Část ukrajinského obilí bude letos chybět na světovém trhu. Svět pociťuje další rozměr války kvůli rozbombardovaným silům, zákopům na polích a zablokovaným přístavům. Podle podnikatele v zemědělství na Ukrajině Petra Krogmana jde o zásadní problém do budoucna. „Pokud se Rusku podaří dobýt Ukrajinu, tak zvýší svou sílu na světovém trhu s potravinami, protože samo je velký vývozce. Ke dnešku jsou celosvětové zásoby pšenice už jen na deset týdnů, takže problém je to obrovský,“ uvedl v pořadu Události, komentáře.
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) uvedl, že hrozící nedostatek obilí se týká nejen Evropské unie, ale hlavně Blízkého východu. „EU investuje velké prostředky, aby zachránila železniční dovoz obilí do Evropy předtím, než ho získají Rusové,“ zmínil.
Snaha nahradit zablokované námořní cesty železnicí je podle Zdechovského v několika dalších týdnech nepravděpodobná. „Přál bych si říci, že to je řešení reálné, ale v současnosti je to spíše zbožné přání,“ uvedl Zdechovský.
Rusko přišlo ve čtvrtek s návrhem uvolnění cesty lodím přes Černé moře pod podmínkou zrušení sankcí. Podle Kyjeva i Západu ale jde o nepřípustné vydírání. Přesto Kreml ve čtvrtek ohlásil, že první zahraniční plavidla s potravinami opustila Mariupol. Rusko také žádá, aby Ukrajinci odminovali okolí svých přístavů, pak prý povolí koridory pro zahraniční lodě. Kyjev se ale obává, že by toho naopak agresor mohl využít k vylodění a útoku.
Ukrajina živí 400 milionu lidí, sdělil majitel filmy Agromimo působící na Ukrajině Petr Krogman. „Co se týče potravin, Ukrajina je de facto nejlevnější supermarket v kraji. Když ho zavřete, ostatní zvýší ceny. Pokud to chceme vyřešit a vyřešit i inflaci v České republice, musíme ho bezpečně otevřít, aby se obilí mohlo dostat zpátky do světa,“ apeluje.
Rusko se bude snažit výpadku potravin využít, míní analytik Havel
Podle agrárního analytika Petra Havla výpadek zásob nebude mít globální dopad. „Problém s poklesem produkce z Ukrajiny existuje tam, kam Ukrajina vyváží, ne ale pro celý svět. Podle několik dnů staré prognózy amerického ministerstva zemědělství by letošní světová produkce pšenice měla být 770 milionů tun, z toho se počítá, že z Ukrajiny bude propad deset až patnáct milionů tun. Problém to tedy je, ale není celosvětový,“ míní.
Shodují se ale na tom, že současná situace nahrává Rusku. „Nemyslím si, že to byl plán jedna. Tím, jak se válečný konflikt vyvíjí, je teze o promyšlené strategii Ruska poměrně pravdivá,“ myslí si analytik Havel. „Evropa nepotřebuje ukrajinské obilí, protože je soběstačná, až přebytková, obilí potřebuje sever Afriky a přední Asie. Sklizeň bude zhruba za dva měsíce. Jestliže se tam obilí a další komodity nedostanou z Ukrajiny, bude třeba ho tam dostat jinak, například z Evropy,“ dodává.
Krogman si myslí, že jediným řešením možné potravinové krize, je ukončení ruské agrese na Ukrajině. „Přestaňme se bavit o řešení důsledku, na přepravu po železnici nejsou kapacity, a i kdyby to šlo, tak to dvakrát prodražuje potraviny. Je třeba otevřít přístav a porazit Rusko, jinak se z toho nedostaneme,“ uzavírá.
