procenta. „V současnosti jsou ceny potravin přiměřené. Ale v souvislosti s neočekávanými vlivy, jako byly jarní mrazy, které měly dopad hlavně na ovocnáře, může dojít ke zvýšení cen jablek, nejsme schopni vše vyřešit dovozem,“ řekl.
Faktorů, které k poklesu cen potravin vedly, je podle agrárního analytika Petra Havla více než jen tlak vlády. „Ceny potravin klesly především proto, že zemědělcům i výrobcům potravin klesly náklady na produkci, mimo jiné v zemědělství klesly ceny průmyslových hnojiv a krmiv, v potravinářství mimo jiné ceny energií. Apely vlády na snižování cen měly spíše psychologický efekt, snížení DPH o tři procentní body se sice také projevilo, ale jen u potravin jako takových, zatímco DPH u nápojů vzrostla,“ vysvětlil.
Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje v obchodech ceny třinácti nejběžnějších potravin. Ze srovnání srpnových údajů v roce 2021 a letos vyplývá, že průměrné ceny se za poslední tři roky zvýšily u dvanácti ze sledovaných položek o více než dvacet procent. Například cukr krystal zdražil v daném období o 65 procent, brambory dokonce o 88 procent, vyplývá z dat ČSÚ.
„Potraviny se nevrátily na původní cenu, je smutné, že premiér naší země ani neví, kolik co stojí,“ reagovala na veletrhu stínová ministryně zemědělství z opozičního ANO Margita Balaštíková. Vláda podle ní hodně věcí změnila tak, že české potravinářství a zemědělství nejsou konkurenceschopné. „Vláda by měla udělat takovou dotační politiku, aby podnikatelé mohli investovat a věřili v návratnost těch nemalých investic,“ míní.
Zastavte byrokracii, vyzvala Potravinářská komora
Prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová apelovala na vládu, aby se více postavila za výrobce potravin proti podle ní nesmyslným předpisům z Evropské unie. Tato pravidla prý ohrožují rozvoj potravinářství, strategickou bezpečnost Česka v potravinách a zahrnují potravináře a zemědělce byrokracií, která je zbytečná. Jako příklad uvedla odlesňování, které se podle ní Česka netýká, protože se v tuzemsku za posledních 70 let zvýšila plocha lesů o 165 tisíc metrů čtverečních. Potravináře podle ní zatěžuje i vykazování emisí nebo snižování živočišné výroby.
„Aby se mohli potravináři rozvíjet a zásobovat spotřebitele kvalitními výrobky s nižším obsahem cukru, tuku a naopak vyšším obsahem vlákniny, potřebují stabilní a předvídatelné prostředí pro podnikání. Bohužel je tu trošku problém s Bruselem, proto jsem chtěla apelovat na vládu České republiky, aby se proti těm bruselským nesmyslným předpisům ohradila," prohlásila.
Velkou byrokratickou zátěž zemědělců potvrdil i Výborný. Uvedl, že jeho ministerstvo chce postupně tuto zátěž snižovat. „Kdybychom měli udělat přehled zátěže kontrolní, administrativní, tak se určitě dostaneme přes padesát procent toho, co určuje Evropská komise. Budeme tedy na evropské úrovni usilovat o to, abychom tuto zátěž snížili,“ slíbil.
Smart farming
Výborný na agrosalonu vyzdvihl roli moderních technologií, které zemědělcům dnes usnadňují práci a pomáhají k vyšší konkurenceschopnosti. Proto ministerstvo zemědělství jejich používání podporuje. „Na veletrhu Země živitelka vidíme, že se ze zemědělství, ale i z potravinářství, lesnictví a vodního hospodářství staly moderní obory. A díky modernizaci můžeme být i více konkurenceschopní,“ řekl Výborný.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ve svém projevu také ocenil práci zemědělců a technologický posun v tomto oboru. „Vypadá to, že dříve farmáři jen sklízeli a starali se o zvířata, dnes to jsou spíše informatici. Je vidět, že se zemědělství vyvíjí, a je vidět, jak využívá moderní technologie,“ řekl. Ocenil také dětský zemědělský svět, protože se tak děti seznámí s farmařením a pochopí, že někdo musí pole obdělat a starat se o zvířata.
Na veletrhu, který potrvá do úterý 27. srpna, se představí více než šest set vystavovatelů, ale také zhruba tři sta hospodářských zvířat. Návštěvníci si budou moci prohlédnout nejvýkonnější kombajn, kterých je na světě jen patnáct. Kromě toho také nejvýkonnější sklízecí řezačku na světě, nejsilnější traktor současnosti nebo třídičku ovoce, která třídí na základě vícero parametrů jako velikosti, barvy nebo tvaru.
Připraveno je prezentační pódium, kde budou podle Výborného k vidění nejnovější trendy, inovace v rámci smart farming, ať už jsou to autonomní stroje, technologie, které mají chránit půdu před erozí nebo technologie, které mají šetřit peníze zemědělců. „Dneska velké téma protože ta situace není úplně jednoduchá, pokud jste schopni monitorovat například půdu a přesně vědět, kde a kolik té ochranné látky máte aplikovat, no tak samozřejmě ušetříte nemalé prostředky,“ řekl.
Nejhorší sklizeň za poslední roky
Na zahájení Země živitelky vystoupil také prezident Agrární komory Jan Doležal. Řekl, že české zemědělství není v dobré kondici. Loňská sezona byla hospodářsky nejhorší od roku 2011 a letošní bude zřejmě ještě slabší.
„Máme za sebou pravděpodobně nejhorší sklizeň obilovin za posledních 12 až 13 let. U řepky ozimé to bude nejhorší sezona za posledních 21 let. Způsobuje to fakt, že jsou nižší osevní plochy a jsou také horší hektarové výnosy, což bylo dáno tím letošním nepředvídatelným počasím, kdy byla teplá zima a brzy nastoupilo jaro,“ uvedl Doležal. Dodal, že situaci pak zkomplikovaly dubnové a květnové mrazy.
Vláda slíbila zemědělcům finanční kompenzace. Jde například o peníze pro ovocnáře, kteří odhadovali škody způsobené mrazy na stovky milionů korun. „Ale přišli jsme o dvě miliardy korun kvůli vyšší dani z nemovitých věcí, a to nám letos nikdo kompenzovat nebude,“ uvedl Doležal. Dodal, že navíc náklady na provoz zemědělcům za poslední tři roky stouply zhruba o třicet procent. Způsobila to inflace, vyšší cena používaných komodit a také vyšší nájmy za půdu.
Kvůli nepřízni počasí a špatné sklizni mohou letos zemědělci přijít na tržbách za obiloviny a olejniny až o šest miliard korun ve srovnání s loňským rokem. Loňská sklizeň podle dat komory dosáhla 7,47 milionu tun základních obilovin, tedy pšenice, žita, ječmene, ovsa a triticale. Zemědělci letos obdělávají nejmenší osevní plochu od počátku sledování před více než sto lety. Oproti loňsku se osevní plocha základních obilovin zmenšila o 2,7 procenta na 1,215 milionu hektarů.
