Mlékárny za zdražení másla nemohou, tvrdí potravináři. Dle Výborného je růst nepřiměřený

Drahé máslo ovlivňuje několik faktorů, zejména nedostatek tuku, zvýšená poptávka po jiných mléčných výrobcích a dlouhodobé šlechtění krav zaměřené na dojivost oproti tučnosti, řekl v pondělí předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Ohradil se také proti nedělnímu vyjádření ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL), že za vysoké ceny mohou částečně i mlékárny. Nesouhlas s výrokem Výborného z diskusního pořadu v CNN Prima News vyjádřila i Potravinářská komora. Ministr ale v pondělním pořadu 90' ČT24 řekl, že si za výroky stojí.

Výborný tvrdí, že část velkých mlékáren a prodejců se snaží využít či zneužít situaci na trhu před Vánocemi, situaci bude chtít prověřit. Potravináři drahé máslo vysvětlují vysokými přirážkami obchodních řetězců.

„Jestli za to (zdražení másla) někdo nemůže, tak to jsou mlékárny,“ sdělil Kopáček. Hlavní problém je podle něj v tom, že tučnost mléka několik let klesá a mléčný tuk na trhu chybí, což zvyšuje jeho cenu. Upozornil také na větší výrobu jiných mléčných výrobků. „Letos za devět měsíců jsme vyrobili o 10 500 tun sýra navíc,“ uvedl. Na máslo tak zbude méně tuku a výrobci ho musí spotřebovat více, dodal. „Zemědělci argumentují, že vyrobili více tuku. Sice mají pravdu, ale nám to nestačilo, protože jsme ho spotřebovali do jiných výrobků,“ řekl.

Máslo podle dat Českého statistického úřadu stálo v říjnu 275,06 koruny za kilogram, tedy asi 68,8 koruny za kostku o 250 gramech. Proti září se cena zvýšila o 11,2 procenta, ve srovnání s loňskem o 34,04 procenta.

Podle ministra je problém u potravinářů a obchodníků

Výborný v neděli připomněl, že výkupní ceny mléka stouply jen o několik desítek haléřů a problém není na straně chovatelů a farmářů, ale situaci se podle něj snaží zneužít část mlékařů. „To jde v ruku v roce s těmi, co máslo prodávají. Problém je u potravinářů a obchodníků. Budu chtít, aby příslušné kontrolní orgány věc prověřily,“ podotkl ministr.

Potravináři tvrdí, že Výborný vychází z nepřesných informací a odmítají, že by mohli za drahé máslo. Potravinářská komora v pondělí poukázala na vyšší cenu lidské práce a energií, ale zejména na vysoké obchodní přirážky, které v září řetězce podle komory navýšily po odečtení DPH o patnáct procent. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza to už dříve odmítl.

Podle vyjádření potravinářů musí některé české mlékárny k výrobě másla kupovat smetanu. Zatímco v lednu nakupovali smetanu za šedesát korun za kilogram, nyní stojí i přes sto korun.

Kopáček také upozornil, že české syrové mléko je obecně velmi řídké a má druhou nejnižší tučnost v Evropě, což způsobilo dlouhodobé šlechtění zaměřené na krávy s vyšší produkcí mléka.

Výborný na svých vyjádřeních trvá

Výborný si na nedělních vyjádřeních jednoznačně trvá, uvedl to v pořadu 90' ČT24. Zároveň dodal, že z pozice ministra zemědělství nemá žádné nástroje, pomocí nichž by mohl určovat, kolik bude máslo stát. „Pokud neroste výkupní cena mléka a nijak dramaticky se z měsíce na měsíc nemění ceny dalších vstupů, jako jsou energie nebo cena práce, tak nevidím důvod, aby ten růst byl meziměsíčně v řádu dvaceti korun. To si myslím, že je věc určitě nepřiměřená,“ sdělil.

Výborný také zopakoval, že určitou zodpovědnost za zdražování másla nesou velké mlékárny a obchodní řetězce. „Problém není v tom, že by dramaticky rostly ceny potravin. Tady se před Vánoci opět někdo pokouší zneužít jedné komodity, ze které naše maminky a babičky pečou vánoční cukroví,“ řekl. Doplnil, že během pondělí hovořil s ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem (STAN). „My jsme domluveni na nějakém postupu tak, abychom tady skutečně vyvinuli na všechny hráče tlak, aby hráli všichni fér,“ zdůraznil.

Prezidentka potravinářské komory ČR Dana Večeřová s Výborným nesouhlasí. „Potravináři určitě situace nezneužívají a nepřiměřeně nezvyšují ceny másla,“ sdělila. Ministr podle ní nelže, ale z resortu možná nemá správné údaje. Za pravý důvod zdražování másla označila ceny smetany. „V lednu stálo kilo smetany 58 až 60 korun, v současné době stojí sto korun,“ uvedla.

Za další problém pak Večeřová označila nedostatek tuku. „My věříme tomu, že ta cena klesne. Třeba po Vánocích, kdy nebude taková poptávka. Ale už se objevují i takové názory, že právě vzhledem k těm faktorům (…) samozřejmě máslo může zdražovat,“ uzavřela.

Nahrávám video
90′: Kdo může za drahé máslo?
Zdroj: ČT24

Podle Prouzy zákazníci po celé Evropě přecházejí na tučné výrobky, což táhne ceny tuku nahoru. „Obecně platí to, že zdražují suroviny na výrobu másla po celé Evropě,“ vysvětlil. Za další, specificky české komplikace pak označil nedostatek pracovní síly a jedny z nejdražších energií v Evropě. Z vysokých cen másla viní potravináře. „Potravinářská komora se rozhodla rozjet kampaň za zdražování,“ míní. Podle Prouzy potravinářům už v minulosti zafungovalo vyvolání paniky okolo cen másla, které jim napomohlo k větším ziskům. „Čeští výrobci zkouší zdražovat ještě více než jejich západoevropská konkurence,“ dodal.

Podle agrárního analytika Petra Havla jsou důvody pro vysoké ceny másla objektivní. „Tady se sice ukazuje na obchodníky a potravináře, ale já si myslím, že ani jeden z těchto článků na tom nějakou zásadní vinu nemá,“ uvedl. Alternativou k máslu jsou podle něj různé rostlinné tuky, které celá řada zastánců zdravého životního stylu doporučuje. Pokud bude máslo dále zdražovat, tak spotřebitelé začnou hledat alternativy, řekl dále Havel. „Já myslím, že se ceny másla na začátku příštího roku minimálně budou stabilizovat a spíše trochu poklesnou. To zdražování nebude trvat donekonečna,“ odhadoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 16 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 20 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 23 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...