Mlékárny za zdražení másla nemohou, tvrdí potravináři. Dle Výborného je růst nepřiměřený

Drahé máslo ovlivňuje několik faktorů, zejména nedostatek tuku, zvýšená poptávka po jiných mléčných výrobcích a dlouhodobé šlechtění krav zaměřené na dojivost oproti tučnosti, řekl v pondělí předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Ohradil se také proti nedělnímu vyjádření ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL), že za vysoké ceny mohou částečně i mlékárny. Nesouhlas s výrokem Výborného z diskusního pořadu v CNN Prima News vyjádřila i Potravinářská komora. Ministr ale v pondělním pořadu 90' ČT24 řekl, že si za výroky stojí.

Výborný tvrdí, že část velkých mlékáren a prodejců se snaží využít či zneužít situaci na trhu před Vánocemi, situaci bude chtít prověřit. Potravináři drahé máslo vysvětlují vysokými přirážkami obchodních řetězců.

„Jestli za to (zdražení másla) někdo nemůže, tak to jsou mlékárny,“ sdělil Kopáček. Hlavní problém je podle něj v tom, že tučnost mléka několik let klesá a mléčný tuk na trhu chybí, což zvyšuje jeho cenu. Upozornil také na větší výrobu jiných mléčných výrobků. „Letos za devět měsíců jsme vyrobili o 10 500 tun sýra navíc,“ uvedl. Na máslo tak zbude méně tuku a výrobci ho musí spotřebovat více, dodal. „Zemědělci argumentují, že vyrobili více tuku. Sice mají pravdu, ale nám to nestačilo, protože jsme ho spotřebovali do jiných výrobků,“ řekl.

Máslo podle dat Českého statistického úřadu stálo v říjnu 275,06 koruny za kilogram, tedy asi 68,8 koruny za kostku o 250 gramech. Proti září se cena zvýšila o 11,2 procenta, ve srovnání s loňskem o 34,04 procenta.

Podle ministra je problém u potravinářů a obchodníků

Výborný v neděli připomněl, že výkupní ceny mléka stouply jen o několik desítek haléřů a problém není na straně chovatelů a farmářů, ale situaci se podle něj snaží zneužít část mlékařů. „To jde v ruku v roce s těmi, co máslo prodávají. Problém je u potravinářů a obchodníků. Budu chtít, aby příslušné kontrolní orgány věc prověřily,“ podotkl ministr.

Potravináři tvrdí, že Výborný vychází z nepřesných informací a odmítají, že by mohli za drahé máslo. Potravinářská komora v pondělí poukázala na vyšší cenu lidské práce a energií, ale zejména na vysoké obchodní přirážky, které v září řetězce podle komory navýšily po odečtení DPH o patnáct procent. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza to už dříve odmítl.

Podle vyjádření potravinářů musí některé české mlékárny k výrobě másla kupovat smetanu. Zatímco v lednu nakupovali smetanu za šedesát korun za kilogram, nyní stojí i přes sto korun.

Kopáček také upozornil, že české syrové mléko je obecně velmi řídké a má druhou nejnižší tučnost v Evropě, což způsobilo dlouhodobé šlechtění zaměřené na krávy s vyšší produkcí mléka.

Výborný na svých vyjádřeních trvá

Výborný si na nedělních vyjádřeních jednoznačně trvá, uvedl to v pořadu 90' ČT24. Zároveň dodal, že z pozice ministra zemědělství nemá žádné nástroje, pomocí nichž by mohl určovat, kolik bude máslo stát. „Pokud neroste výkupní cena mléka a nijak dramaticky se z měsíce na měsíc nemění ceny dalších vstupů, jako jsou energie nebo cena práce, tak nevidím důvod, aby ten růst byl meziměsíčně v řádu dvaceti korun. To si myslím, že je věc určitě nepřiměřená,“ sdělil.

Výborný také zopakoval, že určitou zodpovědnost za zdražování másla nesou velké mlékárny a obchodní řetězce. „Problém není v tom, že by dramaticky rostly ceny potravin. Tady se před Vánoci opět někdo pokouší zneužít jedné komodity, ze které naše maminky a babičky pečou vánoční cukroví,“ řekl. Doplnil, že během pondělí hovořil s ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem (STAN). „My jsme domluveni na nějakém postupu tak, abychom tady skutečně vyvinuli na všechny hráče tlak, aby hráli všichni fér,“ zdůraznil.

Prezidentka potravinářské komory ČR Dana Večeřová s Výborným nesouhlasí. „Potravináři určitě situace nezneužívají a nepřiměřeně nezvyšují ceny másla,“ sdělila. Ministr podle ní nelže, ale z resortu možná nemá správné údaje. Za pravý důvod zdražování másla označila ceny smetany. „V lednu stálo kilo smetany 58 až 60 korun, v současné době stojí sto korun,“ uvedla.

Za další problém pak Večeřová označila nedostatek tuku. „My věříme tomu, že ta cena klesne. Třeba po Vánocích, kdy nebude taková poptávka. Ale už se objevují i takové názory, že právě vzhledem k těm faktorům (…) samozřejmě máslo může zdražovat,“ uzavřela.

32 minut
90′: Kdo může za drahé máslo?
Zdroj: ČT24

Podle Prouzy zákazníci po celé Evropě přecházejí na tučné výrobky, což táhne ceny tuku nahoru. „Obecně platí to, že zdražují suroviny na výrobu másla po celé Evropě,“ vysvětlil. Za další, specificky české komplikace pak označil nedostatek pracovní síly a jedny z nejdražších energií v Evropě. Z vysokých cen másla viní potravináře. „Potravinářská komora se rozhodla rozjet kampaň za zdražování,“ míní. Podle Prouzy potravinářům už v minulosti zafungovalo vyvolání paniky okolo cen másla, které jim napomohlo k větším ziskům. „Čeští výrobci zkouší zdražovat ještě více než jejich západoevropská konkurence,“ dodal.

Podle agrárního analytika Petra Havla jsou důvody pro vysoké ceny másla objektivní. „Tady se sice ukazuje na obchodníky a potravináře, ale já si myslím, že ani jeden z těchto článků na tom nějakou zásadní vinu nemá,“ uvedl. Alternativou k máslu jsou podle něj různé rostlinné tuky, které celá řada zastánců zdravého životního stylu doporučuje. Pokud bude máslo dále zdražovat, tak spotřebitelé začnou hledat alternativy, řekl dále Havel. „Já myslím, že se ceny másla na začátku příštího roku minimálně budou stabilizovat a spíše trochu poklesnou. To zdražování nebude trvat donekonečna,“ odhadoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pavel podepsal flexinovelu zákoníku práce i mediální novelu

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.
před 22 hhodinami

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.
včera v 06:18

Trump naznačil zmírnění přístupu ke clům na čínské zboží

Prezident USA Donald Trump nasadil tento týden smířlivější tón u amerických cel na dovoz z Číny a naznačil, že by mohla značně klesnout. Před časem byla zvednuta až do výše 145 procent, na což pak Peking odpověděl odvetným tarifem ve výši 125 procent. Na náznak případné změny amerického postoje reaguje Čína zatím odtažitě a za řešení považuje úplně zrušit všechna jednostranná celní opatření na ni uvalená. Zároveň přitvrzuje například vůči výrobci letadel Boeingu. Čínské sociální sítě pak výsměšně komentují chystaný Trumpův krok, který považují za slabost.
24. 4. 2025

Rozumím důvodům, proč Trump činí dané kroky, ale ne způsobu, říká Dlouhý

Nevytýkejme Donaldu Trumpovi, že on svoji představu projektuje do obchodní politiky. To my jsme v uplynulých letech dělali také. To, že to podle mého osobního názoru dělá špatně, je věc druhá, uvedl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou prezident Asociace evropských obchodních a průmyslových komor Vladimír Dlouhý. Dodal, že Evropa si za poslední roky také projektovala své představy například o tom, jak musí obchod respektovat lidská práva či klima. Podotkl, že má určité pochopení a rozumí důvodům, proč Trump činí dané kroky týkající se například cel a vzájemného obchodu, ale nerozumí způsobu. „Nástroje, které používá, jsou špatné pro nás, ale obávám se, že dlouhodobě a střednědobě nebudou dobré ani pro Spojené státy,“ dodal.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Antimonopolní úřad definitivně zamítl rozklad EDF proti tendru na Dukovany

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) definitivně zamítl rozklad francouzské společnosti EDF proti průběhu tendru na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech. Průběh soutěže a výběr korejské firmy KHNP byly podle úřadu v pořádku. Řízení o tendru tím končí. ČEZ tak už může s Korejci uzavřít finální smlouvy o výstavbě, podpis se očekává v příštích týdnech, informoval předseda ÚOHS Petr Mlsna. KHNP i ČEZ rozhodnutí uvítaly. EDF nechtěla rozhodnutí komentovat.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Německá vláda snížila odhad letošního růstu hospodářství, počítá se stagnací

Německá vláda znovu snížila odhad letošního růstu německého hospodářství. Nyní počítá s nulovým růstem, tedy se stagnací, oznámil dosluhující ministr hospodářství Robert Habeck. Hlavním důvodem je podle něj obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na konci ledna německá vláda odhadovala letošní růst na 0,3 procenta, loni v říjnu ještě na 1,1 procenta. Pokud se výhled potvrdí, nezaznamenalo by Německo hospodářský růst tři roky po sobě.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Minimální mzda by mohla vzrůst o osmnáct set korun

Minimální mzda by mohla příští rok vzrůst o 1800 korun měsíčně na 22 600 hrubého. Podle nové prognózy ministerstva financí to spočítala ČT. Vláda loni schválila zákon, podle něhož má nejnižší možný výdělek do roku 2029 postupně vzrůst na 47 procent toho průměrného. ODS a TOP 09 to vnímají jako jeden z největších koaličních kompromisů, který musely udělat.
23. 4. 2025

Třinecké železárny posouvají plán na dekarbonizaci

Hutní podnik Třinecké železárny dokončí stavbu elektrické obloukové pece, která je klíčovým prvkem pro změnu v technologii výroby oceli, nejdříve v roce 2030 místo plánovaného roku 2028. Firma na její výstavbu nemá peníze a dotace, které by získala, nestačí. Jednat chce proto s českou vládou a s Evropskou unií o zajištění podpory. Třinecké železárny jsou posledním výrobcem oceli v tuzemsku.
23. 4. 2025Aktualizováno23. 4. 2025
Načítání...