Dana Večeřová

V Českých Budějovicích ve čtvrtek začal mezinárodní agrosalon Země živitelka. Hlavním tématem je využití chytrých technologií v zemědělství v projektu Smart Farming. Vzhledem k jubilejnímu 50. ročníku výstavy bude tématem také historie. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na zahájení řekl, že prostor pro razantní snižování cen potravin už není. Podle něj by to poškodilo zemědělce. Nynější ceny označil za v zásadě přiměřené. Premiér Petr Fiala (ODS) dodal, že potraviny zlevnily nejvíc ze zemí OECD.

Zemědělce stále trápí přílišná byrokracie a levné dovozy zemědělských komodit. V březnu vyjely do ulic tisíce traktorů. Na podzim se mohou protesty opakovat. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v pořadu Zkraje farmáře ujistil, že vláda připravuje opatření v podobě novel zákona, které byrokracii sníží. Obrovským problémem je podle hostů pořadu také klimatická změna.

Ceny potravin v Česku jsou podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) stabilizované. Žádný důvod, aby potraviny zdražily, není, řekl v Otázkách Václava Moravce. Bude prý ostražitý, jak se ceny potravin budou vyvíjet. Snížení DPH na potraviny, které platí od začátku roku, se do cen podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy promítlo. Hosté pořadu debatovali také o situaci v zemědělství. Výborný sdělil, že vláda neomezí podporu takzvané zelené nafty pro zemědělce. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala přesto hrozí, že se tuzemští zemědělci na jaře přidají k celoevropskému protestu.

Obavy, že potraviny se začátkem roku 2024 zdraží, se vesměs nenaplnily. I když řada zákazníků nic nepostřehla, velké řetězce ujišťují, že zohlednily změny v sazbách daně z přidané hodnoty – u většiny potravin se daň snížila z 15 na 12 procent. U dětské výživy sice stoupla z 10 na 12 procent, ale někteří prodejci tvrdí, že jejich ceny nechali v původní výši. Projevil se naopak růst DPH u nealkoholických nápojů. Podle ministra zemědělství ale nelze z toho, co je vidět v obchodech v první pracovní den roku, možné vyvozovat definitivní závěry. Že by se mohla situace změnit, naznačil v Událostech, komentářích i předseda obchodnické asociace Pavel Březina.

Jakékoliv navýšení cen energií od ledna 2024 znamená výrazné navýšení cen potravin, prohlásil v Otázkách Václava Moravce prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Připomněl, že konsolidační balíček přináší také vyšší daň z příjmu, změnu pravidel zaměstnávání na dohody a další změny. Dopadů růstu cen energií se obává i prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Snížení daně z přidané hodnoty o tři procenta se podle ní nemůže projevit. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že nevidí důvod, proč by měly ceny potravin růst. Firmy by se podle něj měly přestat na ceny energií vymlouvat, protože se dostaly na průměr EU.

Letošní sklizeň v Česku je u konce. Ve srovnání s předchozím rokem sklidili zemědělci méně obilovin, ale průměrný výnos byl mírně lepší. Přes pozitivní hodnocení sklizně však analytici neočekávají, že by se díky ní zásadně změnily ceny potravin v obchodech.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) při prověřování vývoje cen na trhu s potravinami u pěti základních komodit nezjistil porušení hospodářské soutěže, tedy ani zneužití dominantního postavení, ani náznak případných kartelových dohod. Předseda ÚOHS Petr Mlsna uvedl, že trh reaguje na růst cen vstupů, proto úřad nedoporučuje zavedení cenové regulace. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) by se podle Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) měl omluvit za své výroky, v nichž z růstu cen potravin vinil hlavně obchodní řetězce. Ministr to však odmítl, trh s potravinami v Česku podle něj opět funguje.

Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) nechce po slovenském vzoru zavést na potraviny v obchodech cenové stropy. K poklesu cen podle něj povede zdravá konkurence mezi obchodníky. Nekula po jednání se zástupci ministerstva financí a obchodu také informoval, že jeho resort podal podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) kvůli cenám vajec. Jejich zdražení podle něj naznačuje, že obchodníci zneužívají dominantní postavení na trhu. Skupina se také podle ministra shodla na tom, že dozorové orgány jako například Česká obchodní inspekce (ČOI) mají zintenzivnit svou činnost a postupovat koordinovaně.

Potraviny v Česku zdražily za uplynulý rok podle Eurostatu o 27 procent – to je v rámci sedmadvacítky šestá nejvyšší hodnota. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza si myslí, že vláda zastropovala ceny energií příliš pozdě a příliš vysoko, což se promítá do cen potravin, prezident Agrární komory Jan Doležal zase upozorňuje na „setrvačnost“ v promítání cen v řetězci. Tématu se věnoval pořad 90' ČT24.

Za vysoké ceny některých potravin podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) mohou i nepřiměřené marže části obchodníků či zpracovatelů. Ti to ale odmítají a poukazují na růst nákladů i dražší produkty od zemědělců. Nekula proto svolává jednání. A pohrozil také kontrolami marží. Ekonomové upozorňují, že někteří obchodníci a potravináři mohou zneužívat velkou moc nad trhem.

Ceny potravin budou růst i v příštím roce,  k jejich pozvolnému snižování by snad mohlo dojít v jeho závěru. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Shodu našli také v tom, že pokud nedojde k zastropování cen energií i pro velké firmy (obchodní řetězce či potravináře), ať už na evropské, či národní úrovni, také se to výrazně promítne do cen potravin.

Ceny potravin nadále rostou, je potřeba zastropovat ceny energií a vyplatit potravinářům kompenzace, řekla v Událostech, komentářích prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Podle místopředsedy zemědělského výboru Petra Bendla (ODS) vláda hledá způsob, jak potravinářům pomoci nikoliv na úkor státního rozpočtu, ale odstraňováním byrokracie.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) jednal se zástupci zemědělců, zpracovatelů a obchodu kvůli kontrole marží u některých potravin. Podle ministra se shodli na tom, že je potřeba co nejrychleji prosadit novelu zákona o významné tržní síle. Aktuální kontroly označil Nekula za „varovně zdvižený prst“ ministerstva, které údajně už dříve zaznamenalo neúměrně vysoké marže u některých potravin. Jeho resort chce údajně dosáhnout toho, aby obchodníci a další členové dodavatelského řetězce nezneužívali současné situace a nezvyšovali své marže uměle.

Evropská komise chce do konce roku 2022 vytvořit společný grafický systém hodnocení výživové hodnoty potravin povinný pro všechny členské státy. Takzvané Nutri-Score převádí nutriční hodnotu do jednoduchého kódu, přičemž písmeno A v zeleném poli představuje zdravější potravinu, naopak E v červeném poli potravinu nejméně prospěšnou. Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová před systémem varuje, je prý extrémně zjednodušující.

Sněmovna schválila zákaz prodeje potravin dvojí kvality. Původní návrh zmírnila na potraviny s podstatně odlišným složením. Podle novely budou také muset obchody nad 400 metrů čtverečních prodat určitý poměr základních potravin pocházející z Česka. Poslanci přijali i zahrádkářský zákon. V úvodu zasedání složil slib nový poslanec Jan Jakob (TOP 09). V dolní komoře nahradil bývalého předsedu poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska. Poslanci poslali do závěrečného čtení kurzarbeit, podáno k němu však bylo více než třicet pozměňovacích návrhů.

Obchodní řetězce jsou stejně jako Svaz obchodu a cestovního ruchu proti pozměňovacímu návrhu k novele zákona o potravinách, kterou by měla projednat ve třetím čtení Poslanecká sněmovna. V návrhu poslanci Margita Balaštíková (ANO) a Zdeněk Podal (SPD) spolu s dalšími dvěma desítkami kolegů z různých stran požadují zavedení povinného podílu 55 procent českého zboží na pultech od příštího roku, následně by se měl tento podíl zvyšovat o pět procentních bodů každý rok až na 85 procent.