Zdražování už pociťuje podle průzkumů z posledního měsíce naprostá většina Čechů. Zvláště silně dopadá na lidi v penzi. Hledají proto další a další cesty, jak ušetřit ve svých domácnostech. A v některých případech se obracejí na pomoc ke státu.
Mnozí senioři šetří, kde se dá. Někteří jsou závislí na pomoci státu či potravinových bank
Události: Dopad zdražování na seniory (zdroj: ČT24)
Danuše Bílková z Ústí nad Labem má důchod necelých jedenáct tisíc. Aby věděla, kolik spotřebuje, zapisuje si stav elektroměru. A večer nesvítí. Pořídila si totiž baterku, se kterou doma chodí. Ušetřit se snaží i na účtu za teplo. Topení proto využívá co nejméně.
Ještě skromněji žije Hana Petráková. Roky byla v částečném invalidním důchodu, nyní ve starobním pobírá necelých šest tisíc. Náklady na nájem má přitom o dva tisíce vyšší. Žije z rezerv, příspěvku na bydlení a zažádat chce i o hmotnou nouzi. „Až mi dojdou zásoby, co jsem trošku si našetřila, tak budu holt závislá jen na těchto příjmech.“
V jiné situaci je Antonín Hušek. S manželkou žijí v panelovém domě v Hradci Králové. Dohromady mají měsíční příjem přes 32 tisíc korun. I přes to, že s penězi vychází, jsou naučení šetřit. „Nejvíc šetříme na jídle, nemlsáme, jezdíme na kole, nemáme auto a sport si vybírám jenom takový, na který stačím. Tak třeba dneska jsem hrál ping-pong,“ líčí
Nové zálohy za energie ještě nezná, obavy z budoucnosti ale nemá. „Spousta lidí si stěžuje, že jim vláda dává málo, jenomže kde to ta vláda má vzít. To jsou stejně naše peníze, ze kterých to musí vzít,“ říká Hušek.
V Česku žijí téměř 2,4 milionu starobních důchodců. V průměru pobírají penzi ve výši 18 tisíc korun měsíčně. Na tuto částku ale reálně nedosáhne téměř polovina seniorů. Nejvíce ohroženou skupinou jsou přitom právě ti, kteří žijí sami, zejména pak ženy. Ty mají také v průměru o více než tři tisíce korun nižší penzi.
„Zhruba šestnáct procent populace má hodně malé příjmy. Potom, co zaplatí bydlení a jídlo, jim zbývá do tří tisíc korun na člověka na měsíc,“ přibližuje situaci sociolog Daniel Prokop z PAQ Research, který je také členem Národní ekonomické rady vlády.
Příspěvek na bydlení využívá jen zlomek těch, kteří mají nárok
I proto přišla vláda s opatřeními na pomoc proti zdražování. Kromě plánovaného zastropování cen energií od příštího roku jde o příspěvek na bydlení. Ten by podle Prokopa mohl výrazně pomoct až pětině českých domácností. Čerpá jej však necelých pět procent.
„Musíme si uvědomit, že na to má nárok například domácnost důchodců, která má 30 tisíc a dává za bydlení dvanáct tisíc. Tak má nárok na tři tisíce korun na příspěvek na bydlení,“ zdůrazňuje Prokop.
Součástí důchodů bude od ledna 2023 také výchovné ve výši 500 korun měsíčně za každé vychované dítě. Národní ekonomická rada vlády přitom v zájmu snížit schodek státního rozpočtu navrhla jeho zrušení. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) však výchovné považuje za nedotknutelné.
Pomoci by měla i valorizace penzí. Ta letos důchody zvedla už třikrát. Počtvrté pak díky ní narostou po Novém roce.
Roste zájem o potravinové banky
Senioři stále častěji vyhledávají pomoc také přes potravinové banky. „Vyloženě už čekají na potravinovou pomoc, jsou na to naučení,“ říká Pavel Gajer z SK Barbora v Kutné Hoře. Do pražské potravinové banky jezdí už skoro tři sta organizací, které pak jídlo rozvážejí dál.
Projekt Krok za krokem pomáhá s jídlem či dluhy zdarma sto padesáti lidem. „Buď dostanou potvrzení od úřadu práce, že mají nárok na potravinovou pomoc, nebo s našimi klienty vyhodnotíme, že pomoc potřebují,“ vysvětluje finanční koučka projektu Monika Rejtnarová.
Pomoc potravinových bank jde v padesáti procentech právě seniorům. A jejich zájem narůstá. „Zatímco dříve to byly jen vdovy a vdovci, dneska jsou to i dvojice. I když dva důchody dají dohromady, tak to nestačí,“ přibližuje situaci ředitelka Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová.
Proto do banky ve Zdibech mohou přijít každé úterý i jednotlivci. Toho využívá 79letý pan Jiří, který žije sám v pokoji u známých. „Důležité je to z toho důvodu, že já důchod používám pro některé z mých známých, kteří jsou na tom hůř. Pomůže mně i těm lidem z mého okolí, že potravinová pomoc tady existuje,“ říká.
Na rozdíl od ostatních žadatelů o pomoc senioři nepotřebují doporučení sociálních úřadů.