Mafru a Synthesii koupila od Agrofertu skupina Kaprain podnikatele Pražáka

3 minuty
Události: Mafru a Synthesii koupila skupina Kaprain
Zdroj: ČT24

Holding Agrofert ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) prodal chemičku Synthesia, mediální společnost Mafra a firmu Londa skupině Kaprain podnikatele Karla Pražáka. O dohodě na transakci, kterou ještě posoudí antimonopolní úřad, v pátek informoval mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. Cenu neuvedl, podle serveru Hospodářských novin (HN) se spekuluje o víc než deseti miliardách korun.

„Odprodej těchto aktiv nám umožní se do budoucna více soustředit na klíčové segmenty našeho podnikání,“ sdělil předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša.

„Dnes (v pátek) jsme podepsali naši doposud největší akvizici. Díky akvizici Synthesie výrazně posílíme na evropském trhu speciální chemie,“ komentoval transakci Pražák.

Nákupem vydavatele Mafra a firmy Londa, která provozuje rozhlasové stanice Impuls a RockZone, jeho skupina vstupuje do nového oboru.

13 minut
Události, komentáře: Mediální skupina Mafra změnila majitele
Zdroj: ČT24

„Dlouho se spekulovalo, že kupcem bude zbrojař Jaroslav Strnad, nakonec je to Karel Pražák, který v mediálním prostředí nemá žádný ‚zářez‘, žádnou historii, o kterou by se dalo opřít. To znamená, že všichni očekávají, co bude,“ okomentoval mediální analytik z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Josef Šlerka.

„V případě kupce, Karla Pražáka, vnímám koupi Synthesie jako strategický krok k posílení jeho jádrového byznysu v oblasti chemie. Naopak u Mafry vidím možnost odkupu některému z dalších zájemců,“ míní analytik XTB Štěpán Hájek.

„Mafra patří mezi dvojici nebo trojici největších mediálních domů v České republice, takže je to velmi významná transakce. Pokud se nemýlím, tak podnik v posledních dvou letech vykázal ztrátu, ale předtím byl vždy v nějakém minimálním zisku. Ale samozřejmě ta investice, která je v řádu jednotek miliard, se novému majiteli nikdy nevrátí, bohužel v Česku nejsou média vlastněna, aby vydělávala, ale proto, aby se přes ně realizovaly zcela jiné a důležitější byznysy,“ obává se zakladatel serveru HlídacíPes.org Ondřej Neumann.

Podle něj nejde o rozvoj svobodného mediálního prostředí, ale o posílení vlivu. Šéfreportérka Zuzana Kubátová z webu Seznam Zprávy si ale myslí, že řada lidí z Mafry pocítí velkou úlevu, protože skončí spojení s politikem. „Velmi to snižovalo důvěryhodnost toho, co se v denících a na iDnesu psalo,“ hodnotí Kubátová.

Přísnější vymezení střetu zájmů

Agrofert mohla k prodeji firem Mafra a Londa motivovat nová pravidla, podle nichž od příštího roku nebudou smět vrcholní politici vlastnit provozovatele rozhlasového a televizního vysílání a vydavatele periodického tisku ani prostřednictvím svěřenského fondu. Nový zákon se přitom vztahuje i na poslance, kterým Babiš v současnosti je. 

Mluvčí holdingu Agrofert Pavel Heřmanský nicméně České televizi řekl, že zpřísnění zákona o střetu zájmů nehrálo v rozhodování o prodeji roli. „Naší strategií je soustředit se skutečně na klíčové segmenty našeho podnikání, mezi které média nepatřila,“ ujasnil.

Mafra vydává mimo jiné deníky Mladá fronta DNES, Lidové noviny a Metro nebo týdeníky Téma a 5plus2. Je provozovatelem serverů iDNES.cz, Expres.cz nebo portálu s jízdními řády iDOS.cz. Provozuje také hudební televizi Óčko a virtuálního operátora Mobil.cz. Loni snížila ztrátu na 85 milionů korun z předloňských 113 milionů.

Synthesia Pardubice se zabývá výrobou produktů pro odvětví nátěrových hmot a tiskových barev nebo barviv pro textilní, papírenský a kožedělný průmysl. Vyrábí také nitrocelulózu, oxycelulózu a řadu organických a anorganických chemikálií. Agrofertu patří od roku 2002. Loni zvýšila zisk po zdanění o devatenáct milionů na 183 milionů korun. 

V chemickém průmyslu už skupina Kaprain podniká. Jedním z jejích pilířů je společnost Spolchemie, která patří mezi největší výrobce pryskyřic v Evropě a má silnou pozici ve výrobě nátěrových hmot. Součástí skupiny je také tradiční slovenská chemička Fortischem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...