Obchodní řetězce přestanou do šesti let prodávat vejce od slepic z klecových chovů

Nahrávám video
Devadesátka ČT24: Řetězce chtějí skončit s prodejem vajec z klecí
Zdroj: ČT24

Většina obchodních řetězců působících v Česku se zavázala, že nejpozději od roku 2025 ukončí prodej vajec pocházejících z klecových chovů slepic. O tom, co to bude znamenat pro chovatele i pro zákazníky, se diskutovalo v pořadu Devadesátka ČT24. Shoda panovala na tom, že přechod na alternativní chovy si vyžádá zvýšené investiční náklady a také zdražení takto produkovaných vajec.

Organizace OBRAZ – Obránci zvířat loni tajně natočila, jak to vypadá v českých klecových velkochovech slepic (viz přiložená videa). Jejich materiál pořízený na několika různých místech zachycuje slepice s otevřenými ranami oklovávající rozkládající se těla uhynulých nosnic nebo vejce pokrytá roztoči.

To vše se objevilo v červnové reportáži Jana Nováka z pořadu 168 hodin. I tato reportáž pomohla tomu, že se o podmínkách ve velkochovech začalo mluvit více, což vedlo právě k reakci některých obchodních řetězců, které se zavázaly, že ukončí prodej vajec nosnic z klecí. 

Které řetězce ukončí prodej vajec nosnic z klecí
Zdroj: ČT24

Předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá v pořadu připomněla, že chovatelé už v minulosti investovali do přechodu z bateriového klecového chovu na obohacený klecový chov. Ten od roku 2012 nařídila Evropská unie. 

Přechod na chov slepic bez klecí by si podle ní vyžádal více než čtyři miliardy korun, které velkochovatelé nemají z čeho investovat. Navíc nemají jistotu, jak velký odběr si nasmlouvají obchodní řetězce. Situaci ztěžuje i to, že na rozdíl od dlouhodobějších smluv v cizině jsou smlouvy zdejších chovatelů s řetězci na měsíc, často ne písemně, uvedla Dlouhá.   

Nahrávám video
168 hodin: Pohled do klecových velkochovů slepic
Zdroj: ČT24

 V pořadu se opět diskutovalo o záběrech vysílaných v pořadu 168 hodin. Podle Dlouhé byly zaměřeny na to, aby vzbudily ve spotřebitelích emoce a odradily je od nákupu. Řekla, že takto drasticky to nevypadá, jde jen o občasná pochybení firem. Nevyloučila ani možnost manipulace se záběry.

To koordinátor kampaně OBRAZ – Obránci zvířat Pavel Buršík vyloučil. Záběry podle něho ukazují realitu ve čtyřech velkých velkochovech, živoření slepic. „Nemohou se ani hýbat, byť to zákon nyní povoluje.“ Podmínky v obohaceném klecovém chovu považuje za systémový problém, který umožňuje zastaralou, krutou praktiku. „Není důvod způsobovat peklo zvířatům,“ uvedl s tím, že podle vyjádření samotné Dlouhé je průměrná cena jednoho vejce z klecí 1,60 koruny a z podestýlky (halový chov, kdy je podestýlka ze slámy, pilin nebo hoblin) je to 1,90 koruny. 

Dlouhá k tomu podotkla, že náklady se u různých chovatelů velmi liší, a nelze proto vždy hovořit o těchto zmíněných rozdílech. Doplnila, že chovatelé se přizpůsobili právě tlaku řetězců na prodej levných vajec, kdy není zájem o vejce z volného chovu.

Nahrávám video
168 hodin: V kleci II
Zdroj: ČT24

Viceprezident pro obchod Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Pavel Mikoška zmínil, že ochrana zvířat se stává součástí politiky zahraničních řetězců. Domnívá se, že přechod k alternativním chovům by neznamenal dramatický růst cen. „Benefit pro život slepic je na místě. A zákazník bude ochoten příplatek na ceně vajec uhradit.“

Podle něho však také záleží na prvotní investici a tu je třeba chovatelům nějak kompenzovat, například z fondů Evropské unie či ministerstva zemědělství. 

Nosnice ve velkochovech
Zdroj: ČT24

Ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR Zbyněk Semerád se o natočených záběrech domnívá, že šlo o kampaň, jejímž cílem bylo ukázat spotřebitelům, že jde o vejce ze strašných chovů. „Nemůžu se ztotožnit s tím, že to tak je,“ dodal. 

Podle něho nejde o problém technologie (obohacené klecové chovy), ale o případy zanedbání ze strany chovatelů. „Zvířata hynou ve všech chovech, i ekologických i klecových.“ Současné podmínky jsou podle něho v souladu s evropskou legislativou, která vznikla na základě odborných studií. 

V pořadu vystoupila i zástupkyně iniciativy zaměřené na ukončení klecových chovů Compassion in World Farming v ČR Romana Šonková. „Je to krutý způsob. V naší moderní společnosti není nutný, je možné ho nahradit alternativními metodami,“ řekla. 

Pro tento přechod sbírá organizace podporu od občanů Evropské unie, a to i s vědomím, že to není krátkodobý proces. „Poptávka po animal welfare (slušné zacházení se zvířaty – pozn. red.) roste,“ dodala. 

Podmínky slepic v klecových chovech nejsou či spíše nejsou podle 86 procent dotázaných respondentů vyhovující. Názor, že jsou či spíše jsou vyhovující, zastávalo 10 procent z šesti stovek respondentů zářijového průzkumu v Česku agentury Median. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje.
06:00Aktualizovánopřed 20 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 5 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 18 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...