Petr Havel

Drahé máslo ovlivňuje několik faktorů, zejména nedostatek tuku, zvýšená poptávka po jiných mléčných výrobcích a dlouhodobé šlechtění krav zaměřené na dojivost oproti tučnosti, řekl v pondělí předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Ohradil se také proti nedělnímu vyjádření ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL), že za vysoké ceny mohou částečně i mlékárny. Nesouhlas s výrokem Výborného z diskusního pořadu v CNN Prima News vyjádřila i Potravinářská komora. Ministr ale v pondělním pořadu 90' ČT24 řekl, že si za výroky stojí.

Zemědělci letos podle Agrární komory ČR (AK ČR) sklidili 6,75 milionu tun obilovin, což je druhá nejhorší úroda za posledních dvanáct let. Sklizeň řepky dosáhla 950 tisíc tun, tedy nejméně od roku 2003. Celkem podle komory přijdou zemědělci na tržbách za obilniny a olejniny o sedm miliard korun. Nepříznivé výsledky podle AK ČR způsobily výkyvy počasí a snížení osevních ploch, řekl na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích prezident komory Jan Doležal.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) si nemyslí, že by se protesty evropských zemědělců rozšířily i do Česka, chápe však jejich frustraci z byrokracie. Europoslanec Martin Hlaváček (nestr. za ANO) vidí za nespokojeností farmářů jiné důvody – například i neřešenou situaci dovozu z Ukrajiny. Agrární analytik Petr Havel by uvítal, kdyby evropská zemědělská politika poskytla farmářům více podnikatelské svobody. Zaznělo to v pátečních Událostech, komentářích.

Za drahé potraviny můžou podle ekonomů nejen ceny energií a vstupních surovin, ale i to, že českému trhu dominují velcí hráči. Na trhu s pečivem získal významné postavení Agrofert ze svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše (ANO), který před třemi lety koupil konkurenční pekárny United Bakeries. Antimonopolní úřad měl přitom podmínku, že musí být zachována konkurence a Agrofertu nařídil část pekáren prodat. Část odprodaných pekáren však prochází útlumem, což zesílilo pozici Agrofertu na trhu.

Letošní sklizeň v Česku je u konce. Ve srovnání s předchozím rokem sklidili zemědělci méně obilovin, ale průměrný výnos byl mírně lepší. Přes pozitivní hodnocení sklizně však analytici neočekávají, že by se díky ní zásadně změnily ceny potravin v obchodech.

Některé velké zemědělské a potravinářské firmy hlásí za loňský rok rekordní zisky. Ceny výrobců rostly rychleji než jejich náklady, jako jsou energie nebo krmiva. V porovnání k obratu nejde o žádné enormní sumy, řekla ve středeční 90‘ ČT24 prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Místopředseda Zemědělského svazu Jaroslav Vaňous přikládá úspěšný rok v zemědělství „mimořádnému souběhu okolností“. Podle ekonoma ze společnosti MND Martina Janíčka ale takto velké zisky svědčí o nedostatečné konkurenci.

Část ukrajinského obilí bude letos chybět na světovém trhu. Svět pociťuje další rozměr války kvůli rozbombardovaným silům, zákopům na polích a zablokovaným přístavům. Podle podnikatele v zemědělství na Ukrajině Petra Krogmana jde o zásadní problém do budoucna. „Pokud se Rusku podaří dobýt Ukrajinu, tak zvýší svou sílu na světovém trhu s potravinami, protože samo je velký vývozce. Ke dnešku jsou celosvětové zásoby pšenice už jen na deset týdnů, takže problém je to obrovský,“ uvedl v pořadu Události, komentáře.

Světové ceny potravin dál rostou. Během května poskočily o 4,8 procenta meziměsíčně a o 39,7 procenta meziročně. To je nejvíc za dekádu. Nejrychleji nyní zdražují obiloviny a rostlinné oleje. Agrární analytik Petr Havel, který byl hostem pořadu Události, komentáře, za tím vidí hlavně cenu práce, rostoucí byrokracii a ochranu životního prostředí.