Za vysoké ceny potravin mohou podle resortu i obchodníci a zpracovatelé. Ti to odmítají

8 minut
Události: Vláda chce zjistit důvod vysokých cen potravin
Zdroj: ČT24

Za vysoké ceny některých potravin podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) mohou i nepřiměřené marže části obchodníků či zpracovatelů. Ti to ale odmítají a poukazují na růst nákladů i dražší produkty od zemědělců. Nekula proto svolává jednání. A pohrozil také kontrolami marží. Ekonomové upozorňují, že někteří obchodníci a potravináři mohou zneužívat velkou moc nad trhem.

Ceny cukru od loňska vzrostly skoro dvojnásobně a podle ministerstva zemědělství se v obchodech nestandardně vzdalují od cen výrobců. „Obchody nemohly mít podle mého názoru tak prudké zvýšení nákladů, aby zvyšovaly až o čtrnáct korun,“ míní Nekula.

Ve výrobním řetězci potravin i jejich prodeji podle ministra zřejmě dochází k neúměrnému navyšování marží.

Na rozdíl v cenách poukazují i někteří zemědělci. Například v chovu skotu Bonagro mají přes sedm set dojnic. Mlékárně ročně dodají dvanáct milionů litrů mléka. Jeho výkupní cena je nyní asi třináct korun za litr – cena v obchodech dosahuje až 25 korun.

„My samozřejmě marže ovlivnit nemůžeme, vždy to závisí na nabídce a poptávce,“ řekl vedoucí chovu Zdeněk Vala. Kdo na tom nejvíce vydělá, je podle něj otázkou. „Ale zemědělec to určitě není,“ podotkl.

Produkt dodávají k dalšímu zpracování a tím roste i cena – za dopravu, energie, obaly nebo mzdy. A také za marže, které si k tomu výrobci potravin přidají. Jenže podle části ekonomů mezi zpracovateli není dostatečná konkurence, a tak mohou snáz marže navyšovat.

„U nás je neobyčejně koncentrovaný trh zpracovatelů zemědělských surovin. Tam je obrovská tržní síla, která umožňuje zneužívání, omezuje konkurenci,“ uvedla ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.

Zpracovatelé to ale odmítají. „Rozhodně tady nemáme žádný dominantní subjekt na trhu ani s masem a masnými výrobky, ani s mlékem a mléčnými výrobky,“ tvrdí prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Vzájemné obviňování

Podobná situace, jako už ekonomka zmiňovala u trhu zpracovatelů, je podle Matesové na konci celého řetězce, tedy v obchodech. I tam do ceny započítávají zvýšené náklady a chtějí vydělat. V Česku působí několik řetězců. Šesti největšími jsou ze skupiny Schwarz Lidl a Kaufland, ze skupiny Rewe Penny a Billa, dále pak Albert a Tesco. Dominantní postavení na trhu mají přitom podle tržeb dvě skupiny.

„Je tady jakýsi cenový kartel. Ať už potravináři anebo potom prodejci, prodejní řetězce, si v cenové politice nekonkurují, spolupracují,“ řekla Matesová.

Česká televize oslovila všech šest největších řetězců, nikdo z nich se na kameru nechtěl vyjádřit. Vysvětlení nyní ale požaduje ministerstvo zemědělství a hrozí i případnými kontrolami marží – u zemědělců, potravinářů i obchodníků.

Nejdříve ale chtějí členové vlády slyšet závěry z jejich společné schůzky. „Aby všichni odkryly karty a bylo jasné, kdo nejvíc těží ze zvyšování cen potravin,“ zdůvodnil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Debata o zvyšování cen totiž dál zůstává v bodě, kde se zemědělci, zpracovatelé i obchodníci obviňují, že za to může ten druhý. „Sledovat se má ziskovost, aby bylo vidět, kdo na tom vydělává. Prostě nejziskovější v celé vertikále jsou ti velcí čeští zemědělci,“ míní prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Vejce zdražují, jablka se nevyplatí

Jeden z největších skoků, co se týče cen potravin, zaznamenali statistici u vajec. Z průměrných téměř tří korun za kus během roku jejich cena vystoupala na přibližně šest korun. Podobně zdražoval i zmiňovaný cukr. Loni v lednu ho zákazníci kupovali v průměru za patnáct korun a 55 haléřů, po roce za něj zaplatí přes třicet korun.

Lidé zaplatí více také například za jogurty. Zatímco před rokem se bílý jogurt prodával za devět korun a 46 haléřů, letos v lednu už stojí jedenáct korun.

Opačná situace je například u jablek. Za rok jejich cena klesla o čtrnáct haléřů za kilo. A právě to je důvod, proč jabloňové sady mizí. Podle ovocnářské unie se letos jejich plocha sníží hned o desetinu. Ovocnářům se totiž produkce jablek nevyplatí. Mohou za to drahé energie, hnojiva, ale především levný dovoz právě z Polska.

Například v Těšeticích na Znojemsku letos zmizí na dvacet tisíc ovocných stromů. V celé republice podle ovocnářské unie dohromady milion. „Největší problém vidím v nespravedlivém rozdělení ceny ve vertikále pěstitel a prodejní pult v obchodě. My pěstitelé jablek vlastně za celý rok péče, za dovoz až na sklad odběratele, zabalení dostaneme dvanáct až třináct korun, a jablka se prodávají za čtyřicet až padesát,“ popsal ovocnář z Těšetic Ivo Pokorný.

Maloobchodní síť Brněnka koupila polská jablka o čtyři až pět korun levněji než ta česká, všechna ale prodává za stejnou cenu. V Bille stojí česká jablka kolem čtyřiceti korun za kilogram. Polská, která jsou aktuálně v akci, stojí přitom třináct korun. Této ceně ale čeští farmáři nejsou schopni konkurovat. Je často nižší než jejich náklady.

„Poláci akceptují jakoukoliv cenu, která jim je nabídnuta, jenom aby ta jablka odbyli. Jablka, která měla končit mimo Evropskou unii a která se nepodařila kvůli konfliktu nikam zobchodovat. Takže ty ceny jsou řádově v korunách, může jít o pět až šest korun,“ nastínil předseda ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Při takových cenách se ale některým českým pěstitelům nevyplatí ani úrodu sklidit.

Nejen že polské potraviny míří do Česka, ale jak ceny v českých obchodech rostou, je pro některé lidi stále výhodnější vyrazit nakupovat za hranice – hlavně právě do Polska. Například základní potraviny tam díky daňovému zvýhodnění, které zavedla tamní vláda, mohou vyjít i o polovinu levněji.

„U základních potravin, jako je zelenina, ryby, maso, výrobky z mouky, tam je nulové DPH. Prodlužují antiinflační štít o dalších šest měsíců,“ vysvětlil František Molík z Hospodářské komory. V polských obchodech si na zvýšený zájem Čechů zvykli a zásobování posílili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Regulovat výdejní boxy jako tržnice? Nesmysl, oponuje šéf asociace pro e-komerci starostovi

Některá města omezují možnosti instalace boxů na výdej zásilek. Přistoupila k tomu například Litomyšl a uvažuje o tom i Brno. Podle kritiků velký počet výdejních boxů znehodnocuje prostředí hlavně v centrech měst. Někteří z provozovatelů boxů se ale brání, že k výběru místa i designu přistupují s ohledem na okolí. O tématu diskutovali v Událostech, komentářích starosta Litomyšle Daniel Brýdl (za Generaci 89) a ředitel Asociace pro elektronickou komerci Jan Vetyška.
před 36 mminutami

De facto: AI usnadňuje dešifrování komunikace i phishing

Použití umělé inteligence pomáhá v průmyslu či při psaní textů, zároveň ale usnadňuje prolomení šifrovaných komunikací nebo phishingové útoky. Umí také falšovat fotky a videa. Odborníci radí, že je lepší mít na sociálních sítích soukromé účty.
před 2 hhodinami

„Nestihli jsme letadlo, které tam ještě nebylo.“ Zrychlení nástupů přináší komplikace

Letiště Václava Havla v Praze začalo na druhém terminálu zrychlovat nástupy do letadel. Požaduje to část nízkonákladových zahraničních aerolinek. U čtyř bran přibyly koncem loňského roku bariéry, za kterými pasažéři čekají. Někteří upozorňují na nedostatek místa i informací.
před 8 hhodinami

Státní rezervy se rozšíří o léky

Státní hmotné rezervy se kvůli občasným výpadkům dodávek rozšíří také o léky. Do konce února skončí výběrové řízení na pořízení antibiotik. Ministerstvo zdravotnictví by do nouzových zásob rádo zahrnulo i antivirotika a přípravky na diabetes nebo onkologická onemocnění.
před 9 hhodinami

Špatné světlo škodí spánku i přírodě, mnohde vadí pouliční lampy

Města jako Praha, Brno nebo Kutná Hora evidují desítky stížností od lidí na veřejné osvětlení. Nejčastěji lidem vadí nové LED lampy, které jim svítí většinou bílým světlem do bytu a v noci ruší spánek. Někde už radnice vyměnily tyto lampy za tlumenější oranžové, někde je opatřily stínítky. Odborníci upozorňují, že výrazné osvětlení v noci může mít negativní vliv na zdraví i přírodu.
před 17 hhodinami

Policie nakoupí zdravotnické vybavení za 7,5 milionu

Vedení policie chce pořídit za sedm a půl milionu korun zdravotnické batohy. K dispozici je mají hlavně hlídky ze speciálních pořádkových a motorizovaných jednotek. S první pomocí při kolapsech, nehodách nebo požárech pomáhají denně. U případů zpravidla jako první zasahují prvosledové hlídky, které slouží na konkrétních místech. Zásadní součástí výbavy je právě zdravotnický batoh. Stěžejní roli má v týmu zdravotník.
před 17 hhodinami

Jídlo bylo poté plné skla, vzpomínají pamětníci na bombardování Prahy

Přesně před 80 lety zažila Praha ničivé bombardování, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Osudové dopoledne má v paměti Pavel Beneš, kterého nálet zastihl, když byl doma, kde se chystal oběd.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Spojenecké bomby na sklonku války omylem připravily o život sedm set Pražanů

Před 80 lety proběhl nálet na Prahu, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Poškozeno bylo 2500 domů, zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Praha přitom vůbec neměla být cílem tohoto útoku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...