Mafru a Synthesii koupila od Agrofertu skupina Kaprain podnikatele Pražáka

Nahrávám video
Události: Mafru a Synthesii koupila skupina Kaprain
Zdroj: ČT24

Holding Agrofert ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) prodal chemičku Synthesia, mediální společnost Mafra a firmu Londa skupině Kaprain podnikatele Karla Pražáka. O dohodě na transakci, kterou ještě posoudí antimonopolní úřad, v pátek informoval mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. Cenu neuvedl, podle serveru Hospodářských novin (HN) se spekuluje o víc než deseti miliardách korun.

„Odprodej těchto aktiv nám umožní se do budoucna více soustředit na klíčové segmenty našeho podnikání,“ sdělil předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša.

„Dnes (v pátek) jsme podepsali naši doposud největší akvizici. Díky akvizici Synthesie výrazně posílíme na evropském trhu speciální chemie,“ komentoval transakci Pražák.

Nákupem vydavatele Mafra a firmy Londa, která provozuje rozhlasové stanice Impuls a RockZone, jeho skupina vstupuje do nového oboru.

Nahrávám video
Události, komentáře: Mediální skupina Mafra změnila majitele
Zdroj: ČT24

„Dlouho se spekulovalo, že kupcem bude zbrojař Jaroslav Strnad, nakonec je to Karel Pražák, který v mediálním prostředí nemá žádný ‚zářez‘, žádnou historii, o kterou by se dalo opřít. To znamená, že všichni očekávají, co bude,“ okomentoval mediální analytik z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Josef Šlerka.

„V případě kupce, Karla Pražáka, vnímám koupi Synthesie jako strategický krok k posílení jeho jádrového byznysu v oblasti chemie. Naopak u Mafry vidím možnost odkupu některému z dalších zájemců,“ míní analytik XTB Štěpán Hájek.

„Mafra patří mezi dvojici nebo trojici největších mediálních domů v České republice, takže je to velmi významná transakce. Pokud se nemýlím, tak podnik v posledních dvou letech vykázal ztrátu, ale předtím byl vždy v nějakém minimálním zisku. Ale samozřejmě ta investice, která je v řádu jednotek miliard, se novému majiteli nikdy nevrátí, bohužel v Česku nejsou média vlastněna, aby vydělávala, ale proto, aby se přes ně realizovaly zcela jiné a důležitější byznysy,“ obává se zakladatel serveru HlídacíPes.org Ondřej Neumann.

Podle něj nejde o rozvoj svobodného mediálního prostředí, ale o posílení vlivu. Šéfreportérka Zuzana Kubátová z webu Seznam Zprávy si ale myslí, že řada lidí z Mafry pocítí velkou úlevu, protože skončí spojení s politikem. „Velmi to snižovalo důvěryhodnost toho, co se v denících a na iDnesu psalo,“ hodnotí Kubátová.

Přísnější vymezení střetu zájmů

Agrofert mohla k prodeji firem Mafra a Londa motivovat nová pravidla, podle nichž od příštího roku nebudou smět vrcholní politici vlastnit provozovatele rozhlasového a televizního vysílání a vydavatele periodického tisku ani prostřednictvím svěřenského fondu. Nový zákon se přitom vztahuje i na poslance, kterým Babiš v současnosti je. 

Mluvčí holdingu Agrofert Pavel Heřmanský nicméně České televizi řekl, že zpřísnění zákona o střetu zájmů nehrálo v rozhodování o prodeji roli. „Naší strategií je soustředit se skutečně na klíčové segmenty našeho podnikání, mezi které média nepatřila,“ ujasnil.

Mafra vydává mimo jiné deníky Mladá fronta DNES, Lidové noviny a Metro nebo týdeníky Téma a 5plus2. Je provozovatelem serverů iDNES.cz, Expres.cz nebo portálu s jízdními řády iDOS.cz. Provozuje také hudební televizi Óčko a virtuálního operátora Mobil.cz. Loni snížila ztrátu na 85 milionů korun z předloňských 113 milionů.

Synthesia Pardubice se zabývá výrobou produktů pro odvětví nátěrových hmot a tiskových barev nebo barviv pro textilní, papírenský a kožedělný průmysl. Vyrábí také nitrocelulózu, oxycelulózu a řadu organických a anorganických chemikálií. Agrofertu patří od roku 2002. Loni zvýšila zisk po zdanění o devatenáct milionů na 183 milionů korun. 

V chemickém průmyslu už skupina Kaprain podniká. Jedním z jejích pilířů je společnost Spolchemie, která patří mezi největší výrobce pryskyřic v Evropě a má silnou pozici ve výrobě nátěrových hmot. Součástí skupiny je také tradiční slovenská chemička Fortischem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoJaro je ideální dobou pro revizi solárních panelů. Doporučuje se jednou za dva roky

Příchod jara je ideální dobou pro revize solárních panelů. Technici říkají, že zkontrolovat fotovoltaiku je potřeba hlavně kvůli bezpečnosti, ale také proto, aby fungovala na plný výkon. Rozdíl je přitom mezi servisem a revizí. „Servis děláme kvůli funkčnosti technologie, aby nám co nejlépe fungovala. Elektrorevizi děláme kvůli bezpečnosti a výstupem toho je revizní zpráva. Za nás by se měla provádět jednou za dva roky,“ říká vedoucí technické kontroly a standardizace z ČEZ Prodej Michal Kubín. Kolik za kontrolu lidé zaplatí, se liší – většinou je to mezi pěti až deseti tisíci korunami.
před 3 hhodinami

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
včera v 17:30

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
včera v 08:00

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
3. 4. 2026

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
3. 4. 2026

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
3. 4. 2026

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
3. 4. 2026

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
3. 4. 2026
Načítání...