Slepice

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.

V Česku podražila vejce nejvýrazněji z celé EU, oproti loňsku o více než čtyřicet procent. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) za tím stojí nákazová situace v Evropě, členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO) považuje za hlavní faktor náklady na energie. Podle předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé by cena vajec mohla po Velikonocích klesnout, uvedla v pořadu 90' ČT24 moderovaném Klárou Radilovou.

Evropskou unii zasáhlo zdražování vajec. Jejich ceny v březnu výrazně stouply především v Česku a Belgii, a to jak meziměsíčně, tak meziročně. Ve Spojených státech amerických pak jejich cena dosáhla nového rekordu, vyplývá z analýzy webu Tradingpedia.

Majitelé olivovníkové farmy na Kypru zachránili stovky slepic, které už nesnášejí vejce a mohly být utraceny, a využili je pro projekt ekologického zemědělství.

Česko se odklání od prodeje vajec od slepic z klecí. I když zákaz těchto chovů platí až od roku 2027, tuzemské obchodní řetězce se zavázaly, že od letoška budou nabídku těchto produktů omezovat. Ještě v roce 2017 pocházela většina vajec z klecí. Teď tvoří ani ne polovinu. Poznat původ vajec je přitom jednoduché. Stačí se podívat na kód, který je na nich natištěný. Informace by měly být i na obalu.

Na Třebíčsku se potvrdila ptačí chřipka i v druhém chovu s třinácti tisíci slepicemi ve Vanči. I tento chov s geneticky cennými kusy bude zlikvidován, řekl Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS). Ve Vanči, části obce Pyšel, bylo 15. února kvůli stejné nákaze utraceno jedenáct a půl tisíce slepic v první hale a o den později 44 tisíc slepic v Častoticích. Hospodářství na obou místech patří společnosti Líheň Studenec. Ta je podle SVS na vysoké úrovni, obdobný chov v jiných evropských zemích není. Drůbež z tohoto chovu je známá v Evropě, Asii i Americe.

Každý vyspělý stát se snaží ochránit svá geneticky důležitá zvířata. V České republice narůstá důležitost těchto programů v době, kdy mezi chovná zvířata proniká ptačí chřipka. Tento měsíc se vyskytla blízko chráněného chovu slepic horalek na Vysočině. Na seznam opečovávaných hospodářských zvířat patří i šumavská ovce, moravský bílý králík nebo přeštické prase.

Tři roky zbývají chovatelům slepic na jejich vystěhování z klecí. V nich jich stále žije zhruba polovina v Česku, což zákon brzy zakáže. Náklady na přestavbu chovů odhadují úřady na tři miliardy korun. Chovatelům se do změn nechce, obávají se, že se budou potýkat s lacinější konkurencí ze zahraničí. Není totiž jasné, zda bude zákaz klecového chovu platit v celé Evropské unii. Agrární komora tvrdí, že řada farmářů raději slepice chovat přestane.

Až pětina oslovených chovatelů drůbeže chce letos omezit chovy. Důvodem je nejistota, vysoké náklady a mnohdy nízké výkupní ceny. Někteří chovatelé chtějí drůbež redukovat od roku 2027, kdy začne platit zákaz klecových chovů. Vyplývá to z průzkumu Agrární komory a Českomoravské drůbežářské unie. Stavy drůbeže negativně ovlivnila i ptačí chřipka. Její první výskyt v Česku byl potvrzen před sedmnácti lety.

Ministerstvo zemědělství odhadlo, že náhrada škody za likvidaci velkochovu nosnic na Tachovsku kvůli ptačí chřipce se bude pohybovat mezi 175 a 220 miliony korun. Informoval o tom mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Státní veterinární správa (SVS) kvůli nákaze nařídila likvidaci téměř 750 tisíc kusů drůbeže a několika milionů vajec. Nákaza v areálu společnosti Česká drůbež se potvrdila na konci loňského roku.

O více nosnic, než bylo dosud nutno zlikvidovat za celý rok, přijde kvůli ptačí chřipce jediný velkochov. V Brodě nad Tichou na Tachovsku utratili zatím hasiči první část 750tisícového chovu, pokračovat budou ještě deset dní. Ptačí chřipka se šíří málo vídaným způsobem po celé Evropě. V Česku se vyskytla ještě v jednom velkochovu, kde hasiči ve středu utratili 12 tisíc kuřat, a v několika domácích chovech. Mimo jiné to znamená, že významně poklesne produkce vajec. Předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá řekla, že slepice v areálu České drůbeže v Brodě nad Tichou představují 15 procent všech slepic v Česku. Připustila, že utracení takto velkého množství nosnic může vést ke zdražení vajec v obchodech.

Ve velkochovu slepic v Brodu nad Tichou na Tachovsku se v pátek potvrdila ptačí chřipka. Ve třech halách tam chová firma Česká drůbež s.r.o. 742 tisíc nosnic. Státní veterinární správa (SVS) potvrdila ptačí chřipku subtypu H5N1, která je potenciálně přenosná na člověka. V současné době se čeká na stanovení patogenity viru, řekl mluvčí SVS Petr Majer. Jde o dosud největší ohnisko ptačí chřipky v zemi.

Ptačí chřipka zasáhla velkochov nosnic v Libotenicích na Litoměřicku. Ve čtyřech halách se nachází celkem 188 tisíc kusů drůbeže, všichni ptáci budou utraceni. Zničit se musí také 600 tisíc kusů vajec, oznámil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Jde o subtyp choroby H5N1, který je potenciálně přenosný na člověka. V posledních dnech se na místě objevily hromadné úhyny několika tisíc kusů. Zástupci společnosti AG Maiwald, která chov slepic provozuje, nechtějí situaci komentovat. Zvířata se zřejmě začnou likvidovat 27. prosince.

Ptačí chřipka se objevila ve velkochovu se 175 tisíci slepicemi v Kosičkách na Královéhradecku. Veterináři začali připravovat likvidaci celého chovu, utratí také 7500 kachen z dalšího nově zasaženého chovu na Nymbursku. V jiném chovu na Nymbursku v úterý dokončili likvidaci 7300 kachen, v dalších budou zasahovat ve středu. Ptačí chřipka se letos vyskytla již na 25 místech.

Senát schválil beze změn zákaz klecových chovů nosnic od roku 2027, jak ho předložila sněmovna. Souhlasil tak i se zvýšením pokut za týrání zvířat nebo zákazem drezúry v cirkusech a podobných zařízeních. Rozhodl o tom po čtyřhodinové debatě v rámci novely o ochraně zvířat proti týrání. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Agrární komora jižních Čech ji považuje za diskriminační krok, pokud nebudou ve stejné době zakázány v zemích, odkud se vejce do Česka vozí. Potravinářům hrozí, že budou mít zmařené miliardové investice.

Poslanecká sněmovna na svém středečním jednání schválila dvě významná opatření týkající se ochrany zvířat. Do roku 2027 má v Česku skončit klecový chov slepic, zakazuje se také cirkusová drezura šelem. Oproti pondělí se opozici podařilo na pořad odpoledního jednání dostat i diskusi o pandemii nemoci covid-19. Kabinetu vyčetla především to, že se nepřipravil na druhou vlnu pandemie.

Poslanecká sněmovna ve středu schválila zákaz klecových chovů slepic od roku 2027. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) byl proti, neboť chce zákaz prosadit nejdříve v Evropské unii. Rada EU se má návrhem zabývat v pondělí, poznamenal. Sněmovna v doprovodném usnesení podpořila také celoevropský zákaz chovů nosnic v klecích do roku 2030, což Toman podporoval.

Soudy budou moci častěji ukládat peněžité tresty místo krátkodobých trestů vězení, v rámci vládní novely trestního zákoníku to schválila sněmovna. Poslanci v pátek také odhlasovali novelu zákona, která by měla zkrátit přípravu staveb dopravní a další infrastruktury. Stát by tak díky úpravě takzvaného liniového zákona mohl snáze získávat pozemky pro dálnice a železnice.

Před dvěma lety se po zveřejnění záběrů z klecových chovů začali spotřebitelé zajímat o to, jak se drůbežáři k nosnicím chovají. Aktivisté letos pronikli přímo do chovů a objevili další problém: míchání dražších a levnějších vajec do jednoho balení, které se přitom prodává za vyšší cenu. Poslanci mají v pátek projednávat návrh zákona, který by klecový chov postavil mimo zákon. Problém se ovšem týká i Agrofertu ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). Případem se zabýval Ondřej Golis z Reportérů ČT.

Před dvěma lety pobouřily veřejnost záběry z klecových chovů slepic. K omezení prodeje vajec z nich se postupně zavázala většina obchodních řetězců. Aktivisté z Obránců zvířat se skrytou kamerou nyní znovu monitorovali situaci na třech farmách. Zjistili, že drastická situace zvířat se v nich nikterak nezměnila. V Poslanecké sněmovně leží návrh na úplný zákaz klecí v chovech, který má platit od roku 2027. Ve výborech ho však odmítli mimo jiné poslanci ANO argumentující nutností zakázat ho v celé EU. Vývoj mapovaly reportérky pořadu 168 hodin Kristina Ciroková a Jana Gerleová.

Netradiční nástroj na likvidaci bioodpadu mají od pátku k dispozici obyvatelé břeclavského sídliště Na Valtické. Před tamní základní školou nově stojí zařízení, které jeho autor Radek Staňka ze společnosti Moje odpady nazývá biotejner.

Vajec z klecových chovů podle obchodních řetězců na českých pultech ubývá. Zástupci obchodníků se už před časem zavázali, že taková vejce prodávat nebudou, a přístup postupně mění i drůbežáři. Úplný zákaz chovu slepic v klecích by obránci zvířat chtěli dostat do zákonů.

V Poslanecké sněmovně leží návrh, který by mohl vést k zákazu klecových chovů slepic. I bez něj ale některé obchodní řetězce již loni – když se o tématu po odvysílání záběrů z klecových chovů v pořadu 168 hodin začalo diskutovat – avizovaly, že vejce z klecových chovů postupně přestanou prodávat. I přes argumenty drůbežářů, kteří klecové chovy hájí, existuje několik iniciativ namířených proti nim. Projekt Slepice v nouzi se snaží inspirovat k vykupování slepic z velkochovů, které by jinak čekala jatka. Podle koordinátora projektu Petra Dobrého potká takový osud desítky tisíc ptáků. Rozhovor s ním v Událostech, komentářích vedla Marcela Augustová.

Většina obchodních řetězců působících v Česku se zavázala, že nejpozději od roku 2025 ukončí prodej vajec pocházejících z klecových chovů slepic. O tom, co to bude znamenat pro chovatele i pro zákazníky, se diskutovalo v pořadu Devadesátka ČT24. Shoda panovala na tom, že přechod na alternativní chovy si vyžádá zvýšené investiční náklady a také zdražení takto produkovaných vajec.