Zemědělce stále trápí přílišná byrokracie a levné dovozy zemědělských komodit. V březnu vyjely do ulic tisíce traktorů. Na podzim se mohou protesty opakovat. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v pořadu Zkraje farmáře ujistil, že vláda připravuje opatření v podobě novel zákona, které byrokracii sníží. Obrovským problémem je podle hostů pořadu také klimatická změna.
Málokterá země má tak pestré přírodní podmínky pro zemědělce jako Česká republika, shodli se hosté pořadu Zkraje, tentokrát v Hanáckém muzeu v přírodě v obci Příkazy. Právě Haná je po staletí spjata se zemědělstvím.
„České zemědělství vyniká intenzitou, vybavením i lidmi, kteří svou práci dělají srdcem,“ popsala ředitelka společnosti Paseka, zemědělská Jana Krasulová. Podle ministra zemědělství Výborného je významné i unikátní strukturou. „Máme malé chovatele, střední i velké podniky, které jsou schopné aplikovat moderní trendy,“ řekl.
„Česko je nádherná země. I to zemědělství se na tom podílí, na krajině. Pestrost vnímám. Je vidět víc pasoucího se skotu, diverzita na polích, motýlové louky,“ řekl další host pořadu – herec a autor aplikace Gastromapa Lukáš Hejlík. Podle prezidentky Potravinářské komory Dany Večeřové má Česko díky tomu vysoce kvalitní, rozmanité a bezpečné potraviny.
Péče o půdu a hlídání předpisů
Bez podpory v podobě dotací by to ale nešlo, poznamenal vedoucí katedry ekologie a životního prostření na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého Bořivoj Šarapatka. „Zejména v podhorských oblastech. Nebezpečí u půdy je degradace, eroze půdy. Pokud o půdu nebudeme pečovat, přijdeme o její úrodnost,“ řekl.
„Každý zemědělec o půdu pečuje, ať je malý, nebo velký. Pokud má všech pět pohromadě, střídá osevní postup a hnojí, pokud možno chlévským nebo jiným hnojem, aby se do půdy vracela organika a udržovala se struktura,“ ujistila Krasulová. Zemědělci ale podle ní nemají prostor, aby přemýšleli nad rozvojem. „Pokud jsme v kanceláři, jen vyplňujeme požadavky a hlídáme předpisy, které se na nás valí,“ poznamenala.
Antibyrokratická opatření
„Já jsem choval ovce ještě před deseti lety a pamatuju si, že když jsem to musel ručně zapsat, tak i pro mě jako absolventa obchodní akademie to bylo těžké. Na druhé straně podnikám v kultuře a vím, že když žádáme o dotaci, je to složitá věc,“ potvrdil Hejlík.
Ministr Výborný ujistil, že byrokracii považuje za jeden z největších problémů nejen zemědělců v tuzemsku, ale i v celé Evropě. „Řada těch opatření není dána Státním zemědělským intervenčním fondem nebo ministrem zemědělství, ale je dána shora,“ poznamenal.
Nicméně vláda už má prý připravené změny, které mají byrokracii snížit. „Novela veterinárního zákona je ve sněmovně a stane se nosičem všech antibyrokratických opatření, která vyžadují legislativní změny. Ve veterinárním zákoně zavádíme například elektronickou evidenci skotu. Nebudou už se vypisovat karty a průvodní listy ručně,“ popsal. Změna se podle něj neprojeví hned, ale v řádech měsíců.
Změna klimatu
Podle soukromého zemědělce Romana Koutka a ekologa Bořivoje Šarapatky je ovšem možná důležitější zabývat se změnou klimatu než řešit byrokracii a dotace. Koutek se už řadu let přizpůsobuje tím, jaké plodiny pěstuje a jak hospodaří. „Pěstuju sóju už sedmnáct let, slunečnice, což na Hané není normální. Mám první agrolesnickou alej,“ vyjmenoval.
Nedaleko Olomouce se v červenci sklízely třeba melouny. „Musíme se na změnu klimatu připravit. Teploty nám rostou, srážky v úhrnu zůstanou stejné, ale chodí ve vlnách, přívalové deště. To nám bude vytvářet velké problémy. Ta opatření budou muset být nejen na povodně, ale i na sucho,“ vysvětlil Šarapatka.
„My také pěstujeme sóju. Ta klimatická změna opravdu existuje. My jsme mívali kdysi sklizeň, když byly hody 22. července. Letos jsme v tu dobu žně končili,“ poznamenala Krasulová.
