Za zvýšení cen potravin nemohou podle předsedy Zemědělského svazu a místopředsedy Agrární komory Martina Pýchy jen dopady koronavirové krize. Ceny v obchodech podle něj do velké míry formuje konkurence zahraničních obchodních řetězců. „To, co si v mnoha případech dovolí obchodníci u nás, si doma nedovolí,“ řekl v pořadu Interview ČT24. Zákon, který by stanovil poměr českých potravin v obchodech, by tak podle něj mohl pomoci malým českým zemědělcům prosadit se na trhu.
Čeští producenti musí vědět, že vypěstované potraviny nevyhodí, tvrdí předseda Zemědělského svazu
Martin Pýcha v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Nejen koronavirová krize stojí podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy za výrazným zdražením ovoce a zeleniny v českých obchodech. Chybí sice pracovní síla a potraviny se proto nepěstují v takovém množství, aby nasytily trh, za nárůstem stojí ale také sucho. Česká republika je navíc závislá na zboží z dovozu, a jen oslabením koruny tak ceny vzrostly asi o dvacet procent.
K tomu si podle Pýchy obchodníci stanovují čím dál větší marže. V Česku působí asi deset obchodních řetězců, z naprosté většiny zahraničních. „Potřebují se uživit, uživit své náklady a také zisk, a tudíž mají neustále větší marže,“ uvedl. I když tak čeští zemědělci prodávají třeba kilogram brambor za dvě nebo tři koruny, v supermarketech jej zákazníci koupí za desetinásobek.
Druhým extrémem je ale podle Pýchy prodej velmi levných potravin. V současnosti je na trhu přebytek mléka, poptávka po něm totiž se zavřením restaurací, jídelen a dalších provozoven klesla. Někteří výrobci tak prodávají s cenou, která ani neodráží náklady, obchodní řetězce pak podle Pýchy situace využívají a cenu tlačí ještě níž. „V mnoha případech to vede k tomu, že prodávají nekvalitní výrobek. V masném výrobku není tolik masa, mléčný výrobek je plný náhražek,“ řekl šéf Zemědělského svazu.
Návrh zákona chce stanovit podíl českých potravin na trhu
Postavení českých výrobků na tuzemském trhu chce upravit návrh zákona, který poslanci ve středu vrátili do druhého čtení. Prodejcům by stanovil jejich minimální podíl v obchodech. Podle bývalého ministra zemědělství Petra Bendla (ODS) by ale zákon jen nahrával velkým potravinářům.
S tím však Pýcha nesouhlasí. „Těm to v ničem nepomůže, ti v těch řetězcích už jsou,“ řekl. Možné by podle něj bylo přijmout model, který funguje v zahraničí. Kromě velkých producentů, kteří dodávají do centrálních skladů řetězců, ze kterých se pak potraviny rozváží do jednotlivých prodejen po celé republice, by v obchodech mohl existovat třeba regionální pult s potravinami, které byly vyrobené v jejich bezprostředním okolí.
Do řetězců by se tak mohli dostat i malí výrobci, kteří by jinak nebyli schopní garantovat dodání velkého objemu potravin právě pro centrální sklady.
Podle Pýchy se také není třeba obávat, že by čeští zemědělci nebyli schopní vyrobit tolik potravin, aby jimi dokázali pokrýt trh. „Když bude poptávka, zemědělci budou produkovat, když nebude poptávka, zemědělci nebudou produkovat,“ řekl. Důležitá pro farmáře podle něj je hlavně určitá míra jistoty, že budou mít kde výrobky prodat a nestane se tak, že se obchodník raději obrátí na zahraničního dodavatele a českému zemědělci pak zbyde neprodané zboží, které bude muset likvidovat.
Pýcha tak míní, že snaha poslanců jde správným směrem, zároveň je ale podle něj obtížné vytvořit zákon, který by vyhovoval všem stranám.
Největším problémem, kterému ale zemědělci čelí dlouhodobě, je sucho. I v letošním roce už počítají ztráty, které mohou podle Pýchy dosáhnout až 20 nebo 40 procent. V porovnání s minulým rokem byl i květen méně deštivý. Sucho zatím nejvíce postihlo zemědělce, kteří pěstují na loukách krmivo pro dobytek.