Obchodní řetězec

Již tři obchodní řetězce v Česku letos neumožní prodej živých kaprů z kádí před svými prodejnami. Jako první ze supermarketů zákaz zavedl před dvěma roky Lidl, poté se loni připojila Billa. Nyní se přidalo i Tesco. To jako důvod uvádí odpovědnější podnikání i snahu o lepší podmínky zvířat. Jejich ochránci rozhodnutí vítají, například rybáři na jihu Čech však kvůli přerušení této tradice očekávají nižší zisky. Podle Státní veterinární správy se ale zákaz řetězců v minulých letech výrazně na počtu prodejních míst neprojevil – stánkaři si je zařídili na jiných místech. Každý rok je jich kolem třech tisíc.

V Polsku by se mohl částečně obnovit nedělní prodej. Už šest let musí až na výjimky zůstávat tamní prodejny poslední den v týdnu zavřené. Zákon přijatý minulou konzervativní vládou chce ta současná zmírnit. O nedělích by si lidé mohli nakoupit dvakrát za měsíc. Proti jsou odbory, možnou změnu ale vítají zaměstnavatelé.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude znovu rozhodovat o pokutách za kartel stravenkových firem. Nařídil to jeho předseda Petr Mlsna, který v rozhodnutí našel formální nedostatky, vinu firem ale potvrdil. Tři stravenkové firmy dostaly pokuty v celkové výši 280 milionů korun. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Rozhodnutí je pravomocné.

Potravinovým bankám napříč Českem chybějí zásoby pro potřebné. Mnohé z nich už nemají co svým klientům nabízet. Přitom celonárodní potravinová sbírka proběhne až za víc než čtrnáct dnů. Podle analytiků je jedním z klíčových důvodů narůstají počet rodin, které ze svých příjmů kvůli vysoké inflaci a cenám potravin nemohou vyjít.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil správní řízení s obchodním řetězcem Globus. Podezírá jej z dlouhodobé diskriminace dodavatelů. Uvedl mluvčí úřadu Martin Švanda. Za porušování zákona o významné tržní síle hrozí pokuty až do výše deseti procent z celkového obratu provinilé firmy, v případě Globusu by to mohlo být až 2,4 miliardy korun. Mluvčí podniku Aneta Turnovská řekla, že řetězec se zatím nebude vyjadřovat.

Francouzský zadlužený maloobchodní řetězec Casino se „v zásadě“ dohodl s některými hlavními věřiteli na nabídce českého miliardáře Daniela Křetínského a jeho obchodního partnera Marca Ladreit de Lacharrière podporované britským fondem Attestor. Ti firmě v nesnázích navrhli, že jí zajistí čerstvý kapitál a pomohou s restrukturalizací dluhu, aby se vyhnula bankrotu. Společnost to v pátek uvedla na svém webu.

V České republice podle prodejců roste zájem zákazníků o privátní značky, tedy produkty prodávané pod záštitou určitého obchodního řetězce. V současnosti představují asi čtvrtinu všech tržeb obchodů. Na jejich rostoucí oblibě se podílí i aktuální ekonomická situace domácností. Výhodou je totiž nižší cena, kterou konkurují známým značkám.

Prezident Agrární komory (AK) Jan Doležal ve čtvrtek na volebním sněmu v Olomouci obhájil funkci v čele této zemědělské organizace. Byl jediným kandidátem. Doležal je prezidentem komory od roku 2020, kdy vystřídal Zdeňka Jandejska. Mezi své priority Doležal zařadil narovnání podmínek na jednotném trhu Evropské unie, snížení administrativní zátěže zemědělců či racionalizaci požadavků na zemědělské podnikatele.

Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) nechce po slovenském vzoru zavést na potraviny v obchodech cenové stropy. K poklesu cen podle něj povede zdravá konkurence mezi obchodníky. Nekula po jednání se zástupci ministerstva financí a obchodu také informoval, že jeho resort podal podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) kvůli cenám vajec. Jejich zdražení podle něj naznačuje, že obchodníci zneužívají dominantní postavení na trhu. Skupina se také podle ministra shodla na tom, že dozorové orgány jako například Česká obchodní inspekce (ČOI) mají zintenzivnit svou činnost a postupovat koordinovaně.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se bude zabývat vysokými cenami potravin. Chce zjistit, kdo v dodavatelském řetězci přiráží nejvíce, a kontrola se proto zaměří na zemědělce, zpracovatele i obchodníky. Samotná vysoká cena nebo nepřiměřená marže nicméně není protizákonná, úřad by musel najít důkazy o existenci kartelové dohody, nebo zneužití dominantního postavení.

Za dodatečným navýšením rozpočtového schodku pro letošní rok je rozhodnutí vlády vložit do státního rozpočtu víc peněz na úsporný tarif i na pomoc firmám s vysokými cenami energií. Před poslanci to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), když vysvětloval, proč bude deficit zřejmě o 45 miliard vyšší, než vláda původně navrhla. Dolní komora rovněž v pátek schválila koaliční novelu služebního zákona, která mimo jiné ruší funkce odborných náměstků na ministerstvech i omezení v počtu náměstků členů vlády. Část změn ve státní službě opět kritizovali opoziční poslanci, zamítnutí předlohy ale neprosadili.

Případ vyprodaného zboží v provozovnách obchodního řetězce Lidl se vrací k Městskému soudu v Praze. Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti, kterou obchodní síť podala, a zrušil rozsudek pražského soudu. Lidl se bránil proti rozhodnutí, které potvrdilo pokutu za přestupky uloženou pražským magistrátem. Částku padesát tisíc korun měl řetězec zaplatit za to, že kontroloři v prodejnách zjistili, že akční výrobky, které Lidl nabízel ve svých letácích, se na prodejně nenachází. Zákazníci je totiž vykoupili hned ze začátku týdne.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) neuvažuje o snížení DPH na potraviny, řekla to v Otázkách Václava Moravce. Vládě to navrhuje Svaz obchodu a cestovního ruchu. Podle Schillerové by to nevedlo ke snížení cen potravin v obchodech, ale desítky miliard korun by si prý nechaly obchodní řetězce na maržích. Ministryně také odmítla poskytnutí státní záruky letecké společnosti Smartwings, do které patří i ČSA.

Za zvýšení cen potravin nemohou podle předsedy Zemědělského svazu a místopředsedy Agrární komory Martina Pýchy jen dopady koronavirové krize. Ceny v obchodech podle něj do velké míry formuje konkurence zahraničních obchodních řetězců. „To, co si v mnoha případech dovolí obchodníci u nás, si doma nedovolí,“ řekl v pořadu Interview ČT24. Zákon, který by stanovil poměr českých potravin v obchodech, by tak podle něj mohl pomoci malým českým zemědělcům prosadit se na trhu.

Řetězec Globus nakonec nebude platit pokutu 183 milionů korun, kterou mu předloni uložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Místo toho přímo odškodní své dodavatele za to, že je tlačil k využívání účetního systému Markant, který nepotřebovali. Nově o tom rozhodl antimonopolní úřad.

V Poslanecké sněmovně leží návrh, který by mohl vést k zákazu klecových chovů slepic. I bez něj ale některé obchodní řetězce již loni – když se o tématu po odvysílání záběrů z klecových chovů v pořadu 168 hodin začalo diskutovat – avizovaly, že vejce z klecových chovů postupně přestanou prodávat. I přes argumenty drůbežářů, kteří klecové chovy hájí, existuje několik iniciativ namířených proti nim. Projekt Slepice v nouzi se snaží inspirovat k vykupování slepic z velkochovů, které by jinak čekala jatka. Podle koordinátora projektu Petra Dobrého potká takový osud desítky tisíc ptáků. Rozhovor s ním v Událostech, komentářích vedla Marcela Augustová.

Někteří zákazníci se na ně stále dívají s nedůvěrou. Oceňují sice jejich nižší cenu, ale podezřívají nabízenou kvalitu. Přesto průzkumy naznačují, že privátní značky obchodníků jsou v posledních letech na vzestupu, který bude zřejmě pokračovat.

Česko má jednu z vůbec nejhustějších sítí hyper- a supermarketů v Evropě. Je jich tu přes tisíc. A dál jich přibývá, zatímco počet malých obchodů klesá. Naše země také zůstává slevovou velmocí, nikde jinde v Evropě zákazníci nekupují tolik zboží za zvýhodněnou cenu. V akcích se v Česku prodá víc než polovina veškerých potravin a drogerie.

Přes čtyři tisíce tun jídla a zboží z drogerie získaly loni potravinové banky – více než polovinou přispěly obchodní řetězce. Těm zákon od loňska nově nařídil nabídnout charitě jídlo a výrobky, které chtějí vyřadit z prodeje. Oproti předchozímu roku jde o téměř trojnásobný nárůst v darovaném zboží. Celkově loni potravinové banky vybraly dvojnásobek zboží. Vyplývá to z dat, která České televizi poskytla Česká federace potravinových bank.

Většina obchodních řetězců působících v Česku se zavázala, že nejpozději od roku 2025 ukončí prodej vajec pocházejících z klecových chovů slepic. O tom, co to bude znamenat pro chovatele i pro zákazníky, se diskutovalo v pořadu Devadesátka ČT24. Shoda panovala na tom, že přechod na alternativní chovy si vyžádá zvýšené investiční náklady a také zdražení takto produkovaných vajec.