Za drahé potraviny můžou podle ekonomů nejen ceny energií a vstupních surovin, ale i to, že českému trhu dominují velcí hráči. Na trhu s pečivem získal významné postavení Agrofert ze svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše (ANO), který před třemi lety koupil konkurenční pekárny United Bakeries. Antimonopolní úřad měl přitom podmínku, že musí být zachována konkurence a Agrofertu nařídil část pekáren prodat. Část odprodaných pekáren však prochází útlumem, což zesílilo pozici Agrofertu na trhu.
Ceny potravin atakují rekordy. Například chleba od loňského roku podle statistického úřadu zdražil o polovinu. Mohou za to vyšší ceny energií či vstupních surovin. V Česku ale také existuje několik velkých firem, které mohou určovat ceny.
„Zcela evidentně je u nás porucha trhu. Jenom několik velkých zpracovatelů kontroluje většinu zásobování na trhu a několik velkých řetězců dominuje trhu,“ uvedla ekonomka Jana Matesová. Mezi klíčové hráče v potravinářství patří i Agrofert ze svěřenského fondu Andreje Babiše.
Penam koupil pekárny United Bakeries
„Agrofert má v řadě potravinářských výrob významné postavení. (…) Je to minimálně v oblasti pekárenství, mlékárenství a masozpracujícího průmyslu. A je skutečností, že podle lídrů na trhu se často řídí i cenová politika těch menších subjektů. Když, řekněme modelově Agrofert zdraží, tak ostatní mohou také, protože de facto Agrofert prorazí cenovou bariéru, ze které pak mohou těžit i ostatní,“ popsal agrární analytik a novinář Petr Havel.
Trhu dominuje Agrofert zejména v pekařství. „Ještě nedávno působily na tuzemském trhu v pekařině dva významné subjekty, Penam a United Bakeries. Ovšem došlo k tomu, že Penam koupil United, a tím pádem došlo k velké koncentraci na trhu,“ uvedl Havel.
„Pro Agrofert nebo pro ten spojený subjekt je to jistě dobrá věc, protože jeho strategické postavení na trhu se zvýšilo. Pro spotřebitele to ale dobrá věc není, protože když je i těch velkých hráčů na trhu více, tak se vzájemně hlídají,“ doplnil.
Podmínkou transakce byl odprodej části pekáren
Společnost Penam koupila dvojku na trhu United Bakeries, která sdružovala třináct pekáren po celém Česku. Tato transakce ale byla od počátku problematická. Hrozilo, že firmy Agrofertu získají monopolní postavení na trhu. Do prodeje se kvůli tomu vložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
„V okamžiku, kdy Penam kupoval United Bakeries, byla podmínka Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), aby nevznikl monopol. Že část pekáren, které už tehdy Penam vlastnil, musí být odprodána,“ vysvětlil proděkan VŠE a prezident Komory auditorů Ladislav Mejzlík.
Agrofert měl nařízeno prodat šest pekáren. Sám si ale mohl vybrat, kterých se zbaví. „On si je vybral, on je navrhl, nicméně po konzultacích s úřadem,“ doplnil místopředseda ÚOHS Kamil Nejezchleb.
Část odprodaných pekáren koupil jejich bývalý manažer
Právě tato skutečnost ale byla podle Mejzlíka problematická. „Pokud máte možnost ovlivnit výběr pekáren, které budete prodávat, tak samozřejmě vyberete ty, které nepovažujete za perspektivní,“ domnívá se. Transakce měla navíc ještě jednu pozoruhodnou okolnost. Agrofert prodal vybrané pekárny bývalému manažerovi United Bakeries Tomáši Vaňkovi, který pracoval ve firmě, i když ji už vlastnil Penam.
Vznikla nová firma se jménem PEK Group. „Dá se z toho usuzovat, že to byl člověk, který už znal společnosti a věděl tedy, co kupuje. A vzniká samozřejmě legitimní otázka, do jaké míry byl propojen s minulým a stávajícím vedením společnosti Penam,“ poznamenal Mejzlík.
Bývalý manažer Vaněk navíc hned v dalším roce čtyři ze šesti pekáren prodal a ve dvou utlumil činnost. „Šest pekáren vyčleněných do společnosti PEK Group mělo mít očekávaný obrat kolem 600 milionů za rok. To se v roce 2021 téměř podařilo, ale již v následujícím roce vidíme pokles velmi dramatický. Došlo také k odprodeji čtyř pekáren, společnosti PEK Group zůstaly jenom dvě. A obrat za první pololetí roku 2022 je již jen 84 milionů korun,“ přiblížil Mejzlík.
„Skutečnost, že část vyčleněných pekáren nefunguje, je samozřejmě dalším důvodem a lakmusovým papírkem toho, že ta koncentrace na tuzemském trhu se prostě zvýšila,“ doplnil Havel.
Mohlo jít o záměr, spekuluje Mejzlík
Podle Mejzlíka mohl mít úpadek pekáren PEK Group dva důvody – buď se společnosti nedařilo a nepodařilo se jim udržet na trhu, nebo šlo od počátku o záměr. Tým Reportérů ČT proto požádal o rozhovor majitele vyčleněných pekáren Vaňka, který jej ale odmítl. „Rozhodl jsem se níže uvedené otázky nekomentovat,“ sdělil.
Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský vše hájí: „Jsme přesvědčeni, že jsme splnili všechny podmínky ÚOHS a postupovali v souladu se zákonem.“ Mejzlík dodává, že z formálního hlediska podmínka nepochybně splněna byla, problém je v čase. „Ten efekt, jestli vůbec nějaký byl, trval rok, maximálně dva,“ je přesvědčen.
„Hodnotím to tak, že to ukázal vývoj trhu. Úřad tady není od toho, aby podporoval a pomáhal podnikatelům. Úřad je od toho, aby nastavoval podmínky na trhu takové, aby nedocházelo k jeho deformovanému fungování,“ okomentoval Nejezchleb.
Podle Matesové ale ÚOHS neměl fúzi vůbec povolit. „To je teď pláč nad rozlitým mlékem,“ řekla.
Do podobné situace se Penam dostal i na Slovensku
Na Slovensku nedávno antimonopolní úřad udělil Penamu v souvislosti s nákupem dvou konkurenčních pekáren rekordní půlmiliardovou pokutu. Firma z holdingu Agrofert totiž obešla úředníky. Cíl byl přitom stejný jako v Česku – koupit konkurenční pekárny.
„Andrej Babiš chtěl tyto pekárny koupit od jiné středoevropské velké pekárenské skupiny United Bakeries už kolem roku 2012, ale antimonopolní úřad mu to tehdy zakázal,“ řekl novinář Denníku N Ivan Haluza. „Babišova pekárenská skupina přesto transakci uskutečnila, takže rozhodnutí antimonopolního úřadu v podstatě ignorovala,“ řekl.
Podle mluvčího Agrofertu Pavla Heřmanského ale bylo tehdejší rozhodnutí úřadu „chybné a nezákonné“. „Názory Protimonopolního úřadu vyjádřené v rozhodnutí odporují provedenému dokazování a skutečnému stavu věci a jsou výsledkem nesprávného právního posouzení a překročení pravomoci úřadu. Jelikož rozhodnutí Protimonopolního úřadu je nesprávné a poškozuje naši společnost, podáváme vůči němu opravný prostředek,“ uvedl Heřmanovský.
Agrofert se proti rozhodnutí odvolal, významné postavení na trhu mu ale zůstalo. „Vliv na slovenský trh s moukou a pečivem je opravdu zásadní, je to v podstatě zdaleka největší společnost na tomto trhu, ovládá zhruba čtvrtinu slovenského trhu,“ uvedl Haluza.
Postavení Agrofertu na českém trhu
Koncern Agrofert ovládá téměř třetinu českého pekárenského trhu. „Celkový trh představuje zhruba 25 až 30 miliard korun. Máme tady jednoho velkého hráče, což je Penam a United Bakeries, všechno patřící do koncernu Agrofert, který představuje zhruba 30 až 32 procent celkové výroby kapacity,“ nastínil výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů Bohumil Hlavatý.
Před nákupem firmy United Bakeries byl roční obrat koncernu mezi čtyřmi a pěti miliardami korun. Po nákupu konkurenční firmy stoupl obrat na zhruba sedm a půl miliardy korun. V loňském roce se suma za celkově prodané zboží vyšplhala přes deset miliard korun.
Nyní se vládní politici přou s Andrejem Babišem o to, kdo vydělává na vysoké ceně potravin. Předseda ANO na dotazy Reportérů ČT nereagoval. Ve sněmovně obvinil z vysokých cen potravin vládu, která podle něj způsobila inflaci a dala vydělat energetickým firmám.
Vládní politici naopak kritizují velké potravináře v čele s Agrofertem. Některé velké firmy totiž měly letos rekordní zisky, jak upozornil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Společnost Agrofert se brání, že na výši cen nemá vliv. „Výrobci potravin neurčují ceny pro konečné spotřebitele na maloobchodním trhu. Kromě několika našich podnikových prodejen nemáme jak ovlivnit výši cen, za kterou si koupí naše potraviny konečný zákazník. Nemáme na to ani dostatečnou tržní sílu, český trh je součástí otevřeného trhu EU a vedle českých výrobců nám konkurují dovozy od silnějších hráčů, než jsme my,“ uvedl Heřmanský.
Čísla přitom mluví o tom, že se zvýšil nejen již zmiňovaný obrat, ale i zisk. Například u firmy Penam stoupl o 57 procent oproti předchozímu roku. „Jednotlivé složky Agrofertu výrazně navýšily zisk v minulém v roce. A to samo o sobě říká, že jejich ceny rostly rychleji, než rostly jejich náklady,“ potvrzuje Matesová. „Myslím, že je to jedna z mnoha chyb, které český antimonopolní úřad od 90. let udělal,“ domnívá se.
Úřad odmítá, že by pochybil. Ruce mu prý svazují přísná kritéria. „Pokud dojde k tomu, že spojení nesplňuje daná kritéria, úřad není vůbec oprávněn do takovéto transakce zasahovat,“ hájí se Nejezchleb.
