Mlékárny za zdražení másla nemohou, tvrdí potravináři. Dle Výborného je růst nepřiměřený

Drahé máslo ovlivňuje několik faktorů, zejména nedostatek tuku, zvýšená poptávka po jiných mléčných výrobcích a dlouhodobé šlechtění krav zaměřené na dojivost oproti tučnosti, řekl v pondělí předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Ohradil se také proti nedělnímu vyjádření ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL), že za vysoké ceny mohou částečně i mlékárny. Nesouhlas s výrokem Výborného z diskusního pořadu v CNN Prima News vyjádřila i Potravinářská komora. Ministr ale v pondělním pořadu 90' ČT24 řekl, že si za výroky stojí.

Výborný tvrdí, že část velkých mlékáren a prodejců se snaží využít či zneužít situaci na trhu před Vánocemi, situaci bude chtít prověřit. Potravináři drahé máslo vysvětlují vysokými přirážkami obchodních řetězců.

„Jestli za to (zdražení másla) někdo nemůže, tak to jsou mlékárny,“ sdělil Kopáček. Hlavní problém je podle něj v tom, že tučnost mléka několik let klesá a mléčný tuk na trhu chybí, což zvyšuje jeho cenu. Upozornil také na větší výrobu jiných mléčných výrobků. „Letos za devět měsíců jsme vyrobili o 10 500 tun sýra navíc,“ uvedl. Na máslo tak zbude méně tuku a výrobci ho musí spotřebovat více, dodal. „Zemědělci argumentují, že vyrobili více tuku. Sice mají pravdu, ale nám to nestačilo, protože jsme ho spotřebovali do jiných výrobků,“ řekl.

Máslo podle dat Českého statistického úřadu stálo v říjnu 275,06 koruny za kilogram, tedy asi 68,8 koruny za kostku o 250 gramech. Proti září se cena zvýšila o 11,2 procenta, ve srovnání s loňskem o 34,04 procenta.

Podle ministra je problém u potravinářů a obchodníků

Výborný v neděli připomněl, že výkupní ceny mléka stouply jen o několik desítek haléřů a problém není na straně chovatelů a farmářů, ale situaci se podle něj snaží zneužít část mlékařů. „To jde v ruku v roce s těmi, co máslo prodávají. Problém je u potravinářů a obchodníků. Budu chtít, aby příslušné kontrolní orgány věc prověřily,“ podotkl ministr.

Potravináři tvrdí, že Výborný vychází z nepřesných informací a odmítají, že by mohli za drahé máslo. Potravinářská komora v pondělí poukázala na vyšší cenu lidské práce a energií, ale zejména na vysoké obchodní přirážky, které v září řetězce podle komory navýšily po odečtení DPH o patnáct procent. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza to už dříve odmítl.

Podle vyjádření potravinářů musí některé české mlékárny k výrobě másla kupovat smetanu. Zatímco v lednu nakupovali smetanu za šedesát korun za kilogram, nyní stojí i přes sto korun.

Kopáček také upozornil, že české syrové mléko je obecně velmi řídké a má druhou nejnižší tučnost v Evropě, což způsobilo dlouhodobé šlechtění zaměřené na krávy s vyšší produkcí mléka.

Výborný na svých vyjádřeních trvá

Výborný si na nedělních vyjádřeních jednoznačně trvá, uvedl to v pořadu 90' ČT24. Zároveň dodal, že z pozice ministra zemědělství nemá žádné nástroje, pomocí nichž by mohl určovat, kolik bude máslo stát. „Pokud neroste výkupní cena mléka a nijak dramaticky se z měsíce na měsíc nemění ceny dalších vstupů, jako jsou energie nebo cena práce, tak nevidím důvod, aby ten růst byl meziměsíčně v řádu dvaceti korun. To si myslím, že je věc určitě nepřiměřená,“ sdělil.

Výborný také zopakoval, že určitou zodpovědnost za zdražování másla nesou velké mlékárny a obchodní řetězce. „Problém není v tom, že by dramaticky rostly ceny potravin. Tady se před Vánoci opět někdo pokouší zneužít jedné komodity, ze které naše maminky a babičky pečou vánoční cukroví,“ řekl. Doplnil, že během pondělí hovořil s ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem (STAN). „My jsme domluveni na nějakém postupu tak, abychom tady skutečně vyvinuli na všechny hráče tlak, aby hráli všichni fér,“ zdůraznil.

Prezidentka potravinářské komory ČR Dana Večeřová s Výborným nesouhlasí. „Potravináři určitě situace nezneužívají a nepřiměřeně nezvyšují ceny másla,“ sdělila. Ministr podle ní nelže, ale z resortu možná nemá správné údaje. Za pravý důvod zdražování másla označila ceny smetany. „V lednu stálo kilo smetany 58 až 60 korun, v současné době stojí sto korun,“ uvedla.

Za další problém pak Večeřová označila nedostatek tuku. „My věříme tomu, že ta cena klesne. Třeba po Vánocích, kdy nebude taková poptávka. Ale už se objevují i takové názory, že právě vzhledem k těm faktorům (…) samozřejmě máslo může zdražovat,“ uzavřela.

32 minut
90′: Kdo může za drahé máslo?
Zdroj: ČT24

Podle Prouzy zákazníci po celé Evropě přecházejí na tučné výrobky, což táhne ceny tuku nahoru. „Obecně platí to, že zdražují suroviny na výrobu másla po celé Evropě,“ vysvětlil. Za další, specificky české komplikace pak označil nedostatek pracovní síly a jedny z nejdražších energií v Evropě. Z vysokých cen másla viní potravináře. „Potravinářská komora se rozhodla rozjet kampaň za zdražování,“ míní. Podle Prouzy potravinářům už v minulosti zafungovalo vyvolání paniky okolo cen másla, které jim napomohlo k větším ziskům. „Čeští výrobci zkouší zdražovat ještě více než jejich západoevropská konkurence,“ dodal.

Podle agrárního analytika Petra Havla jsou důvody pro vysoké ceny másla objektivní. „Tady se sice ukazuje na obchodníky a potravináře, ale já si myslím, že ani jeden z těchto článků na tom nějakou zásadní vinu nemá,“ uvedl. Alternativou k máslu jsou podle něj různé rostlinné tuky, které celá řada zastánců zdravého životního stylu doporučuje. Pokud bude máslo dále zdražovat, tak spotřebitelé začnou hledat alternativy, řekl dále Havel. „Já myslím, že se ceny másla na začátku příštího roku minimálně budou stabilizovat a spíše trochu poklesnou. To zdražování nebude trvat donekonečna,“ odhadoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 2 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 2 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...