Mlékárny za zdražení másla nemohou, tvrdí potravináři. Dle Výborného je růst nepřiměřený

Drahé máslo ovlivňuje několik faktorů, zejména nedostatek tuku, zvýšená poptávka po jiných mléčných výrobcích a dlouhodobé šlechtění krav zaměřené na dojivost oproti tučnosti, řekl v pondělí předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Ohradil se také proti nedělnímu vyjádření ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL), že za vysoké ceny mohou částečně i mlékárny. Nesouhlas s výrokem Výborného z diskusního pořadu v CNN Prima News vyjádřila i Potravinářská komora. Ministr ale v pondělním pořadu 90' ČT24 řekl, že si za výroky stojí.

Výborný tvrdí, že část velkých mlékáren a prodejců se snaží využít či zneužít situaci na trhu před Vánocemi, situaci bude chtít prověřit. Potravináři drahé máslo vysvětlují vysokými přirážkami obchodních řetězců.

„Jestli za to (zdražení másla) někdo nemůže, tak to jsou mlékárny,“ sdělil Kopáček. Hlavní problém je podle něj v tom, že tučnost mléka několik let klesá a mléčný tuk na trhu chybí, což zvyšuje jeho cenu. Upozornil také na větší výrobu jiných mléčných výrobků. „Letos za devět měsíců jsme vyrobili o 10 500 tun sýra navíc,“ uvedl. Na máslo tak zbude méně tuku a výrobci ho musí spotřebovat více, dodal. „Zemědělci argumentují, že vyrobili více tuku. Sice mají pravdu, ale nám to nestačilo, protože jsme ho spotřebovali do jiných výrobků,“ řekl.

Máslo podle dat Českého statistického úřadu stálo v říjnu 275,06 koruny za kilogram, tedy asi 68,8 koruny za kostku o 250 gramech. Proti září se cena zvýšila o 11,2 procenta, ve srovnání s loňskem o 34,04 procenta.

Podle ministra je problém u potravinářů a obchodníků

Výborný v neděli připomněl, že výkupní ceny mléka stouply jen o několik desítek haléřů a problém není na straně chovatelů a farmářů, ale situaci se podle něj snaží zneužít část mlékařů. „To jde v ruku v roce s těmi, co máslo prodávají. Problém je u potravinářů a obchodníků. Budu chtít, aby příslušné kontrolní orgány věc prověřily,“ podotkl ministr.

Potravináři tvrdí, že Výborný vychází z nepřesných informací a odmítají, že by mohli za drahé máslo. Potravinářská komora v pondělí poukázala na vyšší cenu lidské práce a energií, ale zejména na vysoké obchodní přirážky, které v září řetězce podle komory navýšily po odečtení DPH o patnáct procent. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza to už dříve odmítl.

Podle vyjádření potravinářů musí některé české mlékárny k výrobě másla kupovat smetanu. Zatímco v lednu nakupovali smetanu za šedesát korun za kilogram, nyní stojí i přes sto korun.

Kopáček také upozornil, že české syrové mléko je obecně velmi řídké a má druhou nejnižší tučnost v Evropě, což způsobilo dlouhodobé šlechtění zaměřené na krávy s vyšší produkcí mléka.

Výborný na svých vyjádřeních trvá

Výborný si na nedělních vyjádřeních jednoznačně trvá, uvedl to v pořadu 90' ČT24. Zároveň dodal, že z pozice ministra zemědělství nemá žádné nástroje, pomocí nichž by mohl určovat, kolik bude máslo stát. „Pokud neroste výkupní cena mléka a nijak dramaticky se z měsíce na měsíc nemění ceny dalších vstupů, jako jsou energie nebo cena práce, tak nevidím důvod, aby ten růst byl meziměsíčně v řádu dvaceti korun. To si myslím, že je věc určitě nepřiměřená,“ sdělil.

Výborný také zopakoval, že určitou zodpovědnost za zdražování másla nesou velké mlékárny a obchodní řetězce. „Problém není v tom, že by dramaticky rostly ceny potravin. Tady se před Vánoci opět někdo pokouší zneužít jedné komodity, ze které naše maminky a babičky pečou vánoční cukroví,“ řekl. Doplnil, že během pondělí hovořil s ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem (STAN). „My jsme domluveni na nějakém postupu tak, abychom tady skutečně vyvinuli na všechny hráče tlak, aby hráli všichni fér,“ zdůraznil.

Prezidentka potravinářské komory ČR Dana Večeřová s Výborným nesouhlasí. „Potravináři určitě situace nezneužívají a nepřiměřeně nezvyšují ceny másla,“ sdělila. Ministr podle ní nelže, ale z resortu možná nemá správné údaje. Za pravý důvod zdražování másla označila ceny smetany. „V lednu stálo kilo smetany 58 až 60 korun, v současné době stojí sto korun,“ uvedla.

Za další problém pak Večeřová označila nedostatek tuku. „My věříme tomu, že ta cena klesne. Třeba po Vánocích, kdy nebude taková poptávka. Ale už se objevují i takové názory, že právě vzhledem k těm faktorům (…) samozřejmě máslo může zdražovat,“ uzavřela.

Nahrávám video
90′: Kdo může za drahé máslo?
Zdroj: ČT24

Podle Prouzy zákazníci po celé Evropě přecházejí na tučné výrobky, což táhne ceny tuku nahoru. „Obecně platí to, že zdražují suroviny na výrobu másla po celé Evropě,“ vysvětlil. Za další, specificky české komplikace pak označil nedostatek pracovní síly a jedny z nejdražších energií v Evropě. Z vysokých cen másla viní potravináře. „Potravinářská komora se rozhodla rozjet kampaň za zdražování,“ míní. Podle Prouzy potravinářům už v minulosti zafungovalo vyvolání paniky okolo cen másla, které jim napomohlo k větším ziskům. „Čeští výrobci zkouší zdražovat ještě více než jejich západoevropská konkurence,“ dodal.

Podle agrárního analytika Petra Havla jsou důvody pro vysoké ceny másla objektivní. „Tady se sice ukazuje na obchodníky a potravináře, ale já si myslím, že ani jeden z těchto článků na tom nějakou zásadní vinu nemá,“ uvedl. Alternativou k máslu jsou podle něj různé rostlinné tuky, které celá řada zastánců zdravého životního stylu doporučuje. Pokud bude máslo dále zdražovat, tak spotřebitelé začnou hledat alternativy, řekl dále Havel. „Já myslím, že se ceny másla na začátku příštího roku minimálně budou stabilizovat a spíše trochu poklesnou. To zdražování nebude trvat donekonečna,“ odhadoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 9 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 5 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 18 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 19 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...