Žně jsou rychlejší než loni, ale s menším výnosem. U základních obilovin se snížil asi o půldruhého procenta, výrazně horší je sklizeň řepky. Podepsalo se na tom i počasí. Zástupci velkých a malých podniků se v Událostech, komentářích shodli, že jde o riziko podnikání a kompenzace požadovat nelze, k vyrovnání výkyvů podle nich slouží i přímé platby do zemědělství. Na celkovém nastavení dotací se už ale neshodnou. Ministerstvo zemědělství chce více sledovat kvalitu hospodaření a chystá podporu středních podniků.
Letošní sklizeň je obecně horší, konstatoval Jan Šimek, předseda představenstva JT – Zemědělství a ekologie. „Hlavně je to v případě řepky, převážně na Moravě, výsledek je nejhorší za posledních asi dvacet let. V podstatě to vypadá na minus třicet procent oproti minulým rokům. Jednak to způsobily mrazy, ale já si myslím, že ještě větší vliv mělo postupné omezování některých ochranných látek.“
„Co se týká řepky, tak tu opravdu poznamenaly ty jarní mrazy velice výrazně a já za celou dobu nepamatuju, že by výnosy řepky byly takhle nízké,“ souhlasí Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství. „Pokud se týká obilovin, tak je sklizeň vcelku standardní a to, že je trochu nižší, než jsme byli zvyklí v posledních pěti letech, se dalo předpokládat,“ dodal s odkazem na jarní přebytky obilovin ve skladech a vysoké ceny hnojiv.
Oba se shodli, že speciální kompenzace od státu požadovat nelze. „Přímé platby (do zemědělství formou dotací – pozn. red.) mají sloužit zemědělcům jednak jako náhrada omezení plynoucích z toho, že mají povinnosti dělat určitá opatření v krajině, a jednak jim mají pomoct vyrovnat i ty výkyvy, se kterými se zemědělství každý rok v nějaké formě více či méně potýká,“ podotkl Štefl.
Má být rozhodující plocha, nebo kvalita?
Jestli jsou dotace obecně dobře nastavené, se už ale Šimek a Štefl zcela neshodnou. Štefl je se současnou situací spokojený, přímé platby podle něj nemohou dostávat všechny podniky. „(Unijní) společná zemědělská politika říká – každému farmáři dáme nějakou částku na začátek a zbytek už si rozhodni sám, v jak velké míře budeš podnikat, jaký sortiment plodin budeš pěstovat, jak budeš tu komoditu zpracovávat, dávat tomu nějakou přidanou hodnotu nebo jak celý podnik povedeš, jestli si k němu dáš ještě nějakou takzvanou přidruženou výrobu nebo něco podobného.“
Naopak Šimek má k současnému nastavení výhrady. „Mrzí mě, že se platby nerozdělují podle toho, jak kvalitně kdo hospodaří, ale to hlavní a skoro jediné kritérium je velikost. Zemědělci nebo příjemci do 150 hektarů – nemusí to ani být zemědělci, je to v podstatě každý, kdo má třeba deset hektarů, i když je to třeba zahrada, kde si chová koně – dostávají výrazně větší dotaci než ti zemědělci, kteří mají nad těch 150 hektarů, a ten rozdíl je obrovský.“
Podle Štefla ale nelze dostat dotaci bez podmínek. „Zemědělci dostávají základní platbu, tomu se říká bissová platba, to dostanou na všechny hektary, ale oni ji nedostanou jen tak. Oni ji dostanou za to, že plní povinné podmínky hospodaření a dobrý zemědělský environmentální stav. A pak je tu druhá platba na životaschopnost podniku, to je redistributivní platba neboli platba na první hektary. A tu dostává farmář na to, že vůbec na té vesnici žije, že tam provozuje svou živnost,“ uvedl místopředseda Asociace soukromého zemědělství.
Šimek míní, že by stát kvalitu obhospodařování a zdravotní stav zvířat řešil měl. „Když už se dotace do zemědělství dávají, tak by stát za to měl něco chtít a měl by (podniky) rozdělovat podle toho, jak se k půdě chovají,“ řekl předseda představenstva JTZE. „Úplně bych rozuměl, kdyby existovala dotace pro malé zemědělce, kteří dělají něco navíc, mají třeba nějakou produkci, vyrábějí sýry nebo dělají mléko, protože to už je nějaká přidaná hodnota a něco smysluplného, což bychom podporovat měli.“
Výborný: Podpoříme střední podniky včetně investic
„Pravda je někde mezi“, reagoval ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na dotaz, zda dotovat kvalitu, či plochu. „My určitě chceme a budeme do budoucna sledovat kvalitu. Já často říkám, že pro mě je daleko důležitější, jakým způsobem hospodaří, než jestli to je malý rodinný farmář nebo velký podnik nebo střední podnik.“
Podotkl také, že Česko je v důsledku komunistické kolektivizace naprosto unikátní, co se týče velikosti zemědělských farem a podniků. „Průměrná velikost zemědělské farmy v Evropě je nějakých 38 hektarů, ale u nás je to nějakých 118 nebo 120 hektarů. To je důsledek toho, že jsme se v roce 1990 se nevrátili před rok 1948. Teď už to zpětně skutečně nejde, a my proto musíme i ten systém podpor mít nastavený tak, abychom respektovali tuto naprosto unikátní strukturu.“
Výborný rovněž uvedl, že bude hledat cesty, jak pomoci středním podnikům. V této souvislosti zmínil dvě miliardy korun, které podle něj resort vyjednal nad rámec rozpočtu ministerstva pro příští rok. „Ty dvě miliardy totiž nepůjdou plošně všem, ale půjdou právě hlavně – neříkám, že jedině, ale hlavně – do středních podniků. Druhá věc je, že chceme střední podniky podpořit v investicích,“ řekl ministr v Událostech, komentářích.
