Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) nechce po slovenském vzoru zavést na potraviny v obchodech cenové stropy. K poklesu cen podle něj povede zdravá konkurence mezi obchodníky. Nekula po jednání se zástupci ministerstva financí a obchodu také informoval, že jeho resort podal podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) kvůli cenám vajec. Jejich zdražení podle něj naznačuje, že obchodníci zneužívají dominantní postavení na trhu. Skupina se také podle ministra shodla na tom, že dozorové orgány jako například Česká obchodní inspekce (ČOI) mají zintenzivnit svou činnost a postupovat koordinovaně.
Osm největších maloobchodních řetězců na Slovensku od pondělí na tři měsíce stanovilo cenový strop na vybrané potraviny. Opatření se dotkne téměř čtyř set různých položek. Na těch vybraných bude označení „Protiinflační garance“ a jejich ceny prodejci zveřejní na svých webových stránkách. Nekula upozornil na to, že na Slovensku se vyjednání o cenových stropech neúčastnili zástupci zemědělců.
Ministr také řekl, že ceny potravin na Slovensku jsou u některých položek vyšší než ceny v Česku v akčních nabídkách. Uvedl, že vejce velikosti M v přepočtu vycházejí na Slovensku na devět korun na vejce, zatímco v Česku je minulý týden nabízel obchodní řetězec pod čtyřmi korunami za kus. Jako další příklad uvedl máslo, které na Slovensku nyní stojí po zastropování cen v přepočtu 79 korun za 250 gramů. V Česku v akci se objevila cena 29,90 koruny, podotkl. „Daleko lepší je zdravá soutěž mezi obchodními řetězci. Nechceme zabetonovat vysoké ceny,“ řekl.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza v pondělí uvedl, že tuzemské řetězce se ke stanovení maximálních cen zatím nechystají. Ceny se podle něj drží na relativně nízké úrovni, protože obchodníci častěji zavádějí slevové akce. V Česku se podle Prouzy aktuálně prodá přes šedesát procent potravin ve slevách. Zastropování podle něj přitom není nic jiného než dlouhodobá slevová akce na předem určenou část sortimentu. „Považujeme za vhodnější slevy střídat, aby měli zákazníci bohatší výběr a nedocházelo ke zdražení těch potravin, jejichž ceny nejsou zastropované,“ poznamenal.
Potraviny byly na Slovensku letos v únoru stejně jako v lednu meziročně dražší o 28,6 procenta. Meziroční míra inflace v únoru zrychlila na 15,4 procenta z lednových 15,2 procenta. Ceny potravin v Česku v únoru meziročně stouply o 23,9 procenta, v lednu to bylo o 24,8 procenta. Celkově byly spotřebitelské ceny proti loňskému roku vyšší o 16,7 procenta, růst tak zpomalil z lednových 17,5 procenta.
Řešením podle Nekuly není v současné době ani snižování DPH u potravin. „Byť bychom snížili o patnáct procent, zákazník to vůbec nepozná, jenom bychom udělali díru do rozpočtu. V tento okamžik je potřeba napravit trh,“ uvedl v rozhovoru pro ČT24.
Další podnět na antimonopolní úřad
Nekula také řekl, že meziročně vejce v tuzemsku podle Českého statistického úřadu zdražily o 92 procent a jejich cena vzrostla nejvíce z celé Evropské unie. „Víme, že v loňském i letošním roce extrémně vzrostly ceny krmných směsí, které tvoří zhruba sedmdesát procent nákladů na produkci vajec, což se promítlo do cen,“ řekl.
Zdražení potravin v obchodech podle Nekuly ale naznačuje, že obchodníci zneužívají dominantní postavení na trhu. „Je to přirozená vlastnost každého hráče na tom trhu – kdo získává větší a větší postavení, tak samozřejmě chce využívat maximum své síly,“ podotkl.
Podle něj je také nerovné postavení v podobě několika obchodních řetězců versus tisíce potravinářů a desítek tisíc zemědělců. Považuje za nutné, aby obchodní řetězce mezi sebou soutěžily. „Ale soutěžily v tom, jak udělat co nejlepší, to znamená nejnižší, cenu pro koncového zákazníka. Ne, aby se domlouvaly, že zvednou koordinovaně u některých komodit ceny nahoru,“ zdůraznil.
Doplnil nicméně, že není jednoznačné, že za zdražování mohou pouze obchodníci. „Ne všichni zemědělci a ne všichni potravináři jsou svatoušci, ale my tady vidíme dominantní postavení obchodních řetězců,“ dodal.
Obchodníci mají ale kritiku za neoprávněnou. „Ono je to nejjednodušší řešení, protože obchodník je na konci toho řetězce, prodává zboží zákazníkovi. Je potřeba si uvědomit, že máme v České republice různé obchodníky. Na trhu jsou malí, velcí obchodníci, každý nakupuje za jiné ceny,“ řekl předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina.
K vejcím Nekula uvedl, že zatímco v lednu 2022 měli zemědělci na jednom vejci přirážku dvanáct haléřů, letos v lednu mají jednu korunu. Obchodníci podle něj měli loni v lednu obchodní přirážku jednu korunu, letos je to již 2,10 koruny. „Skoro by se zdálo, že obchody mají s prodejem vajec větší náklady než zemědělci. Vypadá to, jako by v obchodech přikrmovali nosnice na pultech obchodů,“ doplnil.
Úterního jednání meziresortní skupiny, která se sešla poprvé, se kromě zástupců ministerstev účastnil také zástupce Úřadu vlády a Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podle Nekuly se velká část jednání věnovala kompetencím kontrolních orgánů. „Dohodli jsme se, že dozorové orgány budou pracovní skupině pravidelně reportovat výsledky kontrol v oblasti potravin,“ řekl ministr. Za nejdůležitější úřady označil ČOI a specializovaný finanční úřad. V oblasti kvality a bezpečnosti potravin má podle něj kompetence Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI).
Zdražení vajec je podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala ale hlavně důsledkem rostoucích cen krmných směsí. „Na cenách směsí se podepsaly jednak vysoké ceny obilovin a jednak ceny energií. Náklady rostly poměrně rychlým tempem a v řadě případů se nám jako zemědělcům nepodařilo tyto náklady promítnout do cen,“ uvedl v pořadu Události, komentáře s tím, že také v případě vajec jde o otázky nabídky a poptávky.
Souhlasí s ním i šéfka potravinářské komory Dana Večeřová. „Hraje v tom roli také to, že řada chovů se přeorientovává na podestýlkové chovy, což je samozřejmě drahé a je tam menší výnosnost,“ dodává. K vyšším cenám vajec podle ní proto kromě obchodníků přispělo více vnějších faktorů.
Debata o cenových stropech pro potraviny je podle Doležala důležitá, není si ale jistý, že může v současném kontextu zafungovat. „V danou dobu, kdy tu výrazným způsobem rostla inflace a ceny, je otázkou, jestli už jsme našli strop, který je schopen spotřebitel ještě tolerovat. A znamená to také další výdaje pro vládu,“ zmínil. Doplnil, že snížení DPH na potraviny nemusí mít požadovaný efekt kvůli nastavení stropů na energie.
Cena cukru
Nekula uvedl, že u kontrol je pro něj důležitý výsledek a že díky tlaku na obchodníky cena cukru v lednu a únoru klesla. Poznamenal, že začala platit novela zákona o ochraně spotřebitele, kterou by se měla inspekce řídit. „Zástupce průmyslu a ministerstva obchodu jsme vyzvali, aby pracovníky ČOI informovali, že novela obsahuje i paragraf 12a,“ řekl. Ten uvádí, že informace o slevě z ceny výrobku musí obsahovat informaci o nejnižší ceně výrobku, za kterou jej prodávající nabízel a prodával v době třiceti dnů před poskytnutím slevy.
Je podle něj potřeba důsledně postihovat kvazislevy, na což směřoval i jeho podnět v případu, kdy cukr krystal byl v obchodě nabízen ve slevové akci za 32,90 koruny a cena bez slevy byla 39,90 koruny. Podle Nekuly nešlo o slevu, protože cena v akci byla běžná cena. „To, co prezentovala, že jen zkontrolovala cenovky, je nedostatečné,“ poznamenal.
Doplnil, že antimonopolní úřad nemůže diktovat ceny a jeho prací je postihovat kartelové dohody. Na zdražení cukru na podzim loňského roku směřoval také jeho první podnět, který na ÚOHS poslal. „Nárůst neudělal jeden řetězec. Vše nasvědčuje tomu, že došlo k nějaké koordinaci několika významných hráčů,“ dodal.
Žádost o použití rezervy
Ministerstvo zemědělství v úterý také uvedlo, že Nekula na pondělní schůzce s eurokomisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowskim požádal o použití zemědělské rezervy EU na podporu odvětví nejvíce zasažených růstem energií a dalších nákladů. Loni dostali mimořádnou podporu 831 milionů korun chovatelé prasat, krav nebo pěstitelé jablek a brambor.
Nekula prosazuje, aby se podpora nejvíce zasažených odvětví řešila na celoevropské úrovni. Minulý rok dostala ČR 270 milionů korun z EU, jako spolufinancování šlo z vládního rozpočtu na podporu dalších 540 milionů.
Na jednání ministrů zemědělství v Bruselu jednal Nekula také o situaci na trhu se zemědělskými komoditami. „Musíme i nadále usilovat o plynulý vývoz z Ukrajiny, a to kvůli potravinovému zabezpečení na celém světě, současně však musíme podpořit i naše producenty, aby tyto výkyvy na zemědělských trzích ustáli,“ uvedl.
Podle Nekuly by možnost využít rezervu měly mít všechny členské státy EU, které jsou zasažené zvýšeným dovozem některých komodit z Ukrajiny.
