Události: Zdražování potravin
Vláda na čtvrtečním jednání debatovala se zástupci Agrární a Potravinářské komory hlavně o rostoucích nákladech zemědělců a potravinářských podniků. Podle Doležala se zemědělské firmy potýkají zejména se zdražováním energií, pohonných hmot nebo hnojiv. Večeřová pak poznamenala, že ne všechny podniky promítly růst nákladů do cen, obchodní řetězce zároveň tlačí na snížení cen minimálně o pět procent.
„Domluvili jsme se s premiérem i ministrem zemědělství, že se provede šetření, kolik stojí jednotlivé výrobky a jaké jsou přirážky,“ uvedla Večeřová. Podle ní je důležité vyjasnit, jaké jsou obchodní přirážky u jednotlivých sektorů a kde je zdražování potravin největší. Očekává ale, že kontrola bude spíše dlouhodobějšího charakteru.
Podle Fialy je potřeba přesně analyzovat důvod, proč jsou ceny potravin tak vysoké. „Je potřeba si tady v tom udělat jasno,“ řekl po odpolední návštěvě v obci Vysoké Studnice na Jihlavsku. Doplnil, že ministr zemědělství dostal za úkol svolat širší schůzku, na níž by byli zástupci zemědělců, potravinářů i obchodních řetězců. „Na tomto jednání by se společně řešily ty otázky vysokých cen potravin, se kterými chceme určitě něco udělat,“ řekl. Nekula, který premiéra doprovázel, možný termín této schůzky neuvedl.
Obchody mají u některých položek vysoké přirážky, tvrdí Doležal
Podle Doležala pak zemědělci dodávají přímo do řetězců jen zhruba tři až pět procent své produkce. Členové Agrární komory se pak prý potýkají s tím, že na pultech obchodu mají tyto potraviny až třísetprocentní přirážku. Zemědělci podle něj nejsou těmi, kdo za zdražování potravin může. Jako příklad uvedl ceny jablek, u nichž výkupní ceny klesaly, zatímco v obchodech jejich prodejní cena vzrostla. Obdobně klesaly také výkupní ceny pěstitelům cukrové řepy.
Brífink po jednání zemědělců a potravinářů s premiérem
Tématem jednání byl i zákon o významné tržní síle, který by měl postihovat nekalé obchodní praktiky. Potravinářské firmy se podle Večeřové spoléhají na to, že umožní postihovat obchodní řetězce. „Může to postihovat i to, že sem ze zahraničí přicházejí výrobky za mnohem nižší cenu, než za jakou jsou prodávány v zemi původu, což je nekalá obchodní praktika,“ doplnila.
Nekula upozornil na vysoké přirážky u vajec nebo cukru
Večeřová i Doležal se pak shodli na tom, že cestou ke zlevnění potravin není zastropování jejich cen, případně obchodních marží. Podle nich to potvrdila i negativní zkušenost z Maďarska. Šéf resortu zemědělství dříve uvedl, že zákon o tržní síle povede k větší transparentnosti trhu a stabilitě v tržním prostředí. Minulý týden v dopise upozornil na vysoké přirážky u cukru a vajec vedení největších obchodních řetězců. Podle Nekuly by neměly zneužívat současné situace k neúměrnému zvyšování zisku.
„Růst cen potravin se zastaví v okamžiku, kdy čeští agrobaroni přestanou mlaskat, protože oni jsou ti, kteří masivně zvyšují ceny,“ míní prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Ke kontrole prodejních cen vybraných potravin přistoupilo ministerstvo zemědělství spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže i loni na jaře. Kontrolami chtělo dosáhnout toho, aby obchodníci a další členové dodavatelského řetězce nezneužívali tehdejší situace a nezvyšovali uměle své marže.
Zástupci komor podle Doležala upozornili premiéra také na snížení národních dotací do zemědělství, které letos klesnou ze zhruba pěti miliard korun na 2,7 miliardy korun. Doležal připomněl, že velká část peněz jde do živočišné výroby a na ozdravení chovů. „Máme velkou hrozbu v podobě afrického moru prasat a ptačí chřipky, a pokud bychom výrazně omezili finance do těchto sektorů, můžeme se setkat s tím, že příští epidemie bude mít horší dopad,“ doplnil šéf Agrární komory.
